Jak dlouho ještě budeš, Klausi juniore, zneužívat naší trpělivosti?

13. 9. 2018 / Kryštof Kozák

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Smutnou realitou české politiky v roce 2018 je, že jedním z nejdůležitějších témat je zavření hranic tak, aby sem neproniknul pokud možno jediný migrant z “Jihu”. Může za to i prominentní mediální pozornost, kdy se na titulních stranách opakovaně objevují alarmující zprávy a komentáře zaměřené na obavy z migrantů. (Zprávy o útocích ultrapravičáků proti uprchlíkům už pokrytecká česká média nepřinášejí, i když je jich daleko víc.) Jedním z hlavních mediálních šampiónů tohoto uvažování je pilný manický Václav Klaus mladší, který neváhá plnit prominentní veřejný prostor xenofobními komentáři, naposledy pak například na hlavní stránce Novinky.cz. Je neuvěřitelné a šokující, že Novinky tyto bláboly tisknou. Zadělávají si tak na autoritářský režim, který nakonec zničí i je.

Není v pořádku házet všechny lidi z jednoho komplexního geografického, kulturního a náboženského okruhu do jednoho pytle, na tento symbolický pytel dát ošklivé nálepky a oživit ducha Pohraniční stráže. Samozřejmě, že nikdo nechce přijímat sebevražedné bojovníky Islámského státu, ani ty, kteří odmítají poctivě pracovat. (Proč si ale Češi myslí, že lidé, kteří prchají před chudobou, válkou a pronásledováním, nechtějí pracovat? Ve všech kulturách imigranti vždycky pracují ve své nové zemi co nejusilovněji. V Německu má práci více než 80 procent uprchlíků z roku 2015.) Proč ale předem a plošně odmítat všechny ty, kteří by mohli být pro tuto zemi přínosem, ať už profesně, ekonomicky, kulinářsky či kulturně? Jde jen o to, abychom byli schopni naslouchat individuálním příběhům a dokázali rozumně rozlišovat.

Není náhoda, že v trestním zákoně je paragraf, který zakazuje přesně to, co VKml systematicky a vychytrale dělá - hanobení skupin obyvatel na základě plošných kritérií. (Šíření této nenávisti tiskem a internetem má být trestáno třemi lety vězení nepodmíněně. Tyto paragrafy Trestního zákoníku ČR se záměrně ignorují.) Pro VKml jsou všichni “barbaři”, což nám má dát oprávnění k tomu, chovat se k nim ke všem jako k barbarům. Všichni, kdo se trochu zajímají o dějiny, dobře vědí, kam takové uvažování ve svých důsledcích míří. Jedny z největších zločinů 20. století byly spáchány právě na plošně definovaných skupinách obyvatel, ať už to byli černoši, Židé, Romové, Poláci, Rusové, Němci či Češi z Lidic. Hluboká nespravedlnost, kterou bychom měli cítit dodnes, se vztahuje právě k tomu, že řada z obětí vůbec za nic nemohla, pouze získali skupinovou nálepku, která se moc neliší od té, kterou dnes tak rád rozdává VKml.

Dalším oblíbeným nestydatým argumentem je chytrácké srovnávání s pádem Západořímské říše. Je to jistě poučný historický moment, který se však nedá jen tak použít jako argument pro nulovu migraci. Příčiny pádu jsou mnohem složitější a zahrnují například vnitropolitické boje a kulturní vlivy nastupujícího křesťanství. Je pravda, že migrace celých kmenů hrála v celém procesu důležitou roli, to však neznamená, že jsme v dnešních podmínkách odsouzeni k opakování procesu starého přes 1 500 let.

Zejména v čase, kdy se blíží stoleté výročí republiky, bychom si měli přestat zamořovat veřejný prostor nenávistí k odlišnostem, ať už kvůli stovkám tisíc Čechů - migrantů, a nebo kvůli kulturnímu bohatství, které k nám v průběhu dějin přinesly vlivy z okolního světa. Migrace i integrace jsou důležité problémy dneška, o kterých je potřeba diskutovat bez předsudků a nenávisti. Že toho nejsme schopni ani v časech relativní ekonomické prosperity a téměř nulové nezaměstnanosti je alarmující, protože menší nebo větší ekonomická krize dříve nebo později v cyklické kapitalistické ekonomice přijít musí. Uvítal bych, kdyby v rámci depolarizace společnosti byli na předních stranách novin místo únavných štváčů jako VKml. raději ti, kteří věcně uvažují o hrozbách a příležitostech, které dnešní nová doba nabízí.

Jak říkal už Cicero:

Quam diu furor iste tuus nos eludet! Jak dlouho nás bude podvádět tento tvůj hněv!

0
Vytisknout
2599

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2018