Těsné kultury versus volné kultury: Jak lidé reagují na nebezpečí

17. 9. 2018

 

Michele Gelfand, profesorka na univerzitě v Marylandu, argumentuje, že společnosti jsou organizovány ve dvou druzích kultur: těsných a volných.

Těsné kultury reagují na vnímané, třeba falešné, nebo i reálné, ohrožení vyžadováním přísných norem a touhou po autoritářské vládě. V USA vládne relativně volná kultura, když jdete po ulici, jste svědkem celé řady porušování norem, od odhazování odpadků přes přecházení na ulici mimo přechody a semafory. V Singapuru je zakázána žvýkačka, ulice jsou dokonale čisté a nikdo se neodváží přejít ulici mimo semafor.
 

Přísné, "těsné" kultury jsou reakcí na hrozby - katastrofy, nemoci a nedostatek potravin. Na invaze a interní konflikty. V takových kontextech potřebují společnosti silné normy, aby přežily. Volné kultury čelí daleko menšímu množství hrozeb. Toto bezpečí jim umožňuje přijímat nové myšlenky, přijímat lidi odjinud a tolerovat nejrůznější způsoby chování.

Chudí lidé prý systematicky vyžadují přísná pravidla a autoritářské vládce.

Přísné, "těsné" kultury mají menší zločinnost a jsou čistší a více koordinované. Také projevují větší míru sebekontroly: mají méně problémů s obezitou a se zadlužeností a menší míru alkoholismu a zneužívání drog. Volné kultury jsou daleko méně zorganizované a selhávají při seberegulaci, ale jsou vynikající v otevřenosti. Jsou daleko tolerantnější, kreativnější a pružnější. Těsné kultury jsou daleko méně inovativní, jsou více etnocentrické a odmítají nové myšlenky.

Nejsilnější stoupenci Donalda Trumpa a Marine Le Penové jsou přesvědčeni, že je jejich země ohrožena, terorismem, imigrací, přírodními katastrofami či nemoceni. Bojácní voliči také dohnali Británii k brexitu a přivedli k moci ultrapravicové či autokratické politiky v Polsku, v Rusku, na Filipínách, v Rakousku, v Maďarsku, v Holandsku a v Itálii.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

2
Vytisknout
2804

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2018