Mezitím v Absurdistánu 82:

Úspěšný podnikatel se smí k lidem chovat odporně, rozhodl soud. EU je "sovětský hnus" a vlajka Evropské unie je "hadr"

18. 9. 2018 / Tomasz Oryński

Foto: "Zachovala se jak třeba." Polský pravicový tisk chválí ženu, která zfackovala aktivistku demonstrující proti vládě

Polsko nikdy nemělo žádné kolonie. Alespoň ne v západním slova smyslu. Jediné, co jsme měli, byla asi dvě malá místa pro obchod, která se nám podařilo pár let udržet (jedno bylo v dnešní Gambii, druhé na dnešním Trinidadu a Tobagu). Polsko-litevské společenství během svého zlatého věku se příliš staralo o dobývání území na východ od svých hranic - dalo by se říct, že kdysi Polsko sahalo od Baltského až k Černému moři. Právě proto jsme asi ve zlaté éře kolonialismu vlastně neměli slavné cestovatele - ti, kteří jsou oslavování dnes jako slaví polští cestovatelé, tedy Maurycy Beniowski nebo Ignacy Domeyko, byli ve skutečnosti uprchlíci, donucení z Polska utéci poté, co se účastnili bojů proti silám okupujícím Polsko v 19. století.


Ve dvacatém století se toho mnoho nezměnilo, s jedinou význačnou výjimkou Tonyho Halika (který zůstal po druhé světové válce na Západě a stal se tam filmovým dokumentaristou), většina lidí v komunistickém Polsku neměla možnost cestovat do zahraničí. Není divu, tedy, že když Polsko v roce 1989 znovu získalo svou svobodu, lidé byli lační příběhů z dalekých zemí, a tak se zrodila instituce celebrity-cestovatele. Problém je, že se sice očekává, že tyto celebrity-cestovatelé vysvětlí Polákům svět, tři nejznámější z nich jsou vlastně, jak se zdá sami docela radikálně izolováni od reality.

Z nejpopulárnějších tří celebrit-cestovatelů je nejznámější Beata Pawlikowska, o níž se široce ví, že šíří šarlatánskou medicínu a víru New Age. Martyna Wojciechowska se nedávno dostala do zpráv, když se vyjádřila, že nechápe, proč mladí lidé, kteří dnes hledají zaměstnání, jdou v první řadě po penězích. Podle ní plat není důležitý, protože lidi by se nejprve měli ptát: "Proč?"  Dodala, že někdy za své projekty nedostává sama zaplaceno. To zase nikoho tak nepřekvapuje, protože je jednou z nejlépe placených polských celebrit a jako bývalá partnerka nejbohatšího Poláka si může dovolit cestovat po světě, aniž by za to musela platit. Jde o to, že zjevně nechápe, že jiní lidé si takový luxus nemohou dovolit, jak se ukázalo před časem, když jeden známý polský akademik prozradil, že jeden z programů Wojciechowské požadoval určitou expertní pomoc, ale odmítl za to zaplatit a dokonce i zveřejnit informace, kdo tuto expertní pomoc poskytl. Wojciechowska byla opravdu překvapená, když zjistila, že expert nenalezl odpověď na otázku "Proč? (bych měl pracovat zdarmo pro jednu z nejbohatších žen v Polsku)".

Avšak největší šílenec ve světě polských cestovatelských celebrit je Wojciech Cejrowski.  Ten proslul svými hromadnými cestovatelskými reportážemi z celého světa, v nichž se vysmíval místním kulturám a náboženstvím, arogantně pohlížel spatra na místní zvyky a tradice a všeobecně se choval jako kolonialistický běloch z dávno minulé éry. Vzpomínám na jeden jeho pořad, který se doslova skládal z toho, že on sám ležel v houpací síti, zatímco skupina černochů kolem něho tancovala, stavěla tábor a připravovala večeři, zatímco on blábolil o tom, jak idioti platí drahé peníze za nákladné všechno obsahující dovolené, zatímco za daleko méně peněz si můžete najmout pár chuďasů, kteří se o vás budou starat po celý den.

Mimochodem, Wojciech Cejrowski je také jedním z idolů pravice - před lety moderoval kontroverzní diskusní pořad a od té doby se jeho pořady postupně vyvinuly z cestovatelských dokumentárních filmů v bláboly jediného člověka, v nichž arogantně šíří své ultrakonzervativní názory a extremistické katolictví (to, že je Cejrowski bývalým manželem výše zmíněné Beaty Pawlikowské se do tohoto narativu jaksi nehodí, zejména vzhledem k tomu, že on se k tomu odmítá vyjadřovat). Cejrowski je svými radikálními názory známý už dávno - v jednu chvíli požadoval, aby všichni katoličtí kněží dostali imunitu. Čtenáři Britských listů si ho možná pamatují jako toho člověka, který se vyjádřil, že bychom měli vrátit Štětín Němcům, protože podle něho to stejně není polské město. V posledních letech se z Cejrowského stal obrovský fanoušek Donalda Trumpa. V poslední době však už mají jeho kolegové Cejrowského plné zuby. Více než 160 polských cestovatelů a novinářů mu napsalo otevřený dopis, v němž ho žádají, aby projevoval větší respekt jiným lidem a jiným kulturám. Zdůrazňují, že cestovatel a navinář má důležitou roli - musí vysvětlovat svět národu, a žádají ho, aby přestal šířit své zaostalé názory a myšlenky a začal respektovat lidi, o nichž ve svých pořadech hovoří.

Problémem je, že tento dopis, i když má naprostou pravdu, je také úplně zbytečný. Zaprvé nemá smyslu snažit se hádat s člověkem, jako je Cejrowski, který je arogantně naprosto posedlý svou vlastní sebestředností. Ale také je už dávno pozdě. Cejrowski lije své názory do myslí Poláků nejen ve svých cestovatelských pořadech, ale také jako pravidelný host v publicistických pořadech vysílaných v hlavním vysílacím čase státní televizí TVP, kterou ovládá strana Právo a spravedlnost. Tam má možnost prostě blábolit tak dlouho, jak se mu chce, protože jeho názory podporují současný narativ polské pravice. Nedávno například vychválilk ženu, která dala facku do tváře jedné protivládní demonstrantce. Nazval to "krásným, čestným gestem":



Moderátor pořadu proti takovému výroku samozřejmě nic nenamítl. Proč by měl? Jeho stanice se také podílí na procesu dehumanizace oběti. Dokonce vyrobila animovaný krátký film, který tvrdil, že ta žena je jen stroj, který vyrobili židé, zdiskreditovaný bývalý šéf opozičního hnutí Mateusz Kijowski a Lech Wałęsa, jehož vládní média neustále charakterizují jako komunistického agenta:
Velmi pochybuju, že by tento otevřený dopis cokoliv změnil. Cejrowski se těší obnově své kariéry, protože jak Poláci zbohatli a začali být schopni jezdit sami do zahraničí, jsou nyní schopni vidět svét bez Cejrowského zkreslování a uvědomili si, jak zastaralé jsou jeho názory. Proto byly Cejrowského pořady postupně vytlačeny do okrajových rozhlasových a televizních kanálů - jenže teď, náhle, mu státní televize TVP nabízí každý týden v hlavním vysílacím čase místo ve vysílání a zachází s ním, jako by to byl nějaký expertní komentátor schopný analyzovat současné politické události.

Pokud jde o případ fyzického útoku na demonstrantku, Cejrowski je jen jedním z mnoha stoupenců současné vlády, která chválí tu útočnici, zaměstnankyni vojvodství Nižší Slezsko. Provládní deník Gazeta Polska otiskl její fotografii na titulní straně svého místního vydání s titulkem "Zachovala jsem se jak třeba" což je citát od jednoho bojovníka z doby válečného hnutí odporu, z něhož polská pravice dnes dělá nového polského hrdinu:
 

Po zmíněném incidentu se útočnice vzdala svého zaměstnání (ne ale řady dalších funkcí, které zastává), nemám však pochyb, že brzo bude odměněna nějakou jinou sinekurou. Konec konců, stíhána za ten fyzický útok zcela zjevně nebude, že? Prokuratura právě zrušila případ útoku na jiné demonstrantky, které byly fyzicky napadeny, když se loni pokusily zastavit pochod neonacistů v Den nezávislosti. Demonstrantky byly zbity, zkopány, staly se terčem sprostých nadávek a útočníci na ně plivali, ale teď obdržely oficiální dopis od prokuratury, v němž se píše, že cílem útočníků bylo jen vyjádřit svou nevoli nad tím, že se oběti pokusily jim zablokovat cestu. Možná, že s tím měla něco společného kvantová psychologie z předchozí části tohoto seriálu, protože podle prokurátorů rány nebyly úmyslné a zároveň "byly zaměřeny na méně kritické části těla" - to je první případ Schroedingerových ran, které zároveň jsou a nejsou úmyslné. Avšak i kdyby bývali útočníci opravdu chtěli obětem způsobit vážná zranění, širší společnosti to neuškodilo, a proto není v zájmu státu tento případ dále vyšetřovat a stíhat. Je důležité poukázat na to, že prokurátoři získali veškeré tyto informace, aniž by vůbec hovořili s jakýmkoliv z útočníků.

Avšak pravicoví extremisté nejsou jediní, kteří mohou počítat s ochranou vlády. I normálním lidem se občas podaří uniknout problémům, pokud je oběť někdo, kdo je nevýznamný. Nedávno soud ve Środě Wielkopolské podmínečně zrušil vyšetřování podnikatele, obviněného, že způsobil jedné své zaměstnankyni vážnou zdravotní újmu. Jde o nechvalně známý případ, kdy Ukrajinka, která byla nelegálně zaměstnávána v potravinářském podniku, utrpěla mrtvici, když odpočívala v zaměstnanecké ubytovně. Její spolubydlící požádala zaměstnavatele o pomoc. Ten ale ji namísto toho naložil do automobilu a odvezl ji na zastávku autobusu a odtamtud zavolal záchrannou službu, že prý na zastávce našel opilou ženskou. O deset měsíců později je tato žena stále ještě v nemocnici a pokud se jí kdy podaří navrátit se k plnému zdaví, bude potřebovat mnoho měsíců, ne-li let, rehabilitace.

Mezitím soud muži nařídil pouze, aby té ženě uhradil malé odškodné. Soud argumentoval, že sice jednání toho zaměstnavatele způsobilo vážné zdržení, než se ženě dostalo zdravotní pomoci, ale bylo to pochopitelné, protože zpanikařil, protože nechtěl být chycen, že zaměstnává protizákonně imigranty. A konec konců ostatní Ukrajinci nejsou nemluvňata, mohli zavolat záchranku sami. Obviněný podnikatel navzdory svému mládí řídí úspěšný podnik. Rozumím tomu dobře, že je teď oficiálním postojem, že když jste v Polsku nyní úspěšný podnikatel, opravňuje vám to se chovat k jiným lidem naprosto hnusně?

Kdyby se něco takového přihodilo polskému imigrantu v Británii nebo v Německu, Poláci by zuřili a protestovali a právem by poukazovali na tom, že v civilizované Evropě by se taková věc nemohla stát. Avšak toto není poprvé, kdy Polsko dokazuje, že se už nezajímáme o dodržování evropských norem. Jestliže prezident Duda nazývá Evropskou unii "imaginární komunitou, která nám neposkytuje nic",   čelný expert státní televize TVP, výše zmíněný Wojciech Cejrowski nazývá Evropskou unii "sovětský hnus, který nenávidím"   a  když jedna z nejprominentnějších poslankyní strany Právo a spravedlnost Krystyna Pawłowicz na otázku, zda lituje toho, že nazvala vlajku Evropské unie "hadr", odpoví, že pro ni je hadr celá Evropská unie, pak začíná být jasné, že strana Právo a spravedlnost připravuje Polsko na odchod z Evropské unie. Samozřejmě, otevřeně to ještě dnes neřeknou - Polsko zatím stále ještě dostává z EU obrovské množství z těch "imaginárních" fondů a většina Poláků je stále velmi silně pro setrvání v Evropské unii - avšak proces přivykání Poláků na odchod z EU už začal.

Za několik posledních let jsem si povšiml podobného posunu, který vedl k nedávnému vývoji v Británii: dominantní narativ se změnil: přestalo se říkat, že "jsme součástí Evropy" a začalo se mluvit o tom, že "jsme v opozici proti těm evropským cizincům". V Británii stačilo jen pár let mlácení Britů tímto narativem pravicových médií přes hlavu, než došlo k brexitu. Polsko je už nyní v konfliktu s Evropskou unií ohledně toho, že se strana Právo a spravedlnost snaží zlikvidovat vládu zákona a proměnit Polsko v poloautoritářský stát podobný Rusku, takže to může dopadnout tak, že budeme de facto vykopnuti z evropského klubu dříve, než se Británii podaří z EU odejít...

Kdyby ke mně někdo přišel před pěti lety, kdy jsem byl šťastným Evropanem studujícím na čelné britské univerzitě s lidmi z celého kontinentu a těšil jsem se veškerému prospěchu, který mi přinesla Evropská unie, a vzhlížel jsem k své jasné budoucnosti, a řekl mi, že  se Británii střelí do nohou a Polsko se začne rychle měnit v polodiktaturu běloruského stylu, nevěřil bych tomu. Jak jsme se proboha dostali do této situace? Novinářka Anne Applebaumová vydala vynikající analýzu situace  v současném vydání časopisu The Atlantic a já musím přiznat, že je její diagnóza opravdu přesvědčivá. Ale opravdu znepokojující je to, že jestliže ji máme věřit, pak to, co zažíváme, je teprve začátek toho, co ještě přijde. 
0
Vytisknout
6062

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2018