Znepokojující vývoj v Německu:

Šéf německé rozvědky a saský premiér obhajují fašisty ze Saské Kamenice

7. 9. 2018

 

Paul Mason ironicky: Jaksi si nemohu vzpomenout na žádný jiný historický precedens, kdy německý stát selhal v boji proti nacistickému násilí, nebo si ho dokonce vůbec nevšímal...


 
Šéf německé rozvědky Hans-Georg Maaßen se stal terčem kritiky za své tvrzení, že "k žádnému ultrapravicovému násilí v Chemnitz nedošlo

Šéf domácí německé rozvědky  vyjádřil pochybnosti, že během nedávných násilností v Saské Kamenici tamější fašisté honili v ulicích cizince. Maaßen se vyjádřil pro bulvární deník Bild, že jde o "záměrné dezinformace". Tím se dostal do přímého konfliktu s tím, co o násilnostech v Chemnitz říká Angela Merkelová. 


Ultrapravicové organizace ovládly v Chemnitz ulice poté, co údajně dva uprchlíci ubodali místního muže. K demonstrujícím fašistům se přidalo velké množství místního obyvatelstva. Četní účastníci násilných demonstrací skandovali proticizinecká hesla a hajlovali nacisticky vztyčenou pravicí. 

Při násilnostech byli zraněni četní cizinci, policie i reportéři. 

Němečtí politikové obvinili Maaßena, že záměrně bagatelizuje velké množství existujících důkazů, včetně svědectví očitých svědků a videozáznamů.

"Viděli jsme záběry, slyšeli jsme svědky, viděli jsme, jak lidé otevřeně hajlují v ulicích," řekl Thomas Oppermann, viceprezident německého parlamentu.

Opperman dodal, že během protestů v Chemnitz byla fyzicky napadena ultrapravicovými chuligány skupina sociálních demokratů. Zdůraznil, že "nemá žádné pochopení" pro Maaßenovy výroky, a řekl, že  "to, co se dělo v Chemnitz, na německých ulicích akceptovat nemůžeme."

Ve středu se vyjádřil saský premiér Michael Kretschmer v regionálním parlamentu, že v Chemnitz "nedošlo k srocení davů, cizinci se tam nepronásledovali a neodehrávaly se žádné pogromy."

Krestchmerovy a Maaßenovy výroky jsou v přímém rozporu s výroky Angely Merkelové, která konstatovala, že je šokována záběry protestů, které viděla sama a na nichž je zaznamenáno, že davy v Chemnitz záměrně honily a útočily na cizince.

"Máme videozáběry, které dokazují, že šlo o cílené pronásledování cizinců, že docházelo k násilným nepokojům, že se šířila v ulicích nenávist, a to je podle našeho zákona nepřípustné," řekla Merkelová. Její mluvčí Steffen Seibert události v Chemnitz také odsoudil a hovořil o  Hetzjagd, nenávistném lovu cizinců. 

Ultrapravicová organizace Pro Chemnitz plánuje tento pátek uspořádat další demonstraci a koncert pod heslem "Spolu silnější". 

Kromě jiných politiků požaduje od Maaßena důkazy jeho tvrzení i Anton Hofreiter, předseda Strany zelených. "Pokud pan Maaßen něco takového říká, musí to jednoznačně prokázat." Maaßenovy "mlhavé výroky" vytvářejí podle něho jasný dojem, že šéf rozvědky chce události v Chemnitz bagatelizovat a odvrátit pozornost od problémů pravice. "Je to facka do tváře všech, kteří se stali terčem útoků," řekl Hofreiter.

Drážďanská prokuratura uvedla, že vyšetřuje 120 údajných násilných incidentů, útoků mna občany a hajlování.

Katja Kipping, šéfka ultralevicové strany Die Linke, se vyjádřila, že Maaßen nemůže zůstat šéfem rozvědky. Dodala, že se Maaßen proměnil z "obránce ústavy" v "sympatizanta AfD".


Maaßen, který je ve funkci šest let, začátkem tohoto týdne vyvolal palcové titulky, když vyšlo najevo, že se několikrát setkal s nejvyššími představiteli AfD a radil jim, jak by se tato ultrapravicová strana mohla vyhnout pozornosti Úřadu pro ochranu ústavy.

Maaßen vyvolal kontroverze už v minulosti. Když vyšlo v roce 2013 najevo, že státy masově sledují občany na digitálních sítích, souhlasil s převodem dat získaných německou rozvědkou americké NSA a v roce 2016 vyjádřil pochybnosti nad tím, zda pracuje Edward Snowden pro ruské výzvědné služby.

Není to poprvé, co je Úřad na ochranu ústavy kritizován za podporu německé ultrapravice. V roce 2003 se tomuto úřadu nepodařilo zakázat ultrapravicovou stranu NPD poté, co se ukázalo, že její vysocí činitelé pracují jako tajní informátoři pro tento úřad. 

Úřad na ochrany německé ústavy byl ostře kritizován i za to, že nedokázal řádne vyšetřit neonacistickou buňku NSU, která zavraždila v letech 2000 - 2007 10 lidí, většinou imigranty. Úřad je také obviňován, že řádně nevyšetřil informace, které mohly zabránit teroristickému útoku na vánoční trh v Berlíně r. 2016. 

Podrobnosti v angličtině ZDE


0
Vytisknout
2365

Diskuse

Obsah vydání | 14. 9. 2018