13. 12. 2024
Polsko a Francie diskutují o návrhu Paříže na vyslání mírové mise na Ukrajinu po skončení nepřátelských akcí, aby se zabránilo Rusku porušovat příměří a demarkační linii. Eli Tenenbaum, ředitel Centra pro bezpečnostní studia při Francouzském institutu mezinárodních vztahů, který pracuje na projektu takové mise, vysvětlil, že kontingent by se mohl skládat z pěti brigád (asi 40 tisíc vojáků). Polsko by mohlo převzít velení nad jednou z nich.
Prezident Emmanuel Macron a premiér Donald Tusk měli o této otázce diskutovat na čtvrtečním setkání.
Serveru Politico to potvrdili diplomat EU a francouzský úředník. "To je pravda," řekl diplomat v odpovědi na otázku týkající se zprávy týkající se jednání mezi oběma zeměmi o možném rozmístění zahraničního mírového kontingentu o síle 40 tisíc lidí na Ukrajině. Neupřesnil, ze kterých zemí by vojáci mohli dorazit. Macron a Tusk mají v úmyslu o této otázce diskutovat, říkají zdroje Politico.
Vysoce postavený polský představitel byl však Macronovým návrhem překvapen. "To není vzorec, který by nám umožnil učinit takové rozhodnutí," řekl a dodal, že rozhodnutí o mírové misi by mělo být učiněno pod záštitou OSN nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a nikoli během bilaterálního jednání s francouzským prezidentem. Podle něj by vyslání polských vojáků na Ukrajinu "mělo smysl pouze ve formátu NATO".
Kyjev trvá na tom, že za účelem uzavření případné mírové dohody musí Ukrajina získat záruky suverenity a bezpečnosti v podobě vstupu do NATO. Spojené státy a Německo jsou však proti jejímu pozvání do aliance.
Je nutné se připravit na vyslání evropských vojsk na Ukrajinu, mimo jiné s cílem ji ochránit před novou ruskou agresí, pokud bude uzavřena mírová dohoda, řekl v listopadu estonský ministr zahraničí Margus Cachna. Pokud Spojené státy budou i nadále odmítat pozvání Ukrajiny do NATO, Evropa se bude muset ujmout mise na její ochranu tím, že po skončení nepřátelských akcí rozmístí jednotky na jejím území, řekl.
O myšlence vyslání západních vojsk na Ukrajinu, kterou poprvé vyjádřil v únoru Macron, diskutoval během svého setkání s britským premiérem Keirem Starmerem na konci listopadu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrault poté vyzval západní spojence, aby "nestanovovali červené čáry" na podporu Ukrajiny. Když byl dotázán na možnost vyslání francouzských vojáků tam, odpověděl: "Nevylučujeme žádnou možnost."
Na začátku prosince se tohoto tématu dotkla i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. "Německá strana bude ze všech sil podporovat vše, co v budoucnu slouží míru," odpověděla na otázku ohledně možného rozmístění německých mírových sil na Ukrajině.
V Německu se však zřejmě brzy změní vláda. Kancléř Olaf Scholz ve středu požádal Spolkový sněm, aby hlasoval o důvěře vládě poté, co v listopadu padla vládní koalice. Předčasné volby se budou konat v únoru, podle jejich výsledků se očekává, že se kancléřem stane lídr Křesťanskodemokratické unie Friedrich Merz. Ve vztahu k Rusku zaujímá tvrdší postoj než Scholz, ale na začátku prosince označil řeči o německé mírové misi za "nezodpovědné".
Podrobnosti v polštině: ZDE
Diskuse