Channel 4 News z Damašku, pátek 12. prosince 2024, 19 hodin:
Reportérka: Všude na podlaze jsou pilulky. To, na co se teď dívám, je hlavní pilíř Asadovy ekonomiky, tyto drogy.
Moderátor: Je toto konec závislosti Sýrie na drogách? Jak
revoluce mění globální obchod s drogami? Dobrý večer z Damašku, kde se
dnes večer zaměříme na to, zda je pád režimu také pádem Asadovy
narkomafie, jsme v továrnách na drogy, které financovaly jeho krvavou
vládu.
Budou všechny uzavřeny? Kam se přesune obchod a jak Sýrie nahradí tyto příjmy?
Nová
přechodná vláda dnes vedla jednání přinejmenším s jedním možným zdrojem
financování. Katar a turečtí bezpečnostní šéfové tu jednali s těmi,
kdo ještě minulý týden byli islamističtí povstalci, kteří se nyní stali
ministry. Toto město stále žije euforií ze svržení režimu, ale
vzpomínka na něj dnes také přivedla ulice do klidu. Byl to pohřeb Mazena
Al Hamady, muže, který uprchl ze Sýrie, vyprávěl světu o jejích hrůzách
a vrátil se, jen aby byl zatčen a zabit. Do ulic na jeho pohřeb vyšly
tisíce lidí.
Říkalo se mu kokain chudých, captagon, droga, která financovala brutální vládu Bašára al-Asada v Sýrii. Je to amfetamin, který ve vysokých dávkách vyvolává pocit euforie a nezranitelnosti. Je oblíbený u vojáků, prý jim dodává chemickou odvahu a údajně potlačuje bolest, a Asadově rodině vydělal miliardy, více než 10 miliard dolarů ročně. Podle posledních odhadů to byly peníze, které použili na podporu své rozpadající se dynastie.
Captagon se vyrábí v Sýrii a sousedním Libanonu. Poté se pašuje po zemi do Saúdské Arábie, Jordánska a Turecka, kde se jedna pilulka, jejíž výroba stojí pár haléřů, může prodávat až za 25 dolarů. A také po moři především do Kataru, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Libye, přičemž malé množství se dostává do Evropy. Více informací o této problematice nám poskytne naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová.
Reportérka: Už jste zmínil ta jednání s Katarem a Tureckem, a to je opravdu důležité, protože to je možnost, že se tato nová vláda vrátí do legitimní světové ekonomiky. Protože za Asadova režimu se z této země stal narkomafiánský stát, opravdu to byl spíše zločinecký podnik než země, nejen Bašár Asad. Zvláště důležitý byl jeho bratr Maher. Byl velitelem 4. brigády. To byla nejobávanější část armády, která byla zodpovědná za zničení mnoha měst, vesnic a zabití mnoha lidí, on a s ním spojení podnikatelé byli naprosto klíčoví v tomto obchodu s drogami a dnes jsme jenom nahlédli, jak to fungovalo.
Auto před námi nás vede na místo, kam by se ještě minulý týden odvážil jen málokterý Syřan. Bránu střeží milicionáři nové syrské vlády spásy. Vypadá jako každá továrna s přepravním kontejnerem na vývoz zboží.
Přivedl nás sem muž, který nechce ukázat svou tvář. Říká, že předtím to byla továrna na bramborové lupínky. Ale poté, co se areálu zmocnil bratr Bašára al-Asada Maher, byla využívána k mnohem zlověstnějším účelům. Můj Bože. Tady je captagon.
No, teď se dívám, že tohle je hlavní pilíř Asadovy ekonomiky, tyhle drogy. A tady to jsou tyhle elektronické součástky. To je těžké. Tohle je opravdu těžké. Tohle by mělo hodnotu, já nevím, desetitisíce. To je to, co udržovalo Asadův režim v chodu, tyhle věci. Nelegální obchod s drogami přinášel režimu 10 miliard dolarů ročně, což bylo víc než oficiální syrský HDP. Dva propletené půlměsíce na každé pilulce ukazují, že jde o captagon, amfetamin vyráběný za pár centů, který se prodává za 25 dolarů za pilulku. Jde o drogu, která se používá po celém Perském zálivu. V Saúdské Arábii je jako droga v klubech. A téměř všechna byla vyrobena zde a v zařízeních Hizballáhu v Libanonu.
Zatímco jsme se rozhlíželi, objevil se původní majitel továrny na chipsy.
Našli jsme vizitku Amara Taisira Kitiho, spolupracovníka Mahera Asada, na kterého byly uvaleny sankce za jeho roli v obchodu s captagonem. A etikety na zásilku meruněk určenou do Dubaje. Ale to není skutečné ovoce. Je to plast, který se používá na balení tablet určených na vývoz. Drogu dávali do falešných pomerančů. Dělali to tak, že měli plastový pomeranč a ten pomeranč nebyl normální segmenty pomeranče. Místo toho byl plný těch pilulek. A tak je vyváželi do celého regionu.
Šli jsme dál, podlaha byla ulepená od zbytků. Plastové nádoby se roztavily, zřejmě proto, že se to tu Asadovi lidé před útěkem pokusili zapálit. Řekli mi, že to, co tady vidím, jsou prekurzory pro captagon. Ty chemikálie mohly být dovezeny odkudkoli. Některé z nich mohly pocházet z Číny, některé ne, ale to je to, co tady dávali dohromady, aby z toho udělali drogu.
V další místnosti jsme našli další prekurzory. Některé z těchto chemikálií se používají také v čisticích prostředcích. Nejsou nelegální, dokud se nezkombinují s dalšími složkami a nevyrobí captagon. Tady je vybavení, které se používá k přípravě toho všeho.
Bojovníci používají captagon, aby zůstali vzhůru. Zničí tedy noví syrští vládci tohle všechno? Někteří z jejich vlastních bojovníků tu drogu používali. Trosky zkorumpovaného narkomafiánského státu, země řízené mafiánskou rodinou. Ale pokud Sýrie nedostane žádnou pomoc a nebude moci znovu nastartovat svou legální ekonomiku, bude to pokušení udržet obchod s drogami v chodu. Jedna z mnoha výzev, kterým čelí revolucionáři, kteří tvrdí, že chtějí, aby Sýrie nechala svou špinavou minulost za sebou.
Moderátor: Pojďme si o tom více popovídat s Caroline Rhodesovou, která je ředitelkou think tanku New Lines Institute. Vede projekty týkající se obchodu s captagonem a nyní se ke mně připojuje z New Yorku. Dobrý večer. Za prvé, jak velký je tento problém v Sýrii? Kolik je tam továren, jako je ta, do které se dnes Lindsey podařilo dostat?
Caroline Rhodes: Nejprve vám moc děkuji za pozvání. Musím říct, že poté, co jsem po mnoho let zkoumala captagon a skutečně hodnotila množství takových továren, je opravdu úžasné konečně vidět záběry zevnitř těchto zařízení. Pokud jde o posouzení toho, kolik jich je, viděli jsme, že v okolí Latákíje je soustředěno množství takovýchto továren a skladů průmyslového rozsahu. Duma, Damašek. Stejně jako poměrně málo továren malého rozsahu, které jsou poměrně mobilní a mohou překročit hranici mezi Sýrií a Libanonem, je velmi obtížné stanovit číslo, kolik jich je na jihu, ale přinejmenším na severu očekáváme, že tam bude více než nejméně 10 velkých průmyslových továren. Je možné, i když to bylo právě hlášeno, že mnoho členů režimu, stejně jako někteří jejich spojenci se pokusili některé z těchto továren rozebrat, když byl režim v posledních dnech ofenzívy svržen.
Moderátor: Tedy nevíme přesně, co se s nimi stane. A jestli budou všechny prostě zničeny, nebo jestli, víte, nedostatek příjmů v této zemi donutí lidi, aby je zase zprovoznili. Ale když budeme na chvíli předpokládat, že to skončí. Zastaví to obchodování s captagonem?
Caroline Rhodes: Ne, nezastaví. Ve skutečnosti si myslím, že to, co se stane, je, že se obchod s captagonem jen dále zkomplikuje. Nakonec v posledních dvou letech jsme skutečně začali pozorovat přelévání captagonu na sousední tranzitní trhy, například do Libanonu. Do Iráku, a dokonce i do Turecka. Do Kuvajtu, byly zaznamenány určité známky výroby a obchodování, stejně jako do některých zemí, které jsou vzdálenější, například do Německa. Tam byla zjištěna výrobní střediska captagonu. V Rakousku byla rozbita skupina obchodníků a v Libyi i v Egyptě byly zaznamenány některé aktivity související s obchodováním s captagonem.
Takže si myslím, že to v konečném důsledku povede k tomu, že někteří z těchto aktérů trestné činnosti budou muset být kreativnější a identifikovat některé stávající sítě a také nová místa pro výrobu. A budeme svědky toho, že se obchod s captagonem skutečně ve velkém měřítku rozšíří i mimo Sýrii, protože pravděpodobně dojde k potlačení průmyslové výroby. To skutečně znamená, že budeme svědky krátkodobého zastavení dodávek, ale v konečném důsledku budou kriminální aktéři kreativní, budou se snažit tuto mezeru zaplnit, zejména vzhledem k tomu, že úroveň poptávky přetrvává.
Moderátor: A je ta droga je návyková? Myslím tím, že se předpokládalo, že mnoho bojovníků ji užívalo v terénu. Pokud se to v Sýrii zastaví, myslím tím, způsobí to další sociální problémy?
Caroline Rhodes: Určitě si myslím, že je to velmi zajímavá droga, protože na rozdíl od jiných, kde máte možná zúžený okruh demografických skupin a profilů uživatelů, captagon je poměrně velký, protože má masovou přitažlivost. Pokud chcete potlačit hlad, nebo pokud jste příjmově či potravinově nejistí, je captagon velmi lukrativní, protože vám umožní vyžít možná s jedním až dvěma jídly denně. Také pokud potřebujete zůstat vzhůru dlouho do noci, je captagon užitečný, protože vám umožní zůstat vzhůru i v noci, takže pro taxikáře, řidiče kamionů, dělníky, kteří pracují do druhé nebo třetí směny. captagon je velmi lukrativní užívat, ale také na druhé straně, bohaté vrstvy jsou všechny tak přitahovány captagonem pro rekreační účely. Například studenti vysokých škol se ke captagonu hrnou. Ke captagonu se také hrnou návštěvníci nočních klubů. A protože v regionu existuje tak velké tabu s užíváním nelegálních drog. Pro tento region je to velmi atraktivní droga pro tento region, protože existuje nelegální historie captagonu od 60. do 80. let 20. století.
* * *
Moderátor: OSN říká, že humanitární potřeby v Sýrii rostou, tisíce lidí jsou po pádu režimu vysídleny po celé zemi. Připojila se ke mně tady v Damašku Christina Bethkeová ze Světové zdravotnické organizace, zdejší zdravotnické služby. Nemocnice tu musí být také na kolenou. Jak velká je potřeba?
Christina Bethke: Skutečně, ještě před touto krizí jsme měli více než 15 000 000 lidí, kteří potřebovali zdravotnické služby, a víme, že nejméně 1,6 milionu lidí bylo vysídleno, v tuto chvíli je funkčních jen asi 50 % nemocnic, kdy máme velkou potřebu pohotovostní a traumatologické péče, a také víme, že obyvatelstvo je nyní v pohybu a máme obrovské obavy z kontaminace výbušnými náložemi.
Moderátor: Jak by se to všechno dalo v krátké době napravit?
Christina Bethke: OSN a její partneři jsou tedy na místě a zaměřují se na zajištění kontinuity zdravotní péče v této zemi, a to prostřednictvím spolupráce s místními partnery. Mezi naše priority patří nejen péče o nemocniční služby, ale také o primární zdravotní péči a navíc vidíme obrovskou rostoucí potřebu psychologické podpory. Vidíme, že rodiny, komunity i děti vykazují známky traumatu a stresu v důsledku vysídlení a konfliktu.
Moderátor: I to se bude odvíjet od zdrojů zde v Sýrii. Vím, že nyní jednáte s touto novou přechodnou vládou a ta zjevně usiluje o financování z možná spřátelených zemí venku. Dnes jednali s Katarem a Tureckem. Chci říct, jak naléhavé je zaplnit tuto finanční mezeru?
Christina Bethke: Takže ještě před začátkem této eskalace hrozilo více než 140 zdravotnickým zařízením, hlavně v severozápadní Sýrii, bezprostřední uzavření v důsledku nedostatku zdrojů a pro humanitární komunitu máme každoroční výzvu pro potřeby a ta byla před začátkem toho všeho financována pouze z 25 %, takže v tuto chvíli to nemůže být kritičtější.
Moderátor: A mohl by nastat velký příliv lidí. Existují miliony Syřanů, kteří uvažují o příchodu.
Christina Bethke: Očekáváme to a máme obavy o zajištění toho, že jako zdravotnický systém, který je již nyní pod tlakem, jsme měli zemětřesení, měli jsme choleru, měli jsme více než půl milionu lidí, kteří přišli z Libanonu během krize v této zemi velmi nedávno. A nyní s obrovským vysídlením a přílivem obyvatel máme docela obavy o to, jak udržet tyto zdravotnické služby a pomoci jim, aby byly schopny poskytovat lidem v nouzi život zachraňující péči.
Moderátor: Oni se snaží udržet své záchranné služby v chodu, jasně a a organizace jako Bílé přilby a Violet se snaží tak nějak zasáhnout, ale mohly by rychle - Zjistili jsme, že je to docela obtížné a komplikované udržet v chodu. Jak daleko jsme potenciálně od toho, aby došlo k nějakému zhroucení té záchranné péče?
Christina Bethke: Takže zdravotnický systém na většině míst vždycky vydrží bez ohledu na míru konfliktu. Jde o to, zda budou mít lidé přijatelně včas přístup k život zachraňující péči na úrovni, kterou potřebují. A skutečně jsou tu kritické věci, které musí přijít. Nejde jen o zdroje. Především je třeba chránit zdravotnické pracovníky a zdravotnická zařízení. Také musíme naléhavě otevřít hraniční přechody, aby do země mohly proudit tyto nouzové zásoby.
Moderátor: Nyní v této zemi také stále probíhá válka. Jak to komplikuje situaci na severu země?
Christina Bethke: No, myslím si, že je tu několik věcí, určitě vysídlení, protože čím více lidí je v pohybu, tím větší je zátěž a opět bezpečnost a ochrana zdravotnických pracovníků a zdravotnických zařízení je tak kritická. Bohužel jsme v průběhu tohoto konfliktu viděli, že ne vždy byla tato ochrana zajištěna. A tak se situace dále komplikuje. Schopnost systému ustát zvýšenou zátěž. Pokud dojde k vypuknutí epidemie, pokud dojde k většímu vysídlení, bude těžké tyto služby udržet.
***
Moderátor: Byl syrským aktivistou, který se stal symbolem brutality Asadova režimu. Mazen Al Hamada byl jedním z desetitisíců zadržených a mučených po povstání proti Asadově vládě v roce 2011, když byl propuštěn, uprchl do Evropy a vyprávěl světu o hrůzách, které prožil, mimo jiné v dokumentárním filmu nazvaném Zmizelí v Sýrii. Před čtyřmi lety ho však vylákali zpět do Sýrie, kde zmizel až do tohoto týdne, kdy byl nalezen mrtvý. Náš zahraniční zpravodaj Paraic O'Brien se dnes v Damašku zúčastnil jeho pohřbu, který se proměnil v obrovské volání po spravedlnosti pro všechny pohřešované Syřany.
Reportér: Pro Syřany, kteří chtěli jinou zemi, byl Mazen Al Hamada ztělesněním této věci.
Mazenovo tělo bylo nalezeno v pondělí. Byl zadržován ve věznici Sednaja. Byli jsme tam, ale v tom chaosu jsme si neuvědomili, co se děje. Teď už to víme. Zabil ho režim, jehož zhroucení se nedočkal. Dnes ráno, před jeho pohřbem, jsme navštívili nemocniční márnici, kde bylo jeho tělo uloženo. Lednice jsou plné, všude jsou těla. Ukázali nám to jeho, koroner nám řekl, že na něm byly známky mučení a že nedávno zemřel.
Mazen byl poprvé uvězněn a mučen poté, co se v roce 2011 připojil k protirežimním protestům. Když byl propuštěn, stal se žadatelem o azyl v Nizozemsku, v roce 2020 se vrátil do Sýrie, jeho sestra nám řekla proč. Režim mu vyhrožoval, že pokud se nevrátí, budou jeho věznění příbuzní zabiti.
Mazenův příběh je také příběhem mnoha dalších lidí, takže dnes, když jeho tělo vyšlo z nemocnice, přišly tisíce lidí. Státní pohřeb, kterého se Bašír al-Asad nikdy nedočká. Před třemi dny by to nebylo dovoleno. Takovéto slzy by znamenaly vazbu. Tento mladý muž nebyl jen tváří aktivismu a opozice. Byl také tváří zranitelnosti, traumatu a bolesti způsobené tímto režimem a představuje také volání po spravedlnosti.
Režim ho nakonec zlomil, ale on zemřel s vírou, že vznikne nová Sýrie, kde budou jejich zločiny potrestány. Zda je tato Sýrie touto Sýrií, se teprve ukáže. V noci před nemocnicí hledají ostatní tváře svých blízkých mezi portréty mrtvých, za které Mazen Al Hamada mluvil.
No a teď se ke mně připojil Khaled Alkordi, syrský aktivista, který byl zadržován Asadovým režimem a byl přítelem Mazena Al Hamady. Právě se poprvé od roku 2013 vrátil do Sýrie a je tu teď se mnou. A to ve vás musí zanechat takové smíšené pocity radosti a smutku z toho, co se dnes stalo.
Khaled Alkordi: Rozhodně. No, jsou to opravdu trochu zmatené pocity, protože jsem nikdy neviděl Sýrii bez Asadovy rodiny. Já jsem se narodil někdy v roce 1988, takže nad Sýrií byl vždycky Asad, jeho fotky a taky jeho otec. A dneska už to nevidím. Takže to je pro mě úžasné.
Moderátor: A vidíte rodinu, kterou jste neviděl?
Khaled Alkordi: Jo, teď jsem viděl svou sestru po dvanácti letech. Bylo to opravdu velmi emotivní a viděl jsem její děti. Pět dětí. Čtyři z nich jsem předtím neznal. . Nebyl jsem svědkem jejich existence.
Moderátor: Dnes na ulici to bylo také velmi emotivní. Mazenův pohřeb. Můžete vysvětlit, proč se stal pro tolik lidí tak velkou osobností, že tolik lidí chtělo vyjít ven a, víte, vzpomenout si na něj?
Khaled Alkordi: Protože reprezentuje každou éru revoluce, třeba když se o Sýrii zajímalo hodně lidí, Mazen byl jedním z těch, kteří hodně protestovali po celé Evropě. Snažil se komunikovat s každým, kdo se mu snažil pomoci. Já jsem Mazena potkal v Amsterdamu na tom protestu a on mi prostě řekl, hele, já chci, aby mi někdo překládal, protože tam je někdo, jako že s ním bude dělat rozhovor na jiném kanálu. A tak jsme se spřátelili. A pak se z nás stalo víc než přátelé, upřímně řečeno, protože jsme sdíleli spoustu bolesti. Já jako bývalý vězeň a on také, byli jsme svědky stejných bolestí. Byli jsme svědky stejného smutku a utrpení, a proto jsme si začali vyprávět o našich zkušenostech.
Jeho zážitky lidi opravdu šokovaly, protože velmi otevřeně mluvil o hrozných věcech, které se mu staly. Velmi otevřeně všem o tom, co se mu stalo
Moderátor: Proč se vlastně vrátil? Musel jste se ho snažit zastavit.
Khaled Alkordi: Dva týdny předtím, než se sem vrátil, byl také velmi zmatený. Nebyl si jistý, co bude dělat, protože mi začal říkat, že všichni ve světovém společenství nás prostě zklamali. A že jediná cesta je bojovat proti Asadovu režimu zevnitř.
A já jsem si říkal, že je to šílené. Mazene, to nemůžeš udělat. Vždyť už ten režim znáš. Režim unesl tvého bratra, tvého švagra a také tvého synovce a víš, co jsou zač. Jo, to jim teď dělají. Takže se tam nemůžeš vrátit. Je to peklo. Svým způsobem byl také obětí toho, jak se Evropa chovala k syrským uprchlíkům. Byl obětí celého mezinárodního společenství. Upřímně řečeno, protože jsme toho dne byli svědky, všichni, všichni nás prostě zklamali. Nebyla tu žádná velká podpora.
Moderátor: V čem spočívalo to selhání? Prostě vysvětlete, co bylo tím selháním, protože víte, že to bude zdokumentováno,
Khaled Alkordi: Na začátku revoluce byli všichni s revolucí. Ale po Asadovi, Asad byl jedním z lidí, kteří založili ISIS. A když přišel ISIS, tak to bylo jako s Asadem, který byl takový ten milý chlapík, doktor a jeho žena, velmi moderní. Lidé zapomněli, co se nám stalo před pouhými třemi lety. A to je pro nás, i pro mě, velmi ošklivé. Upřímně řečeno, velmi ošklivé a vidět to tak, jako by byl jenom ISIS nebo Asad, to byla velká chyba celého mezinárodního společenství. My nejsme ani s ISIS, ani s Asadem a cítili jsme, že naše, naše hlasy byly prostě umlčeny. Nebylo to v médiích. Nevím, co se přesně stalo. Snažili jsme se lidem říct, co se nám stalo, ale všichni byli prostě takoví, že jsme v médiích moc nebyli, pořád se mluvilo jen o ISIS. A co lidé, kteří opravdu, ale opravdu potřebovali revoluci, opravdu potřebovali lepší Sýrii bez Asada, bez ISIS.
* * *
Moderátor: No, navzdory scénám jásotu a jednoty v mnoha syrských městech byly v severní Rakce zaznamenány násilnosti, kdy místní arabští obyvatelé zřejmě protestují proti Kurdy vedeným silám SDF, které oblast kontrolují. Na tomto videu, údajně z Rakky, je prý vidět, jak Syrské demokratické síly podporované USA střílejí ze zbraní, zatímco protestující běží k jejich vozidlům, později záběry zřejmě ukazují, že tyto střety pokračují. Dnes večer se má za to, že místní lidé chtějí, aby síly, za nimiž stojí vláda, která je nyní v Damašku, převzaly moc i v Rakce.
Zatímco se svět soustřeďuje na seismické změny zde v Sýrii, Izrael pokračoval v bombardování Gazy, palestinská média tvrdí, že dnes ráno bylo při úderech v celém pásmu zabito nejméně 36 lidí, 15 jich zemřelo v domě, kde se západně od Násira v táboře v centrální části Gazy a na jihu ukrývali vysídlení lidé.
13 Palestinců, kteří byli lékaři a podle Hamásu patřili k jednotce chránící kamiony s humanitární pomocí, izraelská armáda uvedla, že šlo o bojovníky Hamásu, kteří se snažili zásilku unést.
Dramatický pád syrského režimu Bašára al-Asada vrhl světlo do
temných zákoutí jeho vlády, včetně průmyslového vývozu zakázané drogy
captagon.Vítězní bojovníci pod vedením islamistů se zmocnili
vojenských základen a distribučních ce...
Diskuse