Slaná voda do konce století zamoří 77 % pobřežních vodonosných vrstev, zjistila modelová studie

13. 12. 2024

čas čtení 3 minuty
Mořská voda do roku 2100 pronikne do podzemních sladkovodních zdrojů asi ve třech ze čtyř pobřežních oblastí po celém světě, podle nedávné studie vedené výzkumníky z NASA's Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Kromě toho, že voda v některých pobřežních vodonosných vrstvách bude nepitná a nepoužitelná pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit infrastrukturu.

Tento jev, nazývaný pronikání slané vody, se odehrává pod pobřežím, kde se dvě masy vody přirozeně drží na uzdě. Srážky na pevnině doplňují sladkou vodu v pobřežních vodonosných vrstvách (podzemní horniny a půda, které zadržují vodu), která má tendenci proudit pod zemí směrem k oceánu.

Mezitím mořská voda, podporovaná tlakem oceánu, má tendenci tlačit se do vnitrozemí. Ačkoli v přechodové zóně, kde se tyto dvě oblasti setkávají, dochází k určitému míchání, rovnováha protichůdných sil obvykle udržuje vodu na jedné straně sladkou a na druhé slanou.

Nyní dva dopady změny klimatu vychylují misky vah ve prospěch slané vody. Vzestup hladiny moří, podnícený oteplováním planety, způsobuje migraci pobřeží do vnitrozemí a zvyšuje sílu, která tlačí slanou vodu směrem k pevnině. Pomalejší doplňování podzemní vody – kvůli menšímu množství srážek a teplejšímu počasí – oslabuje sílu, která v některých oblastech pohybuje podzemní sladkou vodou.

Celosvětové narušení

Studie, publikovaná v listopadu v časopise Geophysical Research Letters, hodnotila více než 60 000 pobřežních povodí (pevninská oblast, která odvádí všechny srážky a tání sněhu z regionu do společného odtoku) po celém světě, mapovala, jak snížené doplňování podzemní vody a vzestup hladiny moří přispějí k pronikání slané vody, a zároveň odhadovala, jaký bude jejich čistý účinek.

Vezmeme-li v úvahu tyto dva faktory odděleně, autoři studie zjistili, že do roku 2100 bude mít stoupající hladina moří tendenci vyhánět slanou vodu do vnitrozemí v 82 % zkoumaných pobřežních povodí. Přechodová zóna v těchto místech by se posunula o relativně skromnou vzdálenost: Ne více než 656 stop (200 metrů) od současných pozic. Mezi zranitelné oblasti patří nízko položené oblasti, jako je jihovýchodní Asie, pobřeží kolem Mexického zálivu a velká část východního pobřeží Spojených států.

Pomalejší doplňování vody samo o sobě bude mít tendenci způsobovat pronikání slané vody do 45 % studovaných pobřežních povodí. V těchto oblastech by se přechodová zóna posunula dále do vnitrozemí, než by se posunula od vzestupu hladiny moře – na některých místech až o tři čtvrtě míle (asi 1 200 metrů). Mezi nejvíce postižené regiony patří Arabský poloostrov, Západní Austrálie a mexický poloostrov Baja California. Asi ve 42 % pobřežních povodí se zvýší doplňování podzemních vod, což bude mít tendenci tlačit přechodovou zónu směrem k oceánu a v některých oblastech překonávat vliv pronikání slané vody zvýšením hladiny moře.

Celkově vzato, v důsledku kombinovaných účinků změn hladiny moře a doplňování podzemních vod dojde podle studie k pronikání slané vody do konce století v 77 % hodnocených pobřežních povodí.

Obecně platí, že nižší rychlost doplňování podzemní vody bude určovat, jak daleko slaná voda pronikne do vnitrozemí, zatímco vzestup hladiny moře určí, jak rozšířené to bude po celém světě.

Zdroj v angličtině: ZDE

-1
Vytisknout
1983

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2024