Jak Hamás zabil progresivismus

7. 6. 2024

"Pokrokové" hnutí, které vzniklo na konci 19. století, dlouhodobě hájí práva žen a menšin. Je to hnutí, se kterým jsem se ztotožnil během svých vysokoškolských let a zároveň jsem se spojil se svou židovskou a izraelskou identitou. Nikdy by mě však nenapadlo, že si budu muset vybrat mezi těmito dvěma. Nastalo rozčarování, když progresivní přátelé a kolegové mluvili negativně o Židech a Izraeli. Zmínka o mém národnostním původu mě často znemožňovala v rozhovorech a v hodinách, zejména v kurzech politologie, jsem byl ostrakizován. Hrdost na mou identitu způsobila, že jsem čelil urážkám, neustálé démonizaci a řadě nelogických obvinění.

Byl jsem obviněn z doxxingu studentů, z toho, že jsem zodpovědný za smrt civilistů v Gaze a že jsem spáchal řadu zločinů jen proto, že jsem izraelský Žid. Bylo mi řečeno, že nemůžu být hrdým Izraelcem a zároveň pokrokářem. Proč bych měl dělat kompromisy ve své identitě, abych si udržel přátelství v progresivním a akademickém prostředí? Jak může na levici existovat tak všudypřítomný antisemitismus, když levice tvrdí, že je proti veškeré diskriminaci? To jsou otázky, které si stále kladu.

Poslední rána mé důvěře v mé vrstevníky přišla 7. října. Genocidní řádění Hamásu v jižním Izraeli zahrnovalo sexuální násilí, přičemž četná očitá svědectví popisovala ženy se zlomenou pánví v důsledku opakovaných znásilnění a pitvy našly značné důkazy o brutálních sexuálních útocích na izraelské oběti. Poziční dokument publikovaný organizací Lékaři za lidská práva v Izraeli popisuje tyto strašlivé sexuální zločiny proti nevinným Izraelcům v mučivých detailech.

Dokonce i deník The New York Times informoval o sexuální brutalitě páchané teroristy Hamásu, přestože byl obviněn z protiizraelské zaujatosti. Reakce progresivistů však byly znepokojivě neadekvátní.

V Kanadě odmítl obvinění ze znásilnění Hamásem jako dezinformaci otevřený dopis městské radní Susan Kim a členky provinčního parlamentu Sarah Jamao. Tento dopis byl schválen vedoucím Centra sexuálních útoků na University of Alberta. Poté, co čelila značnému odporu, Jamao přitvrdila a obvinila "sionistickou lobby" z nátlaku na kanadskou vládu, aby ji pokárala.

V Organizaci spojených národů trvalo osm týdnů, než organizace UN Women zveřejnila oficiální odsouzení znásilňování Hamásu. Sarah Douglas, zástupkyně šéfa pro mír a bezpečnost v UN Women, podpořila 153 tweetů útočících na Izrael a sionisty a zúčastnila se setkání OSN s propalestinskými plakáty, čímž porušila směrnice OSN o neutralitě. Stačí říci, že klíčová vůdčí osobnost iniciativy OSN pro povznesení žen aktivně pracuje proti těm samým ženám, jejichž povznesením je pověřena.

Tradičně progresivní hnutí Black Lives Matter (BLM), zejména jeho chicagská pobočka, také čelilo kritice za podporu terorismu. Jen několik hodin po zveřejnění prvních záběrů ze 7. října zveřejnilo BLM Chicago tweet s obrázkem rogala, odkazujícím na teroristy Hamásu, kteří použili rogala k útoku a zabití stovek návštěvníků večírku na hudebním festivalu Nova. Tato nestoudná podpora násilného útoku na nevinné civilisty ze strany organizace, která se zavázala k boji za rovnoprávnost, je šokující, zejména s ohledem na skutečnost, že Hamás od roku 2014 drží v zajetí Averu Mengistua, duševně nemocného etiopského Izraelce.

Na univerzitních kampusech je situace zoufalá. Studenti za spravedlnost v Palestině (SJP) na UC Davis, univerzitě, kterou navštěvuji, ospravedlnili útok ze 7. října a oslavovali útočníky. Na jejich shromážděních se objevila hesla jako "Nechceme žádný židovský stát" – což je výzva k vyhlazení Izraele – a "Globalizujte intifádu", která vyzývá k opakování násilí intifád proti židovským komunitám po celém světě. Připojili se i profesoři; Jemma Decristo, členka univerzitního profesorského sboru, tweetovala výhružné zprávy proti "sionistickým novinářům". Jiný profesor uvedl, že "všichni obyvatelé Izraele jsou legitimním cílem" a aktivně vyzýval k násilí proti svým vlastním izraelským studentům a kolegům. Poté, co studenti UC Davis založili tábor napodobující ty, které již byly založeny v jiných kampusech, několik profesorů údajně požadovalo, aby se třídy mohly zúčastnit tohoto prostoru, nebo za to udělili zvláštní uznání, a to navzdory skutečnosti, že mnoho židovských a izraelských studentů je extrémně nespokojeno s jeho sdělením.

Následky 7. října odhalily, že nenávist, kterou jsem zažil na své univerzitě, není ojedinělá. Vysokoškolské vzdělání je sice radikálnější, ale zrcadlí okolní svět. Antisemitismus a pohrdání základními principy lidských práv, pokud jde o Izraelce, může začít na univerzitních kampusech, ale může se rozšířit po celé společnosti. Vidím tu nenávist všude. Pokud progresivisté po celém světě neprojdou zásadním posunem, který bude zahrnovat židovské a izraelské hlasy, už se nikdy nebudu nazývat progresivistou.

Zdroj v angličtině: ZDE