Obavy z excesů šílených miliardářů nejsou levičácká paranoia
23. 11. 2023 / Matěj Metelec
Muskovi bychom vlastně měli být vděční – díky němu víme, že obavy z excesů šílených miliardářů nejsou levičácká paranoia. Jeho veřejná podpora konspiračních teorií je ostatně dlouho známa. Musk navíc svoje firmy velmi silně personifikuje, jak ostatně ukazuje jeho mánie cpát do názvů svých akvizic písmeno X, jímž je fascinován. I proto jeho „neuvážené“ chování, které často vyvolává dojem, jako by mu bylo stěží sedmnáct, působí hůř než v případě méně exhibicionistických miliardářů. Rupert Murdoch vybudoval celé mediální impérium, které se neštítilo křivit realitu a vyvolávat nenávist. Nedělal ze sebe ale jeho hlavní hvězdu.
Vzhledem k tomu, že X není v pravém slova smyslu médium, ale je "zprostředkovatelem obsahu", zbavuje se odpovědnosti a zároveň dokáže nenápadně posouvat veřejné mínění. Z tohoto hlediska ale těžko považovat za ideální korektiv zájmy velkých korporací, které obsah platformy umravní tím, že z ní budou stahovat inzerci. V konfrontaci mezi mamutími kapitály se obyčejní lidé ocitají v pasti bezmocnosti a pojem demokracie přestává mít sebemenší význam.
Podobně nejasné prostředí, v němž se mediální a ekonomická síla stává silou politickou, a naopak politická rozhodnutí jsou redukována na rozhodnutí spotřebitelská jsou pochopitelně pro korporace ideální. Elon Musk sám o sobě není ani tak problémem, jako symptomem problému. Svým excentrickým chováním, které často překračuje hranice přijatelného, jen vrhá snad až příliš jasné světlo na jádro věci. To spočívá právě v neregulované a vzhledem k rozměrům, jaké nabývají, i těžko regulovatelné moci velkého kapitálu.
Nejlépe je to vidět ostatně na prolínání jeho mediální a vesmírné agendy. Posun od států a jejich kosmických programů a agentur k soukromým podnikatelům může být výhledové vážnou hrozbou. Vzhledem k tomu, že na vesmírný prostor si státy, svázané s teritoriem, nemohou dělat žádný samozřejmý nárok, využívat výhody outsourcování se může rychle zvrhnout v privatizace blízkého i vzdálenějšího okolí Země.
Podobné je to ale s „prostorem“ internetovým, kde také není jasné, kdo by měl diktovat pravidla. Přesun veřejné sféry na internet, který jsme zažili v posledních dekádách, umožňuje manipulovat s populací způsobem, který si předchozí generace nedokázaly představit. V obou případech je na místě vyvinout nástroje, které umožní demokratickou kontrolu, a to dřív, než bude pozdě.
Diskuse