Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Gaza: Nezůstane kámen na kameni. Ale co děti? Více než 50 procent obyvatel Gazy jsou děti

11. 10. 2023

čas čtení 3 minuty

Britská média se stále, oprávněně, vracejí k masovému zabíjení, jehož se na nevinných izraelských civilistech dopustili v sobotu přislušníci bojůvek z Hamasu a zveřejňují - stejně jako média česká - další šokující podrobnosti.

Kromě toho však britská média objektivně informují o děsivě vražedné situaci v Izraelci obléhané Gaze a o hrůzném osudu tamějších palestinských civilistů, včetně velkého množství dětí. Tito všichni neměli se zabíjením, páchaným Hamasem nic společného, avšak jsou nyní vystavování plošnému bombardování od izraelské armády, která usiluje o to srovnat Gazu se zemí.

Zde je výmluvná reportáž Channel 4 News:

Moderátor: Nyní se do pásma Gazy nemůžeme dostat. Samozřejmě, jak víte, do pásma Gazy, které bylo uzavřeno izraelskou armádou a jeho obyvatelé, tedy 2,3 milionu Palestinců, pociťují plnou sílu hněvu svých sousedů, se nemůžeme dostat, ale podařilo se nám získat našeho kolegu Jusufa Hamase, který žije v pásmu Gazy, aby sestavil tuto reportáž očitého svědka a ještě jednou upozornění, je to znepokojující od samého začátku.

Jusuf Hamas: Neslyšíte sami sebe myslet. Není to jen hluk sirén a úderů. Zvuk chaosu mezi nimi je prostě neúprosný. Čirá panika všude, kam se podíváte.

Tohoto malého chlapce vytáhli z trosek živého, s obličejem zčernalým:

Jeho zachránce spěchá k matce, ale než ta stihne chlapce obejmout, omdlí šokem.

Z prázdného auta se stává sanitka. Tato žena odjíždí dřív, než se stihne zavřít kufr.

Bylo nám řečeno, že máme odejít, ale kam máme jít? A jak se tam dostaneme? Žijí tu více než dva miliony lidí. Téměř polovina z nich jsou děti.

Rodiny spěchají a snaží se něco naplánovat. Záleží na každé vteřině. Kdo má co dělat?

Gaza je v naprostém obležení.

Žádná voda, žádné jídlo, žádná elektřina a žádný únik. Je to příliš těžké. Někteří to téměř vzdávají. Ale člověk nemůže dlouho stát na místě.

"Prosím, moje rodina, jsou to jen děti!"

Válka nám není cizí. Ale jak je to tentokrát, těžko se hledají slova. Mám pocit, že se mi hroutí svět.

Mnoho lidí je potvrzeno, že jsou mrtví, ještě víc se jich pohřešuje. Tato žena nemůže najít svého syna.

Od soboty o něm nemá žádné zprávy. Nic se mi neozval. Nic.

(bombardování)

Dívka: "Tady je rodina. Shromáždili se všichni pohromadě. Také na místě daleko od okna. Snažila jsem se jim to vysvětlit, ale myslím, že už je slyšíte. Právě pracuji, blízko svého domova, blízko své budovy, ale přísahám, že jsem to nemohla poznat. Tuhle ulici. Taky se bojím chodit, protože každou chvíli tu může něco vybuchnout."

Dnes odpoledne jsem potkal Blistiu na ulici poblíž místa, kde kdysi stával její dům.

"Teď už tam není bezpečné ani chodit, jak vidíte tady, tahle budova taky chytla od požáru. Kromě bombardování, které se stalo, tak to není bezpečné, nic není bezpečné doslova.

Teď už není nic poznat.

Tohle je sanitka:"