Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Vládní křižovatka smrti

4. 9. 2023 / Petr Haraším

čas čtení 9 minut

Aneb nešťastná republika naštěstí na scestí

Umřel nebo prašivě chcíp?

Český drsný a krutý neoliberální kapitalismus vybudovaný na nezrušitelných základech českého veksláka mocněného soudružskou východní pěstí prý již dojemně umírá nebo snad konečně chcíp.

Copak dál už nemohl táhnout svatý úděl české nízkopříjmové ekonomiky? Copak vážně dál nemohl zvyšovat extrémní ceny, ať si nevěřícně kroutí hlavou nad cenami v Česku volný trh v Německu i Rakousku?

Vážně dál nejde snižovat reálné platy poddaným, ať se nám třebas smějí i v Rusku. Světoví ekonomové (nikoli tuzemské výroby) nesdílejí názor české neoliberální fosilní pravice, že, čím nižší plat pro tvrdě pracující a nepatrná daň pro firmy, (molochy, kolosy a oligopoly zvláště), tím vyšší blahobyt státu i občana.

Vím, vím nikdy to domácím modrým nefungovalo, leč zrovna tak jim to nikdy nevadilo. Už se nelze trapně neoliberálně donekonečna stupidně vymlouvat na produktivitu, lenivost a efektivitu českých zaměstnanců. Už se muselo doznat, že biliony peněz z daní, půjček a evropských dotací jsou nenávratně fuč, přičemž objednaná i zaplacená infrastruktura se nekoná a musí se teprve vybudovat.

Neomluvil se umírající pravicový neoliberalismus milionům občanům do chudoby státním lichvářem zahnaným, nevyjádřil soustrast ožebračeným pozůstalým. Nevzal si poučení, ale vzal by si s dovolením, ale raději bez, další desítky bilionů čestných dluhů, které utratí pro své náročné potřeby a žebříčky bodrých miliardářů.

Za tento skromný obnos budou se znovu bít za záchranu našeho státu, zaměstnanců a každého jednoho občana od večera do rána a nepoleví, dokud nebude líp. Jak vidno a patrno jedná se pouze o fingovanou sebevraždu českého neoliberalismu s cílem vytáhnout z obluzené státní rodiny další peníz na bezuzdné utrácení bez jakékoli změny norem podnikání a chování.

Slovy, už jsme došli, už jsme tu, sláva nazdar výletu lze krásně označit dění poslední doby, kdy nám došly peníze a skončilo jedno lhaní, aby počalo nové a lepší. Přes mnohá dlouhodobá varování, konstatování, že jdeme pomalu, a navíc špatným směrem, jsme šli tím směrem dál, jen jsme zrychlili a pravou vpřed.

Domácímu naivnímu občanstvu se napovídalo státnickým moudrým hlasem přehršle pohádek, že oni politici vítězných politických stran rozumu mdlého přeci ví kudy a kam, jen chvíli potrvá než tam, kam jdeme i dojdeme.

V plamenných projevech premiéra Fialy bylo národu slíbeno, že musí trpět, něco snést a něco vydržet. Přeci nejste občané baby a trocha škrcení, zimy a hladu ještě nikoho za 34 let nezabilo. Tak trpte dál, radostněji a veseleji, protože vidím zrakem profesorským, že támhle za tím kopcem bude líp. Nebo támhle za tím?

Zhruba necelý měsíc se v médiích objevují záhadné texty hovořící o krachu svaté pouti na blahobytný Říp. Náhle se objevují odvážné články o tom, jak jsme najednou nejhorší, když jsme ještě včera, maximálně předevčírem byli ti nejlepší ve všem počínaje tím a konče tady tím. Měli se u nás učit soudruzi ze Západu, Východu Jihu i Severu, ale k jejich škodě se neučili a prohloupili. My vybojovali totiž stříbro za naším věčným nemocným vzorem Ruskem v disciplíně klient mafián kapitál.

Kapitáni montoven vzdělaného pásu zjistili, že jim ujel vlak. Ani nezahoukal na cestě modernizovanými zpomalovacími koridory, nezamával a je nenávratně v p… fuč. Pochopitelně oni ani oni neudělali nic špatně, za vše mohou občané a někdo jiný.

Kapitáni politiky jsou hluboce zděšení, že je z českého tygra Evropy světový český blboun nejapný. A nemylme se, přátelé, kamarádi, jsou to stále stejní, stále titíž kapitáni. Ze svých morbidních postojů k ekonomice a ke společnosti neuhnuli, nezměnili nic z doktríny, kterou nám vytetovali do kůže v devadesátkách: „Uzmi státu, zciz státu, neplať státu“. Změna je vyloučena, stát je zlo, občané jsou zlo, plat a daně jsou zlo.

Čeští tygří podnikatelé, jenž místo na bájný Olymp dokulhali do skanzenu hnoje a slámy, dnes dospěli do takového deliria, že natahují zaječí pracky k tenkému státu a žebrají o sociální almužny. Potřebují biliony peněz na další cinknuté zakázky, falešná výběrová zřízení a politické krytí divů víceprací zaplacených nekvalit děravých a boubelatých dálnic i tunelů co jich tu po nich jest.

Dnes obluzení podnikatelé vyhrožují, že když stát nezaplatí výpalné, tak sesmolí podnikatelskou pravicovou fašistickou stranu dobrého státnického podnikatele a uvidíte. Oni osvícení volají s hrůzou v očích, že už se něco musí stát a stát se o ně musí správně postarat.

Pokud se stát nestane sponzorem a nepostará se, postihne nás za chvíli krach bum prásk. Ano, přiznáváme, my podnikatelé a firmy, může za to lenivost pracujících, nadstandardní platy, placené přesčasy, neefektivita úředníků a rozmazlený sociální stát, kde nikdo nechce tvrdě makat, všichni chtějí jen z jejich práce žrát, leč nebojte nic, prosím, dejte nám minimálně deset bilionů a deset let a zúčtujeme s vámi spolu.

Jakpak, kdepak?

Poslední ránu z milosti a hřebík do rakve veřejných financí neoliberálního zvěrstva ODS zatloukl mistr Fiala s mistrem Babišem na konci roku 2020, a jelikož jsou hrdí, tak se přiznali, že jejich počin vedoucí k ekonomické zkáze státu byl veskrze prospěšný.

Dostávalo se nám důrazného varování od ekonomických institucí, ale český Honza ví své. My nejchytřejší na světě, chytřejší dokonce, než bratři Slováci, jsme šli cestou pravou a jedinou.

Máme a měli jsme tucty dobrých ekonomických rádců, a ještě více rad, máme dnes NERV, máme v NERVU PODNERV. Rada rady pro rady vlády bude zasedat už v měsíci říjnu a přinese báječné recepty na domácí marmeládu, kompot a čalamádu. Máme po dohodě Zajíčkovy kmotří nory, Rafajova spolku zahradníků a Středulových hodinářů odvážné plány, jak se staneme čipovou velmocí, velmocí jadernou, dopravní a energetickou křižovatkou, lithiovou světovou dírou, digitální parodálnicí a vzdělanostní vyspělou salaší, jen to nebude hned a něco to holt bude stát.

Vláda odborných praktikantů ekonomické magie prvního stupně chce nastartovat růst ekonomiky metodou odvážného škrcení celospolečenské poptávky se zvláštním zřetelem na nadměrné nákupy českých občanů v přilehlém zahraničí. Nebojácným jedincům doporučuji k četbě vyjádření českých pitomých ministrů k této nepříjemné ekonomické nehodě.

Tuze mazaně nutíme většinu českých občanů, aby za nezbytné věci (voda, teplo, elektřinu, nájem a služby) dali téměř celý plat, potraviny, ať si nakoupí jinde a na zbytečnosti (škola, domácnost, zábava) už bohužel není. Na české malé firmy, malé služby a malý obchod nemáme čas, nezdržujte nás prosím, děláme velký byznys velkých strategických investic.

Jak na to?

Víme jak, víme kam, ale chybí nám celospolečenská dohoda, kdo nám naše experimenty zaplatí. Vždyť sami máme málo.

Podnikatelé předložili typický guláš dlouholetých nářků, jak je jim bráněno, znemožněno ba přímo zakázáno táhnout zemi vpřed a občany k prosperitě. Pochopitelně následuje obdobný guláš láteření podmínek, které musí být splněny, aby se mohlo táhnout už tedy konečně vpřed ke světlým zítřkům.

Makat, nebrat plat, cestovat za prací, nebydlet, neplatit daně, navýšit odpisy, nechat dotace, ale tajně, odzelenit a přifosilnit, zrušit zákony na ochranu pracujících, zavést zákony na podporu neomezené moci podnikatele a firmy, zakázat regulace a vzdělat nevzdělaný národ na ty roboty, internety a umělé inteligenty.

Umíme, uděláme

Někde se šetřit musí, aby bylo. Proto Stanjura vedený Fialou opět zaklekl na postižené spoluobčany. Avizované navýšení osm let nenavýšeného, a tudíž zdegradovaného příspěvku na péči pro osoby s postižením se kvůli morální zhovadilosti české vlády nekoná. Nejprve musí vláda pravice nasytit potřebné oligarchy, pak firmy a podnikatele a zbytek musí pochopit, že krásy života nejsou pro chudé a zvlášť ne pro nemocné

Rozhodující zasedání vlády zde?