Rusko: Ředitel Institutu USA a Kanady odvolán kvůli kritickému článku

4. 9. 2023

Valerij Garbuzov, který vedl Institut USA a Kanady Ruské akademie věd, byl propuštěn dva dny poté, co publikoval článek v listě Nězavisimaja Gazeta ostře kritizující koncepty, které jsou základem přístupu Kremlu k zahraničním otázkám.

Dokonce i nejpovrchnější zkoumání jeho článku postačuje k vysvětlení důvodu, proč byl vyhozen. Ostrost Garbuzovovy kritiky je vskutku taková, že bude překvapením, pokud ho nečeká horší osud, jestliže se nebude moci přestěhovat do zahraničí.

Ruský amerikanista začíná tím, že poznamenává, že vládnoucí elity "autoritářských a totalitních politických režimů často záměrně vytvářejí utopické ideje a mýty a záměrně je šíření mezi masy", což pomáhá sjednotit populace kolem vůdců a umožňuje vůdcům udržet si moc po dlouhá časová období.

"Ruská historie není v tomto vzorci výjimkou," říká Garbuzov a zkoumá způsob, jakým tento model formoval přístup Moskvy jak k zahraniční politice, tak k jejímu poselství o tom během studené války, než poukáže na to, že sovětské úřady se mýlily jak ohledně síly svého systému, tak ohledně slabosti kapitalismu.

Sovětský systém se vlastně snažil udržet tím, že nedělal žádné změny, a tak selhal, zatímco kapitalistický systém se ukázal jako přizpůsobivý a přežil a dokonce prosperoval tím, že byl otevřený změnám.

Na vlně protizápadních nálad jsou nyní vytvářeny nové mýty, spolu s nimi i moderní utopie vědomí a je nepřetržitě šířena. K tomu slouží nová generace dobře placených profesionálních politických manipulátorů a moderátorů televizních talk shows.

V podmínkách plíživé restaurace stalinismu zavádějí nová dogmata o krizi globalizace a celého anglosaského světa, o nové antikoloniální revoluci, i když existuje pouze 17 zbylých kolonií, o ztrátě americké nadvlády a o úpadku Západu obecně. Všechno to jsou ozvěny sovětské minulosti.

Podíváme-li se pořádně, vidíme, že žádný z těchto mýtů není podpořen realitou, stejně jako tomu bylo v případě sovětských mýtů před padesáti lety. Dnes zbývají planetě jen dvě neformální impéria, americké a čínské. Rusko je bývalé impérium, dědic sovětské supervelmoci, který prožívá bolestivý syndrom náhlé ztráty imperiální velikosti.

Dnešní Rusko má zřejmý postimperiální syndrom, který je spíše tragickým vzorcem než historickou anomálií. Nevznikl bezprostředně po roce 1991, ale až mnohem později s nástupem Putina k moci. Nicméně tento opožděný syndrom od té doby začal ohrožovat schopnost Ruska orientovat se ve světě.

Navzdory stavu světa se Rusko také snaží vytvořit program, jak navýšit svůj vlastní geopolitický status. Ale je stále příliš nevyrovnaný, nestabilní a eklektický, kombinuje prvky eurasianismu, ruského světa, agresivního antiamerikanismu, víry v rozkládající se Západ a tak dále.

Ideologické poselství Kremlu má zcela zřejmý účel, a sice ponořit společnost do světa iluzí a doprovázeného velmocenskou a vlasteneckou rétorikou. To vše je určené k udržení neomezené moci současných vládců, což je v informačním věku úkol v konečném důsledku nemožný.

Znalost, nikoliv mýty o druhých nám umožňují porozumět jim, ale i sami sobě - a vytvořit komplexní a zároveň kritický pohled na vlastní zemi, její historii a její složitá období, i když byla spojena s iluzemi svírajícími společnost.

To je něco, co Rusko a jeho vládci musí uznat, místo aby to popírali.

Zdroj v ruštině: ZDE