Ruská agrese na Ukrajině: Rusko zaútočilo na přístav Izmail několik hodin před jednáním Putina a Erdogana o obnovení dohody o dodávkách obilí

4. 9. 2023

- Erdogan říká, že Ukrajina by měla zmírnit svůj postoj, aby oživila černomořskou dohodu o dodávkách obilí


"Ukrajina musí zejména zmírnit svůj přístup, aby bylo možné podniknout společné kroky s Ruskem," řekl Erdogan novinářům po boku Vladimira Putina poté, co se oba lídři v pondělí setkali v Soči.

Turecko se snaží oživit dohodu podporovanou OSN, která umožňovala bezpečný odvoz obilí ze tří ukrajinských černomořských přístavů.

Rusko od dohody v červenci odstoupilo a stěžovalo si, že jeho vlastní vývoz potravin a hnojiv naráží na překážky.

Erdogan uvedl, že více obilí musí být určeno spíše pro Afriku než pro evropské země, píše agentura Reuters.

Putin v pondělí odděleně uvedl, že ruský návrh na dodávky 1 milionu tun obilí do afrických zemí přes Turecko s finanční podporou Kataru nebyl zamýšlen jako alternativa k černomořské dohodě o dodávkách obilí.

- Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že očekává, že Volodymyr Zelenskyj bude po pondělním setkání tureckého prezidenta s Vladimirem Putinem hovořit s Recepem Tayyipem Erdoganem.

Kulebu v Kyjevě citovala agentura Reuters:

    Jsem přesvědčen, že na základě výsledků rozhovoru Erdogana s Putinem dojde ke kontaktu mezi prezidentem Erdoganem a prezidentem Zelenským.

    Ve vztazích mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Erdoğanem panuje důvěra.

Turecko se od ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku snaží udržovat pevné vazby jak s Kyjevem, tak s Moskvou.

- Nejvyšší ukrajinský diplomat v pondělí uvedl, že Kyjev má fotografické důkazy, které ukazují, že ruské bezpilotní letouny zasáhly rumunské území během nočního leteckého útoku na ukrajinskou přístavní infrastrukturu na Dunaji.

Ministr zahraničí Dmytro Kuleba se tak vyjádřil před novináři po tiskové konferenci v Kyjevě.

- Rumunské území nebylo zasaženo ruskými drony ani troskami při nočním leteckém útoku na ukrajinský přístav na Dunaji, uvedl v pondělí rumunský ministr zahraničí Luminița Odobescu.

"Samozřejmě existuje riziko, protože to, co se tam stalo, je velmi blízko našich hranic," řekla novinářům na okraj návštěvy Berlína.

"Viděli jsme, že Rusko cynicky pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu a nedovoluje Ukrajině vyvážet jejich obilí. Samozřejmě existuje riziko nehod nebo incidentů, ale prozatím se tak nestalo."


- Představitelé USA, Velké Británie a EU plánují společně tlačit na Spojené arabské emiráty, aby zastavily dodávky zboží do Ruska, které by mohlo pomoci Moskvě ve válce proti Ukrajině, uvedl v pondělí deník Wall Street Journal.

Úředníci z Washingtonu a evropských hlavních měst navštívili od pondělí SAE v rámci společného úsilí o to, aby se počítačové čipy, elektronické součástky a další výrobky tzv. dvojího užití nedostaly do ruských rukou, uvedla zpráva.


Oděský guvernér sděluje, že bylo sestřeleno 17 dronů, ale zasaženy byly i budovy; Ankara hodlá využít schůzky v Soči k prosazení nové dohody o obilí
 
- Rusko zahájilo noční útok na dunajský přístav Izmail

Rusko zahájilo během dvou nocí již druhý útok na ukrajinské přístavy a ukrajinští představitelé v pondělí v časných ranních hodinách varovali obyvatele Izmailu, aby zůstali v krytech.

Oleg Kiper, gubernátor Oděsy, uvedl, že Moskva zahájila téměř dvouhodinový útok dronem na město, jeden ze dvou hlavních ukrajinských přístavů vyvážejících obilí na Dunaji na jihu regionu. Ukrajinské letectvo rovněž uvedlo, že drony se zaměřily na nedalekou čtvrť Kili.

O den dříve Rusko zaútočilo na dunajský přístav Reni. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že drony zasáhly sklady pohonných hmot používané ukrajinskou armádou.

Rusko se od července, kdy odstoupilo od dohody zprostředkované OSN a Tureckem, která Ukrajině umožňovala vyvážet obilí přes černomořské přístavy, stále častěji zaměřuje na přístavní infrastrukturu.

Pondělní útok přišel jen několik hodin před setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana, na kterém by měl turecký prezient  usilovat o obnovení dohody.- V zaprášené dílně se unikátní skupina ukrajinských zbrojních expertů předhání ve výrobě děl, z nichž se nikdy nic nevystřelí, radarových vozů, které nic nezjistí, a raket bez výbušnin.

Jedná se o klamné cíle, které mají přilákat ruskou palbu, plýtvat nepřátelskou municí, raketami a drony a zároveň chránit skutečné vybavení a vojáky, kteří ho obsluhují.

Dovedností týmu, zdokonalovanou více než rok, je tvarování plastů, dřevěného odpadu, pěny a kovu do kopií pokročilých zbraňových systémů, dostatečně přesných na to, aby přesvědčily ruské operátory kamer dronů a bojem ostřílené vojáky na zemi, že jde o skutečné vojenské cíle.

Úspěch měří podle toho, jak rychle jsou jejich výrobky zničeny. "Když za námi přijde armáda a řekne 'tyhle nám už došly', znamená to, že jsme byli v naší práci naprosto úspěšní," říká jeden z nich.

Skříň poblíž jejich dílny je napěchovaná drahými suvenýry tohoto úspěchu, včetně motoru a zmačkaných úlomků sebevražedného dronu Shahed íránské výroby a zříceného křídla bezpilotního létajícího letounu Lancet ruské výroby, které oba nalákaly k útoku na falešné vybavení.
 
- Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že zmařilo noční útoky ukrajinských dronů na pohraniční oblast Kurska a na okupovaný Krymský poloostrov, přičemž drony sestřelila protivzdušná obrana.

Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovoit však uvedl, že útok ukrajinského dronu měl za následek požár nebytové budovy ve městě Kurčatov. Podle jeho slov nedošlo k žádným obětem.

Podle agentury Reuters se jedna z největších ruských jaderných elektráren nachází asi 4 km od Kurčatova, ale nebyly zaznamenány žádné zprávy o tom, že by elektrárna byla zasažena nebo terčem útoku. Tisková agentura dále informovala:

    Starovoit neuvedl, která budova byla při útoku dronu v neděli večer poškozena, ale ruský zpravodajský server Baza, který má dobré zdroje mezi orgány činnými v trestním řízení, uvedl, že trosky dronu dopadly na střechu budovy bezpečnostních služeb.


- Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že zničilo čtyři ukrajinské vojenské čluny americké výroby, které v Černém moři převážely výsadkové jednotky.

V příspěvku na Telegramu ministerstvo uvedlo, že nafukovací čluny Willard Marine Sea Force směřovaly k mysu Tarchankut na Krymském poloostrově. Toto tvrzení nebylo možné ověřit a Ukrajina se k němu dosud nevyjádřila.

Minulý týden ministerstvo uvedlo, že Rusko zničilo v Černém moři další čtyři ukrajinské vojenské čluny, na kterých se nacházelo až 50 vojáků. Ani toto tvrzení se nepodařilo ověřit.
 
-  Erdoganovo první osobní setkání s Putinem od října přichází v době, kdy se ruské síly snaží zadržet novou ofenzívu Kyjeva, která se po třech měsících brutálních bojů podél jižní fronty Ukrajiny začala slibně rozvíjet.

    Turecký vůdce doufá, že neformální summit v černomořském letovisku Soči využije jako základ pro mírová jednání, o nichž někteří západní představitelé diskutují, ale která obě strany chtějí vést pouze za svých podmínek.

    Erdogan je jedním z mála vůdců v rámci obranné aliance NATO, kteří si zachovávají otevřený přístup k Putinovi.

    Oba vůdci mají blízký, ale bouřlivý vztah, který se zřejmě ještě posílil od února 2022, kdy Rusko zahájilo "zvláštní vojenskou operaci".

    Putinovo rozhodnutí slevit a odložit platby Turecka za dovoz ruského plynu pomohlo zmírnit hospodářskou krizi, která Erdoganovi málem zabránila v květnu vyhrát znovuzvolení.

    Turecko se na oplátku odmítlo připojit k západním sankcím vůči Moskvě a stalo se pro Rusko klíčovým místem přístupu ke službám a zboží.

    Erdogan však Putina podráždil také tím, že dodává Ukrajině zbraně a podporuje její ambice vstoupit do NATO.

    Kreml obzvláště rozzlobilo, když Erdoğan v červenci umožnil návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přivézt zpět pět velitelů, které Rusko poslalo do Turecka v rámci velké výměny vězňů.

    Velitelé měli zůstat v Turecku a Kreml varoval, že to "zohlední v našich budoucích dohodách" s Erdoganem.

    Moskva i Kyjev však nyní usilují o Erdoganovu podporu ve vzájemném sporu o obilí a nepřátelství v Černém moři.

- Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 17 dronů zaměřených na Oděskou oblast, uvedl gubernátor Oleg Kiper v příspěvku na Telegramu, ale dodal, že "bohužel došlo i k zásahům".

V aktualizaci předchozích příspěvků uvedl, že útok na Izmail trval celkem tři a půl hodiny. Zasaženo bylo několik budov včetně skladů a poškozeny byly zemědělské stroje a průmyslová zařízení, uvedl.

Dodal, že v důsledku padajících trosek vypuklo také několik požárů v civilních obydlích, které však byly mezitím uhašeny. Nebyly zaznamenány žádné oběti ani zranění.

- Rusko zaútočilo na ukrajinský přístav, který má zásadní význam pro vývoz obilí z této země, několik hodin před setkáním ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ankara chce setkání v černomořském letovisku Soči využít k oživení dohody, která Kyjevu umožňovala vyvážet obilí přes jeho černomořské přístavy, ale kterou Moskva v červenci odmítla obnovit.

- V pondělí v časných ranních hodinách oděský guvernér Oleg Kiper varoval obyvatele Izmailu, přístavu na Dunaji na jihu regionu, aby zůstali v krytech, protože Moskva zahájila útok drony, který trval "téměř dvě hodiny". Žádné informace o obětech ani škodách na infrastruktuře nebyly bezprostředně k dispozici.

Útok přišel den poté, co Rusko zaútočilo na dunajský přístav Reni a uvedlo, že jeho drony zasáhly sklad pohonných hmot využívaný ukrajinskou armádou. Tento útok odsoudilo Rumunsko, které leží hned za řekou, a Moldavsko, které je vzdáleno jen několik kilometrů na sever.
 
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hodlá odvolat ministra obrany Oleksije Reznikova z funkce a tento týden požádá parlament, aby ho nahradil Rustemem Umerovem, šéfem hlavního ukrajinského privatizačního fondu. Toto oznámení, které ukrajinský prezident učinil v nočním videoposelství k národu, připravuje půdu pro největší otřes v ukrajinském obranném aparátu od února 2022, kdy Rusko zahájilo válku. Zelenskyj musí Umerovovu kandidaturu předložit k posouzení parlamentu.

- Zelenskyj a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu hovořili v neděli a diskutovali o "fungování" námořního koridoru, který Kyjev zřídil pro bezpečnou plavbu lodí poté, co Moskva v červenci odstoupila od přelomové dohody o dodávkách obilí. Telefonát se uskutečnil v předvečer summitu v Rusku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem, který chce dohodu oživit.

- Podle britského ministerstva obrany Rusko využívá cizí státní příslušníky ve snaze získat více personálu pro své válečné úsilí tváří v tvář rostoucím ztrátám a pravděpodobně považuje miliony migrantů ze střední Asie za potenciální rekruty.

- Moskva od začátku roku naverbovala do armády 230 000 lidí, uvedl v neděli podle agentury Tass exprezident a předseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. "Část z nich byla v záloze, část dobrovolníky a dalšími kategoriemi," řekl během návštěvy dálněvýchodního ruského ostrova Sachalin. Tato čísla se nepodařilo ověřit.

- Ukrajinský oligarcha Ihor Kolomojskij byl zatčen pro podezření z podvodu a praní špinavých peněz. Zadržení někdejšího stoupence Zelenského, jehož zvolení v roce 2019 podporoval, přichází v době, kdy se Kyjev snaží signalizovat pokrok během válečného potírání korupce.

- Ukrajinské síly po týdnech usilovného odminovávání rozhodným způsobem prolomily první ruskou obrannou linii u Záporoží a očekávají rychlejší zisky při tlaku na slabší druhou linii, uvedl generál, který vede jižní protiofenzívu, pro Observer. Brigádní generál Oleksandr Tarnavskij uvedl, že ukrajinské síly nyní postupují po obou stranách průlomu a upevňují své pozice na území, kterého se zmocnily v nedávných bojích.

- V neděli po útoku ukrajinského dronu začala hořet nebytová budova v západoruském městě Kurčatov, ale záchranné složky požár uhasily a nedošlo k žádným obětem, uvedl Roman Starovoit, gubernátor Kurské oblasti.