Ruská agrese na Ukrajině: Biden slíbil, že USA budou bránit NATO

23. 2. 2023

čas čtení 9 minut

- Rusko tvrdí, že pozastavení platnosti smlouvy o jaderných zbraních nepřiblíží jadernou válku


Rozhodnutí Ruska pozastavit svou účast ve smlouvě s USA o snížení počtu jaderných zbraní New Start nezvýší riziko jaderné války, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Mezitím jeden z vysokých ruských představitelů obrany prohlásil, že Moskva se bude držet dohodnutých limitů pro jaderné rakety a bude i nadále informovat USA o změnách ve svém rozmístění, a to i přes pozastavení platnosti smlouvy.

Vysoký představitel ministerstva obrany, generálmajor Jevgenij Iljin, řekl v Dumě, že Rusko bude i nadále dodržovat dohodnutá omezení týkající se jaderných nosičů - tedy raket a strategických bombardovacích letadel, uvedla ruská státní tisková agentura Ria.

Rusko bude rovněž nadále poskytovat USA oznámení o rozmístění jaderných zbraní, aby "se zabránilo falešným poplachům, což je důležité pro udržení strategické stability", citoval Iljin.

- Ruská generál v penzi a poslanec Andrej Guruljov  zdůraznil v ruské televizi, že třímilionový Kyjev musí být srovnán se zemí:



 
- Při středečním ruském ostřelování Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny byli podle regionálních představitelů zabiti dva civilisté.
Oleksandr Prokudin, náčelník regionální vojenské správy, uvedl, že při ostřelování vesnice Novoťahinka, vzdálené asi 40 km od města Cherson, byla zabita 81letá žena a 68letý muž. Ruský raketový úder na severovýchodní město Charkov ve středu ráno si rovněž vyžádal dva zraněné civilisty, uvedl Oleh Synehubov, gubernátor Charkovské oblasti.

- Joe Biden nastoupil do Air Force One a ukončil tak historickou cestu do Polska a na Ukrajinu

- Biden před jednáním s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a vedoucími představiteli Bukurešťské devítky (B9), souboru zemí na nejvýchodnější části aliance NATO a nejblíže Rusku, slíbil, že USA budou bránit "doslova každý centimetr území NATO". Do aliance patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

- Všichni členové Bukurešťské devítky (B9) společně odsoudili ruskou válku na Ukrajině, uvedl poradce polského prezidenta. Podle zprávy Bílého domu o středečním odpoledním setkání ve Varšavě prezident Biden a vedoucí představitelé B9 "znovu potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině a zdůraznili společný závazek stát na straně ukrajinského lidu tak dlouho, jak to bude nutné".

- Litevský prezident Gitanas Nauseda uvedl, že během setkání amerického prezidenta s vedoucími představiteli B9 naléhal na Joea Bidena, aby usiloval o rozmístění dalšího vojenského vybavení NATO v pobaltských státech, včetně systémů Himars nebo bojových vrtulníků.
Uvedl, že Biden mlčel, ale dělal si poznámky, když naslouchal Nausedovi a dalším ohledně rozmístění systémů protivzdušné obrany v Pobaltí a dalších zemích východního křídla.

- Nejvyšší čínský diplomat Wang Yi se v Moskvě setkal s Vladimirem Putinem. 
Čína a Rusko jen několik dní před prvním výročím zahájení války na Ukrajině potvrdily své úzké bilaterální vztahy. Wang řekl Vladimiru Putinovi, že Peking bude hrát "konstruktivní" roli při dosahování politického urovnání krize na Ukrajině, uvedla ruská státní tisková agentura Tass.

-  Dříve ve středu se Wang setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, kde podle svých slov očekával dosažení "nového konsensu" o pokroku ve vztazích mezi oběma spojenci. Očekává se, že čínský prezident Si Ťin-pching navštíví Putina v Rusku v nadcházejících měsících, ačkoli přesné datum nebylo oznámeno.

- Vladimir Putin v projevu na shromáždění v Moskvě u příležitosti roku války na Ukrajině pochválil vojáky, kteří "hrdinně, odvážně a statečně" bojují na "obranu vlasti". Na stadionu Lužniki v Moskvě se sešly tisíce lidí, aby se zúčastnily koncertu u příležitosti Dne obránců vlasti.

    Americký ministr zahraničí Antony Blinken se setká s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, aby s ním projednal pokračující podporu Ukrajině. Tento týden zasedá Rada bezpečnosti OSN, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.  Očekává se, že Blinken odcestuje do New Yorku, aby se zúčastnil zasedání Rady bezpečnosti o Ukrajině, které se koná u příležitosti jednoho roku od ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu.

- Země EU se nedokázaly dohodnout na novém souboru sankcí proti Rusku, které by měly být zavedeny k pátečnímu ročnímu výročí invaze Moskvy na Ukrajinu, sdělily agentuře Reuters čtyři diplomatické zdroje v Bruselu. Další jednání mezi bruselskými zástupci členských zemí EU mají proběhnout ve čtvrtek odpoledne, uvedly zdroje.

- Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell vyzval členské státy, aby urychlily dodávky munice ze svých zásob na Ukrajinu "jako naléhavou záležitost".
V návaznosti na komentáře, které zazněly o víkendu na mnichovské bezpečnostní konferenci a v úterý v sídle NATO, Borrell uvedl, že EU "zkoumá otázku společného zásobování" municí a "jak zvýšit výrobní kapacitu evropského obranného průmyslu".

.- Británie začala "aktivovat" své výrobní linky, aby nahradila zbraně odeslané na Ukrajinu a zvýšila výrobu dělostřeleckých granátů ve snaze pomoci Kyjevu zatlačit ruské síly, uvedl ministr obrany Ben Wallace. V rozhovoru pro agenturu Reuters Wallace uvedl, že se domnívá, že Británie je na dobrém místě, aby pomohla Ukrajině, ale potřebuje udržet dodávky zbraní.

- První dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala OSN, aby zřídila zvláštní tribunál, který by soudil Rusko za zločiny agrese a zajistil, že se invaze Moskvy "nikdy a nikde nebude opakovat". Vítězství Ukrajiny "by znamenalo vítězství lidských práv nad bezprávím, mučením a ničením", uvedla Zelenská ve videopřání na zvláštním zasedání OSN věnovaném porušování lidských práv na Ukrajině.

- NATO musí "vážně plánovat" pravděpodobnou budoucí realitu Ruskem ovládaného  Běloruska
, varoval americký thinktank Institute for the Study of War (ISW). Putin si "velmi pravděpodobně zajistí významné zisky při obnovení ruské svrchovanosti nad Běloruskem" a využije jej jako odrazový můstek k dalšímu ohrožení Ukrajiny a východního křídla NATO, a to bez ohledu na výsledek své invaze na Ukrajinu, uvedl ISW ve své nejnovější aktualizaci války.

-  Ukrajina tento týden požádá Turecko a OSN o zahájení rozhovorů o prodloužení dohody o dodávkách obilí do Černého moře a bude usilovat o prodloužení dohody nejméně o jeden rok, která by zahrnovala i přístavy v Mykolajivu, uvedl vysoký ukrajinský představitel. Náměstek ukrajinského ministra pro obnovu Jurij Vaskov rovněž uvedl, že chce, aby byly do dohody zahrnuty i mykolajivské přístavy, a že překážkou je současná ruská okupace Kinburnovy kosy. Z této kosy je vidět na trasu, kterou by lodě vyplouvaly z mykolajivských přístavů do Černého moře.

- Skupina deseti členských států EU vyzvala k přijetí důraznějších opatření, která by Rusku zabránila získávat vojenské součástky prostřednictvím nastrčených společností v sousedních zemích a vyhýbat se západním sankcím.
Těchto 10 zemí, mezi nimiž jsou Francie, Německo, Itálie a pobaltské státy, píše, že "rok 2023 musí být rokem úspěchu v boji proti obcházení sankcí", a varuje, že podpora veřejnosti a mezinárodní legitimita sankcí by mohla klesnout, pokud budou považovány za neúčinné.

-  Ženy na Ukrajině jsou 12 měsíců po ruské invazi do země stále více vystaveny sexuálnímu násilí a podle přední humanitární organizace v zemi přibývá zpráv o znásilňování. Ženy prchající z bombardovaných domů a svých domovských měst hlásí útoky, ke kterým dochází v domácnostech a společných přístřešcích, uvedla Marysia Zapasnik,ukrajinská ředitelka Mezinárodního záchranného výboru.

- Indie si podle oficiálních představitelů nepřeje, aby země G20 během svého ročního předsednictví bloku projednávaly další sankce vůči Rusku. V úterý japonský ministr financí uvedl, že finanční představitelé zemí G7 se zítra sejdou na okraj setkání G20 v Indii, aby projednali opatření proti Rusku.

- Belgie uvedla, že vyšetřuje ruskou "špionážní loď", která byla zjištěna v Severním moři přibližně v polovině listopadu loňského roku. Stalo se tak poté, co nizozemská vojenská zpravodajská agentura MIVD uvedla, že se Rusko pokoušelo získat zpravodajské informace za účelem sabotáže kritické infrastruktury v nizozemské části Severního moře.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3863

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2023