Ukrajinská nositelka Nobelovy ceny za mír požaduje zvláštní tribunál, který by soudil Putina

27. 2. 2023

čas čtení 6 minut

Oleksandra Matvijčuková upozorňuje, že postavení Rusů před soud za zločin agrese může zabránit dalším zvěrstvům

 

Ukrajinská nositelka Nobelovy ceny za mír vyzvala k urychlenému vytvoření zvláštního tribunálu, který by soudil Vladimira Putina a jeho spolupracovníky za zločin agrese. Argumentuje, že by to mohlo vést k poklesu zvěrstev páchaných ruskými  invazními silami na Ukrajině.

Šéfka Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková rovněž uvedla, že rychlé zahájení soudních procesů s ruským prezidentem a vojáky za válečné zločiny by mohlo zachránit lidské životy tím, že by to  ruské jednotky odradilo od páchání dalších zločinů.

 

Zahájení soudního řízení by mohlo vést k poklesu míry porušování lidských práv, kterého se ruské jednotky na Ukrajině denně dopouštějí.

Někteří vojáci, možná ne všichni, by si podle Matvijčukové uvědomili, že Putinův autoritářský režim má datum konce, kdyby věděli, že budou pohnáni k odpovědnosti. Možnost spravedlnosti by jim pomohla uvědomit si, že "se nebudu moci schovat pod abstraktního Putina a možná budu muset nést odpovědnost za každou věc, kterou spáchají vlastníma rukama", řekla.

Centrum pro občanské svobody (CCL) získalo Nobelovu cenu za mír v roce 2022 spolu s ruskou lidskoprávní organizací Memorial a vězněným běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým.

CCL byla založena v roce 2007 a vede kampaň za demokratické změny na Ukrajině. Od roku 2014 zdokumentovala více než 26 0000 válečných zločinů na Ruskem anektovaném Krymu a ve dvou samozvaných republikách v Doněcku a Luhansku, které spravují ruští zmocněnci.

Matvijčuková sídlí v Kyjevě a často cestuje, aby v západních hlavních městech shromáždila podporu pro odstranění "mezery v odpovědnosti". Zasazuje se o návrh ukrajinské vlády na zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Putina a další politické a vojenské představitele za zločin agrese, který nelze stíhat u mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Ukrajinští spojenci o této myšlence diskutují, ale podle oficiálních představitelů zůstávají rozhovory v počáteční fázi. Začátkem tohoto měsíce EU přislíbila, že mezinárodní centrum pro stíhání zločinu agrese se sídlem v Haagu bude fungovat od července a jeho úkolem bude shromažďovat a uchovávat důkazy, ale zatím není jasné, kde a kdy budou tyto důkazy projednávány.

Matvijčuková rovněž vyzvala západní země, aby se více zaměřily na druhý rozměr "mezery v odpovědnosti": na pomoc přetížené ukrajinské národní prokuratuře při vyšetřování desítek tisíc válečných zločinů a zvěrstev. Přála by si, aby mezinárodní soudci a prokurátoři spolupracovali se svými ukrajinskými kolegy, kteří se potýkají s obrovským a rostoucím počtem případů. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin 17. února uvedl, že jeho úřad vyšetřuje 67 000 případů válečných zločinů.

"Je zcela zřejmé, že ani ta nejlepší prokuratura na světě by nemohla efektivně vyšetřovat až [tolik] trestních řízení efektivně, zejména během války. Otázka tedy zní, kdo je bude vyšetřovat?" řekla Matvijčuková.

Ráda by, aby oba prvky - zvláštní tribunál i podpora domácí ukrajinské prokuratury - vznikly co nejdříve, a nikoliv až ve vzdáleném okamžiku, až boje ustanou. Svět má podle ní stále "předsudek" nahlížet na mezinárodní spravedlnost prizmatem norimberských procesů, kdy byli váleční zločinci souzeni až po pádu nacistického režimu.

"Je důležité zavést [tyto mechanismy] nyní, protože když jsem mluvila s oběťmi, říkaly mi, že jejich pachatelé se vždy cítili velmi jistě, že se vyhnou odpovědnosti. Těšili se beztrestnosti," řekla.

Citovala průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z loňského léta, který ukázal, že dvě třetiny respondentů (65,8 %) uvedly, že jejich největším zklamáním na konci války bude ruská beztrestnost za válečné zločiny.
 
Putin a jeho okolí by  měli být pohnáni k odpovědnosti za válečné zločiny a genocidu a také za zločin agrese, řekla Matvijčuková. Nejednalo se o ojedinělé činy konkrétních brigád, ale o politickou volbu učiněnou na nejvyšší úrovni ve snaze zlomit vůli Ukrajiny k odporu, řekla.

"Tato politika je velmi cynická a pragmatická," řekla a poznamenala, že byla zvláště viditelná po porážce Ruska v Charkově a před osvobozením Chersonu. "Rusko se snažilo zlomit odpor lidí a okupovat Ukrajinu nástrojem, který nazývám nesmírnou bolestí civilního obyvatelstva."

Matvijčuková hovořila z Belgie, kde jí byl na začátku měsíce udělen čestný doktorát na univerzitě v Louvain. Její první zahraniční cesty v loňském roce po invazi byly rozpačité. Když seděla "na bezpečném místě v nějaké evropské zemi, na schůzkách, u kávy, s lidmi, kteří mluví klidně, usmívají se", začala mít pocit, že se zbláznila, že válka je možná strašná noční můra. Nyní tyto pocity zmizely. "Už tenhle mechanismus přežití nepotřebuji," řekla.

Ani po dvaceti letech práce v oblasti lidských práv, včetně osmi let dokumentování zvěrstev na územích kontrolovaných Ruskem, nebyla na rozsáhlou invazi 24. února 2022 psychicky připravena. "Už nikdy nebudeme stejní jako před rozsáhlou invazí, protože násilí lidi změnilo a bolest má velmi jedinečnou vlastnost... Někdy máte pocit, že jste tou bolestí vyhořelí."

Její organizace již léta spolupracuje s ruskými obránci lidských práv. Spolupráce se zintenzivnila po roce 2014, kdy se zhroutila kleptokratická autoritářská vláda Viktora Janukovyče, což vyvolalo Putinovu anexi Krymu a okupaci Doněcka a Luhanska Ruskem podporovanými zmocněnci. "Putin se nebojí NATO, bojí se myšlenky svobody, která se v roce 2014 přiblížila k jeho vlastním hranicím," řekla.

Ruští aktivisté za lidská práva čelí bezprecedentnímu pronásledování: "Jsou obviňováni vlastní společností. Jsou označováni za zahraniční agenty, jsou vězněni, biti, někteří z nich musí opustit zemi. Některé z nich čeká trestní stíhání a rozhodli se, že zůstanou až do konce.

Když jsem se jich zeptaa, jak jim mohu v této situaci pomoci, vždy odpověděli: Pokud nám chcete pomoci, buďte úspěšní. Protože demokratický úspěch Ukrajiny bude mít obrovský vliv na šanci na jakoukoli demokratickou budoucnost samotného Ruska."

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4407

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2023