"Opozice je nejhorší částí Orbánova systému"

1. 3. 2023

WELT: Opozice loni kandidovala ve volbách se společnou kandidátkou. Mnozí si mysleli, že má reálnou šanci. Pak Orbán opět zvítězil dvoutřetinovou většinou. Proč?

András Hont: Od roku 2010 Orbán přebudoval stát, jeho instituce a volební zákon tak, aby Fidesz vždy vyhrál volby, pokud se nestane něco katastrofálního. V Maďarsku je zaručení lepšího života lidem zásadní pro udržení moci. Fidesz udělal vše, co je v jeho silách, aby zvýšil reálné mzdy. Pokud vykreslíte růst reálných mezd a volební výsledky Fideszu, můžete vidět dvě paralelní křivky. Udržení moci v Maďarsku také znamená, že stát nechává lidi na pokoji. Takže v pandemii mohl každý využívat mezery v zákonech, kolik chtěl nebo si mohl dovolit.

WELT: Mnozí se snaží rozluštit jeho režim: Diktatura? Samovláda? Co to je?

Hont: Bez Viktora Orbána systém nebude fungovat. Souhlasím s definicí plebiscitární Führer-demokracie: Tato kategorie, která vznikla u Maxe Webera, uvádí, že s touto formou vládnutí se složitý svět politiky zjednodušuje na otázky ano-ne, kde vždy existuje jasně definovaná většina, za níž vládci pak stojí. Mezi mocí a většinou vzniká pocit ztotožnění se s bezprostřední kauzou. Orbán neúnavně hraje hru ano-ne.

WELT: Proč byl Orbán v uprchlické krizi v roce 2015 tak hlasitý?

Hont: Orbánův protiimigrantský postoj je pochopitelný především v kontextu. Záměrně se chová, jako by byl opozicí vůči velkým procesům ve světě. Je jako hodiny, které už nefungují: Dvakrát denně stále ukazuje čas nejpřesněji. Když se Orbán setká s civilizačními obavami, nezvedá je, ale využívá je k udržení se u moci. Místo aby rozvíjel teorii, dělá si ze Západu legraci.

WELT: Jste vydavatelem investigativního online portálu, který byl nedávno v provládních médiích urážen jako zrádce Maďarska. Je v Maďarsku svoboda tisku?

Hont: Existuje svoboda tisku, ale neexistuje spravedlivý tiskový trh a svoboda informací je také sporná. Ne všichni lidé mají v každé situaci přístup ke stejným informacím.

WELT: Jste také právník. Evropský parlament obvinil Maďarsko, že není ústavním státem. Je jím?

Hont: Invalidním. Existuje nespočet způsobů, jak vymáhat právní nároky, ale také zasahovat do fungování maďarského právního systému. Lídři strany Fidesz a tucet a půl maďarských podnikatelských oligarchů stojí nad zákonem.

WELT: "Nikdo by mě neměl vinit, když si ve volbách zvolím vládu a ne opozici," řekl jste nedávno, ačkoli jste považován za dlouholetého Orbánova kritika. Jaký je důvod tohoto tvrzení?

Hont: Politika je především otázka akceschopnosti. Umím si představit, že zvolený politik může stisknout enter, že mým rodičům převede důchod? Ve Fideszu: Ano. Opozice však omylem zmáčkne mezerník, pak vylije kolu na klávesnici, strachem upadne a bouchne hlavou do monitoru, čímž dojde k elektrickému výboji a dům nakonec vyhoří. Opozice je nejhorší součástí Orbánova systému. Bylo by čistší, kdyby neexistovala, takže veškerá odpovědnost by ležela na vládnoucí straně.

WELT: Proč považujete opozici za součást režimu?

Hont: Orbán si uvědomil, že musí se svými protivníky uzavřít tichou dohodu. Za maďarské standardy by jim měl stát dobře zaplatit. Když je systém pod tlakem, dává trochu víc. Stejně jako v komunálních volbách v roce 2019: Ve městech se silnou opozicí, jako je Budapešť, nechal důležité pozice obsadit jiné strany. Pokud celá politická třída schválí a přijme podmínky stanovené Fideszem, Orbán hru vyhraje. A opozice je přijala: Po každých volbách vstoupila do parlamentu, složila přísahu, že podpoří novou Orbánovu ústavu a akceptuje poslanecké platy, které jsou na maďarské poměry neuvěřitelné.

WELT: Co se musí stát, aby Orbán jednoho dne prohrál?

Hont: Že budou podkopány samotné základy systému: Že se bohatství a osobní svoboda začnou zmenšovat, což skončí nenávistí k němu. To by ale vyžadovalo politickou práci. V době sjednocení vládl politický a kulturní život i v menších městech. Dnes jsou na venkově pouze tři organizace: Státní, církevní a Fidesz. Opozice nejenže není schopna se s touto situací vypořádat, ale z lenosti a konformismu ji ani nemůže řešit. Místo toho maďarští opoziční politici a intelektuálové tráví část svého času pomlouváním západního tisku a různých nevládních organizací. Ale v každé maďarské vesnici je stále jen jedna volba, ne dvě.

Celý článek v němčině: ZDE