Letošní Putinův projev ke "Dni vítězství" změnil dosavadní tradici

12. 5. 2021

čas čtení 1 minuta

Oslavy "Dne vítězství" a projevy k nim přednášené se obecně drží dlouhodobých vzorců. Až do letoška Vladimir Putin tyto vzorce dodržoval, ale tentokrát je pozměnil, což samo o sobě ukazuje na změny ve sdělení adresovaném Rusům i světu, napsal Sergej Dianov.


Především byl projev delší než obvykle, a to oproti roku 2020 asi o desetinu. Šlo o nejdelší Putinův projev přednesený při této příležitosti od té doby, co se stal prezidentem.

Za druhé, došlo ke dramatické změně rétoriky. V minulosti vždy Putin děkoval západním zemím jako Británii, Francii a USA za to, že přispěly k vítězství. Tentokrát nicméně zdůraznil, že "Sovětský svaz se musel postavit německé agresi sám".

Za třetí, v minulosti Putin hovořil o tom, co vnímal jako současné hrozby a typicky vybral jednu z nich. Od roku 2002 do roku 2005 to byl terorismus. Od roku 2006 do roku 2007 to byl extrémismus. Mezi lety 2012-2013 hovořil o zahraničním vměšování. V roce 2015 se soustředil na snahy vytvořit monopolární svět a v roce 2019 hovořil o překrucování historie.

Tentokrát hovořil o "mnohosti problémů", což přispělo k větší délce projevu a fakticky odráželo jakési shrnutí všech témat, na která si stěžoval posledních dvacet let.

A za čtvrté poté, co promluvil o zahraničních hrozbách, v minulosti Putin vždy navázal zmínkou o připravenosti Ruska podílet se na mezinárodní spolupráci. Avšak tentokrát nikoliv. Místo toho zdůraznil potřebu bránit národní zájmy Ruska samostatně, místo aby usilovalo o řešení problémů ve spolupráci s ostatními.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
6117

Diskuse

Obsah vydání | 18. 5. 2021