Neurověda nenávisti

2. 11. 2018

čas čtení 4 minuty

Lidé jsou lehce ovlivněni hněvem a nenávistí, které jsou dnes všude

Psychiatr Richard A. Friedman píše v deníku New York Times o dopadu nenávistných výroků Donalda Trumpa na americkou společnost. Za jméno Donald Trump si dosaďte Miloš Zeman. Platí to přesně.

Od převzetí prezidentského úřadu démonizuje Donald Trump systematicky své politické oponenty jako zloduchy a posmívá se jim, že jsou "blbí". Uprchlíky a imigranty označuje za "zvířata". Jeho rétorika silně přispívá k vytváření celospolečenské atmosféry nenávisti, kterou zesilují ultrapravicová média a sociální sítě.

Není nutno být psychiatrem, aby člověk chápal, že tato nenávist a vyvolávání strachu může přimět vyšinuté lidi k násilí.

 
 
Víme, že opakovaný dopad hate speech zvyšuje u lidí předsudky, dokázala to loni série studií, vypracovaných v Polsku. Neustálé opakování nenávistných výroků také lidi znecitlivuje vůči slovní agresi, protože to normalizuje normálně společností odsuzované chování.

Zároveň lidé jako Trump (a Zeman), kteří vyvolávají v lidech hněv a strach, aktivují vlnu stresových hormonů jako kortizol a norepinefrin a aktivují amygdalu, mozkové centrum pro hrozby. Z jedné studie například vyplývá, že výhrůžný jazyk přímo aktivuje amygdalu. To lidem znemožňuje ovládnout své emoce a myslet, než začnou jednat.

Susan Fiske, psycholožka v Princetonu, ukázala, že nedůvěra k jiným lidem je spojena s hněvem a s náklonností k násilí. To se zejména děje, pokud trpí společnost ekonomickou chudobou a lidé začnou považovat lidi zvnějšku za konkurenci, která jim "sebere jejich zaměstnání".

Mina Cikara, psycholožka na Harvardu, poukazuje na to, že "když se octne skupina lidí takto v defenzívě a je vytvořena atmosféra, v níž se cítí ohrožena, její příslušníci začnou věřit, že cokoliv, včetně násilí, je ospravedlnitelné."

Trump dělá ještě jednu věc, která činí násilí vůči lidem, kteří se mu nelíbí, pravděpodobnějším. Odlidšťuje je. "To nejsou lidi," vyjádřil se Trump o migrantech. "To jsou zvířata."

Dr. Cikara a další psychologové zjistili, že když se skupina lidí cítí v ohrožení, je pro ně daleko lehčí začít považovat příslušníky jiných skupin za podlidi a nemít vůči nim empatii - to jsou dvě psychologické podmínky, které vedou k násilí.

Studie dr. Fiskové zkoumala "sociální kognoskaci" - schopnost postavit se do bot jiných lidé a uznat "druhé jako lidské bytosti, které si zaslouží, aby se s nimi zacházelo morálně". Ukázalo se, že subjekty účastnící se této studie byly natolik neschopné pociťovat empatii vůči narkomanům a bezdomovcům, že si prostě nedovedly představit, co tito lidí cítí a co si myslí. Vědci zjistili pomocí mozkových skenů, že záběry odlidštěných skupin neaktivovaly u subjektů ty části mozku, které se normálně aktivují při běžné sociální kognoskaci. Namísto toho byla aktivována mozková insula, region, který vyvolává pocity hnusu.  

Dr. Fiskeová napsala: "Jak z vědy, tak z historie vyplývá, že lidé si budou pěstovat své předsudky nejhorším možným způsobem a budou na jejich základě jednat, pokud se octnou ve stresu, pokud na ně bude vyvíjen tlak od jejich přátel, či pokud jim toto jejich chování schválí nějaká autorita."

Takže když někdo jako Trump (nebo Zeman) odlidští své nepřátele, postaví je mimo vaši empatii, odebere jim morální ochranu a ulehčí vám, abyste je zranili.

V klasickém experimentu, který v šedesátých letech provedl na Yale University psycholog Stanley Milgram, měly subjekty dávat jiným účastníkům stále silnější elektrické šoky. 65 procent subjektů udělalo to, co jim bylo nařízeno, a uštědřovaly svým obětem stále větší elektrické šoky, které, kdyby byly skutečné, by ty lidi zabily. Zjištěním bylo, že jsme ochotni nemyslivě dělat, co nám nařídí autorita - jen plněním rozkazů.

Teď si představte, co by se asi dělo, kdyby Donald Trump (a Miloš Zeman) vyzvali své stoupence, aby začali používat násilí. Bojíte se? Měli byste se bát.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
10266

Diskuse

Obsah vydání | 6. 11. 2018