Evropa nemá v současné krizi žádnou vizi pro budoucnost. Propadá ultrapravici

6. 9. 2018

čas čtení 3 minuty

Řada ultrapravicových demonstrací ve východoněmeckém městě Saská Kamenice šokovala Německo. Schopnost ultrapravice zorganizovat celou řadu tak obrovských demonstrací znepokojila mnoho pozorovatelů v Berlíně, píše   Ishaan Tharoor v deníku Washington Post.

"Když stát ztratí moc - a to právě ultrapravice vyvolává - pak se to, co ultrapravice prosazuje, stává realitou," konstatuje Andreas Zick, který studuje extremistické organizace na univerzitě v Bielefeldu.

Protesty také poukázaly na obrovské rozdíly mezi bohatým západním Německem a chudým východem, který stále více podporuje extremistickou stranu Alternative fuer Deutschland.




"Z velkých západních měst, jako je Hamburk, Mnichov či Frankfurt, je východní Německo naprosto v jiném světě. Když berlínští novináři informují o východním Německu, jejich články pro západoněmecké čtenáře působí, jako by to byly reportáže z Gazy, z Pchjongnajgu či z deprivovaných oblastí Trumpovy Ameriky," napsal Konstantin Richter na serveru Politico.

Ishaan Tharoor   v deníku Washington Post pak ve svém  článku cituje Andrewa Stroehleina z organizace Human Rights Watch:

"Lügenpresse (prolhaný tisk) bylo nacistické heslo, jímž nacisté diskreditovali svobodná média. Lidé, kteří to heslo v Saské Kamenici skandovali, to samozřejmě vědí."


Disonance mezi centry moci a venkovem samozřejmě existuje v řadě západních demokracií. Avšak napětí v Německu podtrhuje vážný problém pro Evropu. Politikové jako Merkelová a francouzský prezident Macron naléhají na to, aby Evropané vytvořili větší geopolitickou jednotu, jako reakci na neodpovědné, nebezpečné a zbrklé chování prezidenta Trumpa a na autoritářský tlak od Ruska a Číny. Jenže tito politikové nejsou schopni vytvořit si jednotnou frontu ani ve svých vlastních zemích.

"V Evropské unii nyní populisté a autoritáři zpochybňují liberální poválečný konsensus. Dokonce i země, které sdílejí tento ideál, jako Francie, Španělsko a pobaltské státy, se nedokáží dohodnout o budoucnosti evropského projektu.  Americké elity pevně podporují americké bezpečnostní záruky pro Evropu - jenže jejich prezident se spojuje s autokraty a projevuje pohrdání vůči pořádku, založenému na pravidlech," vysvětluje  Constanze Stelzenmüller z Brookings Institute.

Minulý měsíc zdůraznil německý ministr zahraničí Heiko Maas, že se Evropa musí postavit Trumpovi. Poukázal na to, že hodnoty z období studené války, které vytvářely transatlantický vztah, nyní mizí.

Zdá se, že v budoucnosti budou ambiciozní země jako Francie hrát větší roli v regionálních konfliktech, jako je syrská občanská válka, a nebudou čekat na signál z Washingtonu.

Problémem ale je, že Evropa nemá žádnou jednotnou vizi pro svou roli ve světě. Merkelová stojí v čele nespokojené centristické koalice, na kterou z obou stran útočí populistické síly. Protiuprchlické, ultrapravicové organizace, včetně celé řady euroskeptických, prokremelských stran, doufají, že zaznamenají v evropských volbách v příštím roce historické zisky. A Francie a Německo se nedokáží shodnout ohledně klíčových otázek bezpečnosti a fiskální politiky.

Pravicové nacionalistické vlády v Maďarsku a v Polsku přitom systematicky podvracení liberální konsensus v Bruselu a silně sympatizují s nacionalismem Trumpovy vlády. Středo a východoevropské země stále vidí USA jako nejdůležitější záruku své bezpečnosti a nechtějí si Ameriku znepřátelit za žádných okolností.

Vážná je hrozba ultrapravice. Z průzkumu veřejného mínění provedeného v srpnu vyplynulo, že podpora pro vládnoucí koalici Merkelové je rekordně nízká a podpora pro AfD rekordně vysoká.

Jakákoliv budoucí vize pro Evropu se bude muset nejprve vyrovnat s touto vznikající bouří.

Podrobnosti v angličtině ZDE





0
Vytisknout
4724

Diskuse

Obsah vydání | 12. 9. 2018