Bodláky Václava Duška

Zkyslá bramboračka

26. 7. 2018 / Václav Dušek

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

K meditaci nad světem zázraků mu stačí tři akordy a slovník základní školy, býti častuškářem se jeví dostupným kdekomu – básníkům čistého slova odzvonilo, pokrok nezastavíš. Ó velký, do čeho jsi to duši dal, raději nevzpomínat? Rouhání ničemu nepomáhá, tvrdí sluhové Boží s ukrytým tajemstvím pýchy a přezíravostí lidských bytostí; zdravě napapaní, sladce odpočatí, nebezpečně přemoudřelí, osamoceni čistě spravedliví, s touhami zvrácenými, směšní žalobci, většinou vedou církevní firmu v přesvědčení, že nedělali a nedělají ani nebudou dělat chyby, protože jsou božskými eunuchy s úsměvem novodobých dravců. Získaný majetek ubrání i proti všem, co z cizího bezostyšně ubírali, povoleně státně rozpouštěli; majetek nepochází vždy z beztrestného počínání. 

Máme bohaté zkušenosti s přerozdělováním politické moci, ekonomické bujnosti, mezinárodní trapnosti; z roztomilých trpaslíků stali se virtuální obři, zrozeni revolučními úchylkami a vůlí nečitelného lidu. Dnes ti provolávají slávu a zítra ti budou lát – zasloužíš oprátku, kulku, doživotní uvěznění, kradl si, lhal a podváděl, přivedl tisíce rodin na buben, zlolajný červe! Máme k dispozici prověřené zoufalce znalostmi, pravdami vycucanými z prstu, sršeli oheň na nepřátele – a dnes opět máme nepřítele tam daleko, daleko od Řípu. Zauralští Slované prý hrozí ovládnutím zeměkoule; budeme tříděni dle původu a rodinných krevních destiček. Státi se nepřítelem migrantů a všech odpudivých bytostí je povinností slušného občana bohem políbené země. Jestřáb z rodu Ano zaskřehotal – nikoho nezveme, nikoho nechceme, nikoho nepotřebujeme, trefil do černého, kdo stojí o nestabilitu, když vše bylo už vykradeno, přerozděleno, odkoupeno, smluvně ošetřeno?! Do čela jsme si zvolili porevolučně mnoho rozporuplných osobností, pohrávali si dětinsky s naivní myšlenkou, že všichni odporně zbohatneme, budeme mlaskat v evropských strukturách pokusných převratů; musíme být bdělými hraničáři posvátného území, nenechat se zmanipulovat falešnými hlasateli smíření křesťanů a muslimáckých záškodníků.

Šíření lásky, říkáte, vysoké nebezpečí z prodlení.

Sociální sítě bývají údajně nevkusně odpudivé. V těchto časech poznání stačí sledovat bobtnání zvrhlé nafoukanosti a třídit myšlenky přínosné i bohapustě škodlivé. Informační vlny zaplavují společnost denními příděly – pokud nestíháš vrstvení zaujatosti, příteli, vzdej to, zajdi daleko do luna přírody, pokud nalezneš básnivou zemi milovanou, pokloň se, raduj se, poděkuj. Myšlenkové záplavy škodí – a my bohatě živíme šťouchaly, slovní funebráky, vyšeptalé partyzány, polo herecké filosofy, mrňousky a leghornky. Tihle filištínčtí turisté surfují planetou bez obav z odhalení, mají čich na dolování peněz, cenných území, začachrují státní zlaté poklady rychlostí kulového blesku, zašmelí pitnou vodu, chystají se pytlovat čerstvý vzduch – haraší slovy o dobytí světa. Poradit k ničemu drmoly nezavazuje. Významní politici se sešli v přátelských Helsinkách a štěbetající žurnalistické ptactvo spustilo zpěvohru řízenou utajenými velitelskými štáby; splývání v zájmu lidstva škodí, udržování možného válečného konfliktu, dozbrojování za miliardy, paráda, výstavba nových pluků, armád, sladká budoucnost. Máme málo vojáků, máme pro udržování technických vymožeností k zabíjení málo peněz. Generálské počty svou jednoduchostí připomínají základy matematických poznatků prvňáčků. Zahradníci nevyhnutelné smrti slintají touhou vrhnout se na oběti, stačí z nich udělat nebezpečné nepřátelé, vydrhnout mozky rozmazleným současníkům, prověřit politické mátohy – u nás máme upletený bič z podvodů, který se rozpadne dříve, než zapráská. Ohebné právo vyhovuje těm, kteří balancovali na hraně možného – i nemožného. Šalamoun nevěří, co všechno je možné v tomto světě prosperity. Kasat se a neúnavně hrabat pod sebe přináší neuvěřitelná dobrodružství, máme veselé nadlidi, křišťálově čisté politiky, k dispozici stovky cest a stezek, po kterých se vydáme za pomoci průvodců; pozor na kapsy, i zcizení myšlenek. U nás nekrademe! Nepřátelství pěstováno zahradníky bídy trvá.

Podávaní bramboračky voličským kádrům neustává, pravidelnost krmení se vyžaduje nekompromisně, ono, jak se říká, kout železo, dokud je žhavé se vyplácí. Neomezené možnosti vzkvétají – chceš-li přežít, pak se přihlas k letu do nových světů, ještě není pozdě.    

Nestěžovat si, revoluce vyřešila vše – nečestné vyměnili čestně nečestní. Plytkost, dojímání, ujímání, komediantská kopyta, šálivé šance, hrubá troufalost, jepičí polka. Tužme se!

0
Vytisknout
1391

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2018