Bezpečnostní obavy, které Evropanům nedají spát

30. 7. 2018

Bezpečnost Evropské unie je zpochybňována víc než kdykoliv předtím. Ústřední články mezinárodního systému, který Evropané pomáhali budovat, jeden po druhém erodují nebo se dokonce rozkládají. Evropské bezpečnostní prostředí stále více ovlivňuje soupeření velmocí, zatímco další bezpečnostní hrozby také sílí, od terorismu a kyberútoků až po klimatickou změnu, uvádí analýza Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR).

EU nyní čelí bezpečnostním hrozbám z východu a jihu - a současně i nejistému spojenci na západě.

Na východě se rozvíjí nový tip nelehkého sousedství s Ruskem - zdá se, že zahrnují Evropany, kteří se smířili s ruským zasahováním do svých politických záležitostí, od záměrného vměšování do voleb po kybernetické útoky na evropské firmy, systémy a politickou mašinérii. Dále na východ Čína dál prohlubuje vliv na evropské státy prostřednictvím obchodu a investic na území EU v jejím sousedství.

Na jihu evropské země spoléhají na spolupráci se stále autokratičtějším režimem v Ankaře v některých oblastech, jichž se týkají nejsilnější obavy jejich občanů, zejména pokud jde o migraci a boj s terorismem.

Mezitím konflikty a bída na druhé straně Středozemního moře plus migrace, kterou zmíněná situace vyvolává, stále více ohrožují evropskou bezpečnost a dokonce i solidaritu.

A co je nejdůležitější, americký prezident Donald Trump demonstruje naprostou neúctu vůči mezinárodním smlouvám a normám, jež jsou Evropanům drahé. Evropští lídři se nyní obávají, že transatlantické bezpečnostní záruky se nesoustředí na aliance a společné zájmy, ale na nákupy amerických technologií a vybavení - a poslušnost vůči nepředvídatelnému prezidentovi.

Evropané jsou pochopitelně tímto obrázkem znepokojeni. Ale jsou rozděleni v tom, jak se s problémem vyrovnat. Politická krize kolem přistěhovalectví do EU od roku 2015 odhalila hluboké rozdíly ve způsobech, jimiž členské státy pohlížejí na bezpečnost. Jak tvrdil (bulharský politolog a publicista - pozn. BL) Ivan Krastev, "uprchlická krize odhalila zmatečnost poválečného studenoválečnického paradigmatu, a zejména neschopnost studenoválečných institucí a pravidel vyrovnat se s problémy současného světa." Pro řadu Evropanů migrační krize zpochybnila schopnost EU a globálního multilaterálního systému ochránit je.

Neexistují jen rozdíly mezi státy, ale i uvnitř nich. V posledních letech národní volby v EU vyústily v intenzívní bitvy mezi politickými hnutími preferujícími otevřenou, progresívní agendu a globální vztahy, a těmi, kdo preferují nacionalistický, do sebe zahleděný přístup, který je v konečném důsledku protievropský. V tomto nestabilním politickém prostředí potřeba udržet občany v bezpečí - což představuje základní povinnost každé vlády - získala ještě větší důležitost. Bezpečnost je centrální pro stále populárnější argumenty nacionalistů. Tvrdí, že mainstreamové vlády v EU při ochraně občanů selhaly. Čelí nicméně nevyhnutelnému dilematu, poněvadž malé evropské státy (a malé jsou všechny) nemohou účinně reagovat na současné hrozby pouhou národní politikou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1211

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2018