Proč nedokázalo české školství za třicet let naučit Čechy anglicky?

31. 7. 2018 / Jan Čulík

Před rokem  1918 bylo v českých zemích zvykem posílat devíti-desetileté děti "na handl", na rok do německy mluvící rodiny, zatímco ta poslala své německy mluvící děti zase do rodiny české. Důsledkem bylo, že pak mladí lidé byli bilingvní, mluvili jak česky, tak německy jako rodilí mluvčí. Taková byla například moje babička, narozená v roce 1900, poznamenává Jan Čulík.

Je neuvěřitelné, že za třicet let postkomunismu se nezmohlo české školství na to, aby si domluvilo např. s německými nebo britskými školami, aby se tam posílaly české děti na rok dva. Kdyby strávilo patnáctileté dítě rok v německé nebo anglické škole, naučilo by se anglicky či německy jako rodilý mluvčí a pak by se nemohlo stávat, jako například za dob pana ministra vnitra za ČSSD Chovance, že seděl vždycky při zasedáních v Bruselu v koutku a nikdo s ním nemluvil, protože se nedomluvil anglicky.

0
Vytisknout
3357

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2018