Co nezničil brexit, může dorazit proruský Corbyn. Je na Britech, zda zvolí premiérem extremistu

9. 4. 2018 / Karel Dolejší

Populismus je paradoxní jev, velmi odolný vůči faktům. Důvěra Čechů v Miloše Zemana se navzdory všem lžím, z nichž byl tento politik za léta své veřejné činnosti usvědčen, dlouhodobě pohybuje kolem 55 % ZDE. Cokoliv o Zemanovi řekne nebo napíše Jan Čulík nebo třeba Jiří Pehe na věci nic zásadního nezmění. Voliči si přejí být obelháváni a Zeman jim tuto potřebu plní.

  Británie má k dispozici nejméně jeden přesvědčivý zpravodajský důkaz o ruském autorství útoku v Salisbury ZDE. Kdyby takové důkazy neměla, nikdy se jí nepodařilo přesvědčit k vyhoštění ruských "diplomatů" země jako Itálie nebo Maďarsko, které normálně horují pro zrušení sankcí uvalených kvůli anexi Krymu. Tvrzení, že maďarská nebo italská vláda "mají dost Putina", s nímž při jiných příležitostech nadšeně spolupracují, je dokonale absurdní. Přesně naopak: Byly třeba mimořádně přesvědčivých důkazů, aby došlo ke zlomení notoricky proruského stanoviska zmíněných vlád.

  Bohužel pro nováčky v oblasti práce se zpravodajskými informacemi stále chybí povědomí o tom, jakými mechanismy a za jakých podmínek jsou takové informace případně uvolňovány ke zveřejnění. Pokud jde například o kauzu tajné ruské chemické laboratoře ZDE, zjevné je, že nezbytnou podmínkou zde bylo bezpečné vyvedení agenta či agentů z ruského území předtím, než informace půjde "ven".

  Jen velmi malá část informací, které mají britské zpravodajské služby k dispozici, a s nimiž seznámily spojenecké země, byla odtajněna a zveřejněna. Musí tomu tak být.

  Ruský podíl na vyšetřování útoku v Salisbury prosazovaný Kremlem a Corbynem neodmítají jen britské úřady, ale také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která má s Moskvou bohaté zkušenosti například ze Sýrie. Tam několikrát usvědčila Asada z chemických útoků, nicméně Rusko její závěry bez jakýchkoliv racionálních důvodů odmítlo.

  Tak jako si nostalgičtí Češi zvolili prezidentem politika, kterého fakta nezajímají a prosazování zájmu nepřátelských cizích zemí je pro něj přednější než hájení zájmu vlastního státu, mohou si i Britové, pokud se chtějí dopracovat podobných konců, zvolit do čela země osobu prosazující zájmy cizích mocností, která se pravidelně zastává nejen samotného Ruska, ale i jeho klienta, masového vraha Asada.

  Jisté je, že vrátit Británii do "zlatých sedmdesátých", jak slibuje, se Corbynovi nepochybně nepodaří. Jak velké a nevratné škody případně spáchá v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, která je pro něj osobně prioritou, než voliči pochopí, že byli podvedeni, těžko říci.

  Češi si nedávno Zemana zvolili podruhé, přestože jim neustále lže. Tolik snad k argumentu, kolik britských voličů momentálně důvěřuje nebo nedůvěřuje současné vládě. Ti kdo dokázali uvěřit nesmyslům kampaně za brexit zjevně nesmírně rádi uvěří jiným nesmyslům, pakliže právě ty teď odpovídají jejich vlastnímu přání.

  Mimochodem, přesně takto Sigmund Freud definoval iluzi: Tvrzení, jemuž se věří nikoliv proto, že odráží stav světa, ale protože skrytě plní vlastní přání.

0
Vytisknout
2442

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2018