Jak zrušit Asadův chemický arzenál

11. 4. 2018

Je jasné, že Asadův režim si během syrské občanské války z kontroly chemických zbraní tropí šašky, píše britský konzultant v oblasti chemických zbraní Dan Kaszeta. Útok sarinem v roce 2013 zabil možná tisíc obětí. Použití chlóru se stalo rutinní záležitostí. Další útoky zahrnující sarin se objevily například vloni v Chán Šajchúnu, což znamená přímé porušení Úmluvy o chemických zbraních (CWC), k níž Sýrie přistoupila v roce 2013.

  Mělo by být axiomem moderní civilizace, že ruku v ruce s technologií jde zodpovědnost. Pokud určitá technologie nebo sektor ekonomiky jsou využívány ke způsobování většího množství škod, než kolik působí dobra, pak výhody by měly být omezeny nebo i odmítnuty ve jménu zachování dobra pro lidstvo. V případě moderního chemického průmyslu, Asadův režim v Sýrii opakovaně a hrubě zneužívá svých výsad.

  Takže co se dá dělat? Oficiální mechanismy zahrnují Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a OSN. Tyto mechanismy byly paralyzovány ruskými vety a procedurálními obstrukcemi. Lze argumentovat, že byrokratické serepetičky nejsou namístě, pokud jde o opakované případy zločinů v chemické válce. Je třeba více akce. Ale jaké kroky by byly praktické a vhodné, místo aby byly symbolické?

  Systematicky vzato, syrská chemická infrastruktura zahrnuje vývoj, dodavatelské řetězce, výrobu, dopravu, prostředky nasazení a personál. Analýzou každého z nich získáme určité možnosti.

  Dodavatelské řetězce a výroba mohou být v určitých oblastech zranitelné. Je třeba nejméně devíti tun materiálu k výrobě tuny sarinu. Každá kapka sarinu vyrobená v Sýrii vyžaduje isopropylalkohol. Ačkoliv tato sloučenina má své průmyslové využití a sama nepodléhá kontrolnímu režimu, je zjevně třeba speciálních opatření ohledně dodávek této složky, ať už z dovozu, nebo domácí výroby. Dodávky je třeba zastavit.

  Podobně je třeba zastavit dodávky i dalších látek. Hexamin je součástí syrského receptu na sarin. Produkci a import je třeba omezit. S chlórem je to složitější. Jeho výroba závisí na technologii z 19. století a látka je široce používána k řadě užitečných a nezbytných účelů, jako například čištění vody.

  Bombardování skladů a výrobních zařízení je problematické. Z pohledu vedlejších škod a rizika pro civilisty je to zřejmě neudržitelné. Nicméně užitečné mohou být jiné způsoby zpomalení výroby, jako přerušení tras a dodávek proudu pro tato zařízení. Prázdná vozidla zaparkovaná u takových zařízení mohou být zasažena kvůli degradování dodávek.

  Sklady, výrobní zařízení a dopravní prostředky by se měly stát terčem, pokud je lze bezpečně zničit bez ohrožení civilistů nebo vážné environmentální katastrofy.

  Prostředky nasazení hrají v úvahách o zabránění v nasazení syrských chemických zbraní velmi významnou roli. Za tímto účelem může Asadův režim použít jen omezený počet zbraňových systémů. Srpnové útoky v roce 2013 byly provedeny dvěma konkrétními raketovými systémy. Ty by měly být vyřazovány z akce, kdekoliv se objeví. Západní armády disponují nezbytnou přesností a nástroji zjišťování cílů, aby toho dosáhly.

  Většina útoků chemickými zbraněmi byla provedena ze vzduchu. Útoky chlórem provádějí vrtulníky. Chemický útok sarinem v Chán Šajchúnu provedl stíhací bombardér. Každá třída letounů, která byla spojena s chemickým útokem, by měla být zničena na zemi či ve vzduchu. Ve skutečnosti, s ohledem na užití letectva proti civilistům s nasazením konvenční i chemické výzbroje, existuje vážný důvod odepřít Asadovi vojenské letectvo úplně. To by zřejmě byl nejúčinnější prostředek proti chemické válce. Bezletová zóna byla dlouho navrhována mnoha lidmi coby způsob, jak omezit počet válečných zločinů v tomto velmi brutálním konfliktu. Přítomnost ruských letounů tuto záležitost nezměrně komplikuje, ale princip je správný.

  Poslední část představuje personál. Lidé vyrábí chemické zbraně a podvěšují je pod letadla nebo nabíjejí do raketometů. Lidé je převážejí. Lidé je odpalují nebo svrhávají. Je dobře ustaveným principem, že poslušnost rozkazů není omluvou.

  Žádné jednotlivé opatření nepřinese magické řešení. Nicméně kombinovaný přístup podporovaný hlavními západními mocnostmi by mohl chemickou válku omezit. Je možné, že v tomto konfliktu už je příliš pozdě, ale i v budoucnosti bude třeba odstrašovat od použití chemických zbraní.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2341

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2018