Evropský fond ve výši 1,8 miliard euro pro Afriku proti uprchlíkům nestačí, varovali afričtí politikové při zuřivých jednáních

12. 11. 2015

Evropští politikové nabídli africkým zemím téměř 2 miliardy euro, pokud budou souhlasit s deportací odmítnutých migrantů z Evropy. Je to nejnovější pokus Evropské unie reagovat na masový příliv uprchlíků, který destabilizuje evropskou politiku. Jak uvedli imigrační odborníci v rozhlase BBC, je to sotva 1 euro na jednoho obyvatele. Vyjádřili velkou pochybnost, zda tak minimální částka může zastavit plošnou africkou migraci.

Dvoudenní vrcholná schůzka na Maltě více než 60 evropských a afrických politiků byla uzavřena dohodou o vytvoření fondu ve výši 1,8 miliard euro, který by mohl být zdvojnásoben až na 3,6 miliard euro, na řešení uprchlické krize.

Afričtí politikové si stěžovali, že tato nabídka peněz je nedostatečná a že je to "jen začátek". Zuřivá vyjednávání trvala celé dva dny, až do pěti hodin do rána ve čtvrtek. Strany se nakonec dohodly na kompromisu.

"Mezi jednajícími stranami vládla nedůvěra," informovali diplomaté. "Vládlo silné napětí ohledně způsobu, jímž se EU postavila k uprchlické krizi."

I pokud bude dohoda realizována, nebude mít na nynější krizi rychlý ani výrazný dopad. Tato vrcholná schůzka byla naplánována už před půl rokem, kdy uprchlíci přicházeli přes Středozemní moře z Libye.

Od té doby byla libyjská trasa přes Středozemní moře, kterou použilo mnoho Afričanů, nahrazena hromadným přílivem Syřanů a Iráčanů do Evropy přes Turecko a přes Balkán.

Evropané se snažili použít vrcholné schůzky na Maltě k přesvědčování afrických vlád, aby byly ochotné spolupracovat na přijímání migrantů deportovaných zpět z Evropy, zatímco afričtí politikové se snažili schůzky využít k donucení Evropanů, aby otevřeli větší množství legálních kanálů, kudy by se Afričané mohli stěhovat do Evropy.

"Pro Afričany byla tato vrcholná schůzka významnou příležitosti prosazovat své priority," řekla Helen Clarková, bývalá premiérka na Novém Zélandě, která je nyní šéfkou rozvojového programu OSN.

"Jednou z nejdůležitějších věcí je prosazovat legální migraci. V podstatě to bylo schváleno. Lidé končí na evropském pracovním trhu i bez toho," zdůraznila.

Švédští delegáti byli podle svědků zoufalí, hovořili na summitu o tom, že jejich azylový systém je na pokraji kolapsu.

Švédsko přijímá více uprchlíků na jednoho obyvatele než jakákoliv jiná evropská země a očekává, že jich letos přijme až 190 000. Má 9,8 milionů obyvatel.

Uprchlická krize vážně ohrožuje schengenskou zónu volného pohybu v Evropě. "Zachránit Schengen je závod s časem," varoval předseda Rady Evropy Donald Tusk, který po ukončení evropsko-afrického summitu předsedal interní schůzce EU.

Tématem jejího jednání byla snaha poskytnout Turecku úplatek ve výši asi 3 miliard euro, aby zablokovalo vnější hranici Evropské unie mezi Tureckem a Řeckem.

Německá kancléřka Merkelová, která se vnitropoliticky kvůli uprchlíkům ocitá v Německu pod vážným tlakem, silně prosazuje dohodu s Tureckem. Doufá, jak konstatovali odborníci na imigraci v rozhlasu BBC ve čtvrtek v podvečer, že Turecko zabrání dalšímu přílivu uprchlíků za úplatek 3 miliard euro a Německo bude dál předstírat, že má vůči uprchlíkům otevřené hranice.

Během jednání s Afričany se Evropané museli vzdát některých svých požadavků. Evropské země považují mnoho afrických migrantů v Evropě za ilegální. Mnozí nemají dokumenty. Evropané jim chtěli vydávat deportační dokumenty a požadovali, aby je africké země byly ochotny přijmout zpět. Fakticky by to znamenalo, že Evropa by si uzurpovala těmito deportačními dokumenty suverenitu afrických států. Evropský požadavek byl zrušen.

Formulace v závěrečném dokumentu euroafrického summitu, která měla umožnit násilné deportace imigrantů, se také setkala s ostrým odporem a musela být změněna. Konečná verze zní: "Dáváme přednost dobrovolnému návratu."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1366

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2015