Uprchlická krize: "Kdo vystřelil z té startovací pistole? Kdo spal v mojí postýlce?"

11. 11. 2015 / Karel Dolejší


9. listopadu zachytila kamera zatím poslední medializovaný útok syrského režimu s použitím barelové bomby na jihozápadním předměstí Damašku Darája. K těmto útokům dochází dál i přesto, že Asadův ruský patron přislíbil jejich ukončení.


Richard Lloyd již téměř před dvěma roky podrobně popsal charakter a použití barelových bomb v syrské občanské válce, včetně příslušných výpočtů ZDE. Jedná se o improvizovanou zbraň s výrobní cenou (podle různých zdrojů) v ekvivalentu 75 - 300 dolarů, tj. cca 1 900 - 7 600 korun. První exempláře byly vyráběny z barelů od nafty a obsahovaly asi 200 - 300 kg trhavin promíchaných s různorodým železným šrotem, k výbuchu je přiváděl primitivní časový zapalovač. Novější vznikají z ještě větších kovových objektů a obsahují až tunu trhavin rozněcovanou s pomocí nárazových zapalovačů. Barelové bomby jsou svrhávány ze středních výšek z dopravních letounů a vrtulníků, které nemají žádné zaměřovací vybavení, na syrská města.

Jak ukazuje Lloyd, čistě vojenský význam této zbraně je mizivý. Přesné bombardování je vyloučeno, a to jak charakterem nosičů, tak výškou, z níž bombardování provádějí, a konečně i aerodynamickými vlastnostmi zbraně, i po posledních úpravách.

Kdyby měla syrská válka charakter statického konfliktu s klasickými obrannými postaveními zbudovanými ve volném terénu, i tak inherentně nepřesná zbraň jako barelová bomba by mohla mít při masovém nasazení jisté opodstatnění. Její použití ve městech během války, která je založena převážně na manévrovém boji, je ovšem výhradně jen válečným zločinem. Pakliže by cílem bylo útočit na konkrétní budovu, v níž se nachází nějaká povstalecká instalace, barelovou bombou ze střední výšky se na první pokus téměř zaručeně netrefíte, zato zabijete velký počet lidí okolo. Netrefíte se pravděpodobně ani na pátý pokus, ale to už bude instalace dávno přestěhována.

Barelové bomby slouží k terorizování civilního obyvatelstva Asadovým režimem. S ohledem na charakter syrského konfliktu nemohou být použity k ničemu jinému, ničeho jiného než masového ničení měst a vraždění jejich obyvatel těmito zbraněmi nelze docílit. Nejde o otázku toho, komu ve zmíněné válce straníte nebo nestraníte, ale o čistě technický problém.

Nasazení barelových bomb do listopadu 2014 vedlo ke smrti nejméně 20 000 osob ZDE a dále pokračuje. Letos byly zaznamenány řádově stovky takových útoků.

K nim se v říjnu přidaly ruské nálety využívající především gravitačních a v menší míře kazetových bomb svrhávaných i na obydlené oblasti ZDE. Také to představuje porušení mezinárodního práva.

Nejvíce syrských uprchlíků před válečnými hrůzami se nachází v Turecku, Libanonu a Jordánsku. Ani v jedné z těchto zemí uprchlíci nemohou pracovat a jejich děti místo vyučování shánějí peníze na jídlo ZDE. Zmíněná situace bude trvat nejméně dvacet let ZDE. To v praxi znamená celou negramotnou generaci bez jakýchkoliv vyhlídek. Opravdu potřebujete konspirační teorie, abyste pochopili, že se lidé z výše nastíněných podmínek snaží utéct, pokud to jen trochu jde?

Kdysi slavná investigativní novinářka, nyní politička prosazující okamurismus Jana Lorencová, nedávno na sociálních sítích vznesla otázku, "Kdo vystřelil z té startovací pistole?", tj. kdo spustil stěhování uprchlíků do Evropy. Pokud se předpokládá, že bez nějakého ďábelského spiknutí by syrští uprchlíci živořili s nedostatkem prakticky všeho - a s výrazně horším přístupem dětí ke vzdělání, než jaký mají v táborech i palestinští uprchlíci, předpokládá to obraz lidské bytosti jako čehosi zcela pasivního, co se raději smíří s vlastním zánikem, než aby došlo k nějakému pokusu vymanit se z nesnesitelných okolností.

Možná to celé konspirování nakonec vypovídá mnohem více o psychologii průměrného obyvatele České republiky, než o čemkoliv jiném.

0
Vytisknout
3752

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2015