Bodláky Václava Duška

Smích léčí, ministra i blbce

12. 11. 2015 / Václav Dušek

Informační bičování nebere konce - kdysi informace byly silně ředěny bedlivou cenzurou, k lidu se navíc dostávaly beztak sporadicky. Významné světové deníky plnily funkci ideologického učitele i psa, abychom viděli planetu dle optiky místa trvalého pobytu. Nu, bejvávalo - ale zdá se, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Zkrátka, musíme lidi naučit hledět správným směrem. Tu máš přítele, tu nepřítele, vyber si a pokus se nemýlit.

Stále platí, oboustranným směrem - že rodina slyšit rodina znájet! Vídáme bídníky a nevinné na těsném jevišti v různých kulisách, záleží na movitosti zadavatele. Mnozí se ptají, proč toho a toho nemají lidičkové rádi. A máme hnedky zaděláno na politické preclíky k pivu. Známe: není ten, co by se zavděčil lidem všem. Vyber si, přebírej, přebírej, ale ve vlastním zájmu nepřeber.

Smích je zdravý, zjištění vám potvrdí i posluchač prvního ročníku lékařské fakulty. Směje se ministr i blbec - smích holt uzdravuje. Kdesi se zjevila informace, že jakýsi francouzský satirický léčitelský plátek uveřejnil dosti necitlivým zpúsobem pád ruského letadla, při kterém zahynuli nevinní lidé... a je-li to pravda, pak do háje zeleného s takovým plátkem i jeho vydavateli, potažmo majiteli...

Na internetu koluje informace, že Jan Werich v rozhovoru údajně pro rozhlas řekl na dotaz, co si myslí o nacistech, toto: Takže vy chcete vědět, co si myslím o nacistech, ano? Řeknu vám to kulantně. Připomínají mi mohamedány: ti také přijdou k vám domů a nejdřív se tváří mile, ale pak vám zakáží jitrničky, pivo a děvčatům sukně. A vy ani nevíte jak, ocitnete se v mešitě a musíte se modlit k Aláhovi, aby vás nekamenovali...

Nu, na každém šprochu, pravdy je trochu. Škoda, Mistře, že jste nás opustil. Víte, co je u nás i za humny srandy? Jak bychom si užili s vašimi glosami, jak byste mohl na Kampě tvořit klaunské rozjímání - kolik šašourů se potácí zemí milovanou, neuvěříte? Politická batolata máme umístěna ve dvou SS - senát a sněmovna. Naučili se šulit národ a ještě z toho mají srandu i prebendu.

Drží se starého přísloví kriminálníků, že sranda musí bejt, i kdyby fotra věšeli a na chleba nebylo! Mistře, v tomhle podivném čase musíte dávat pozor na cestu, abyste po nějakém vykukovi z vykuků neuklouzl...

Informační záplava nedbá hrází. Lidu je potřeba lít do hlavy semleté pravdy kořeněné lží, aby nám nevyprahli a nezačali se starat o důležitější věci pro žití, než se jen hrabat v žurnalistickém smetišti...

Když vzpomenu slova herce Josefa Vinkláře, směju se... Vyjel do rakouských kopečků s čerstvým vzduchem a k lukám posetým semotamo kravinci. Chtěl navázat komunikaci na úrovni - zeptal se sedláka, koho volil za prezidenta v nedávno konajících se volbách... ten ukázal na palouk nad statkem, kde se pásla kráva - to je můj prezident, promluvil po pravdě. A Josífek se chechtal, jak může být pravda jednoduše pravdivá...

Smějme se a nezoufejme, budoucnost patří nám! Věk neozhoduje...

 

0
Vytisknout
1809

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2015