Odpověď panu Hlavenkovi ohledně hlouposti voličů
15. 11. 2024 / Boris Cvek
Pan Hlavenka si stěžuje, jak jsou voliči Donalda Trumpa hloupí, jak volí proti svým vlastním zájmům. K tomu lze říci, že jsou to typicky voliči z venkova (dokonce i v Texasu v Houstonu, Austinu, Dallasu jasně vyhrála Harris), voliči málo vzdělaní, voliči starší. Velká skupina takových voličů, o nichž píše pan Hlavenka, zůstane takovými, jak je on líčí, bez ohledu na to, co uděláme. Jenže zásadní věc ignoruje.
Když se podíváte na exit polls z amerických prezidentských voleb, vidíte, že celkem 31 procent voličů má ekonomickou situaci USA za dobrou a 68 procent za špatnou. Jak je možné, že mezi těmi prvními jich 91 procent volilo demokraty a mezi těm druhými 70 procent republikány? To jsou obrovské masy lidí a zdá se mi naprosto jasné, že pokud by se podařilo mít takovou ekonomiku, kterou by naprostá většina voličů vnímala jako dobrou, Harris vyhraje. Ostatně pokud měl Hitler v roce 1928 jen 2,6 procenta voličů a v roce 1930 přes 18 procent, má to velmi podobné vysvětlení.
To samé říkají data z letošních exit polls v USA, pokud jde o vliv inflace nebo ekonomickou situaci domácností. Dvacet čtyři procent voličů nepocítilo žádný problém spojený s inflací. Z těch 77 procent volilo Harris. Naopak ti, kdo cítili středně dopad inflace (53 procent voličů), volili z 51 procent Trumpa, zatímco ti, kdo cítili tvrdě dopad inflace (24 procent voličů) volili ze 74 procent Trumpa. Pokud jde domácnosti, zmíním jen tohle: z těch, kdo se cítí být na tom hůře dnes (46 procent voličů), jich 81 procent volilo Trumpa.
Nechci vůbec říci, že volit Trumpa je pro ty, kdo cítí, že jsou na tom ekonomicky špatně, rozumné. Vůbec to není rozumné. Ale stejně je zvláštní že tak obrovská část těch, kdo jsou s ekonomikou spokojeni, volila Harris. Samozřejmě těch motivů, proč ti i oni volí tak, jak volí, bude mnoho, ale v tak obrovském souboru mírný pohyb směrem k volbě proti současným poměrům nebo pro současné poměry primárně na základě ekonomiky může dělat divy. Něco jiného je, když 80 procent židů (věřících) volilo demokraty. Jsou to jen dvě procenta ze všech voličů, a lze tedy očekávat větší rozmanitost faktorů. Jak je ale možné, že 91 procent z té obrovské masy (31 procent voličů), která se má dobře, že volí demokraty? A vice versa.
Pokud mají v populaci silný vliv i bez ohledu na ekonomiku různí šílenci (vzpomeňme na Sarah Palin a Tea Party), je téměř jisté, že ekonomická frustrace jim ovečky přihraje a že tito ekonomicky frustrovaní lidé budou mít větší sklon, byť mohli být dříve normální, se ve vzteku vůči establishementu „zbláznit“. Vždyť je to triviální. A tím nezpochybňuji negativní vliv dezinformací, médií atd. Naopak tyhle věci existují a mají v ekonomické frustraci živnou půdu.
Diskuse