Vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadi byla udělena Nobelova cena za mír za rok 2023

6. 10. 2023

čas čtení 5 minut
 
Mohammadi získala cenu za svůj boj proti útlaku žen v Íránu a za prosazování lidských práv pro všechny


"Norský Nobelův výbor se rozhodl udělit Nobelovu cenu za mír pro rok 2023 Narges Mohammadíové za její boj proti útlaku žen v Íránu a za její boj za prosazování lidských práv a svobody pro všechny," uvedl výbor ve své citaci.http




 s://twitter.com/NobelPrize/status/1710218490299170927?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1710218490299170927%7Ctwgr%5Ebedcafca71190080f188c45955d65ed6ea534338%7Ctwcon%5Es1_c10&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.theguardian.com%2Fworld%2Flive%2F2023%2Foct%2F06%2Fnobel-peace-prize-winner-2023-latest-news-updates

Mohammadíová je jednou z předních íránských aktivistek za lidská práva, která se zasazuje o práva žen, zrušení trestu smrti a zlepšení podmínek ve věznicích v Íránu.

Ocenění bude vnímáno jako pocta hnutí Žena, život, svoboda v Íránu, které v loňském roce otřáslo íránským náboženským establishmentem, ale bylo potlačeno a mnoho aktivistů bylo buď zabito, nebo uvězněno.

Protesty vyvolala smrt mladé Kurdky Mahsy Aminiové ve vazbě poté, co byla zatčena za to, že nenosila hidžáb v souladu se státními pravidly. Konflikt ohledně nošení hidžábu pokračuje.

Mohammadíová si v teheránské věznici Evin odpykává několik trestů v celkové výši přibližně 12 let odnětí svobody. Obvinění proti ní zahrnují šíření protistátní propagandy.

Je také zástupkyní vedoucího Centra obránců lidských práv, nevládní organizace vedené Širín Ebadíovou, nositelkou Nobelovy ceny za mír za rok 2003. Výbor dodal: "Její odvážný boj si vyžádal velkou osobní cenu." V posledních letech nemohla Mohammadíová žít se svou rodinou, která byla nucena opustit Írán.

Aktivně vystupuje z vězení a zveřejňováním dopisů o stavu věznic a vazebních středisek a varuje před celonárodními protesty proti násilí páchaném na vězních a zadržených osobách.

Nazanin Zaghari-Ratcliffeová, britsko-íránská státní příslušnice s dvojím občanstvím, která s Mohammadíovou sdílela vězeňskou celu v Evinu, uvedla: "Mám velkou radost. Je mi z toho do pláče. Tolik toho pro nás všechny ve vězení v Evinu udělala. Narges je inspirací a oporou žen na ženském oddělení v Evinu pro svůj neohrožený boj proti porušování práv žen, používání samovazby a popravám v íránském soudním systému. Toto ocenění patří každé íránské ženě, která tak či onak je  obětí bezpráví v Íránu."

Manžel Mohammadíové, Taghi Rahmani, uvedl, že cena ještě více povzbudí její boj a hnutí, které vede. "Tato Nobelova cena povzbudí Narges v boji za lidská práva, ale co je důležitější, je to vlastně cena pro [hnutí] Žena, život, svoboda," řekl Rahmání agentuře Reuters v rozhovoru  v Paříži, kde žije v exilu se svými dětmi od roku 2015, krátce po uvěznění Mohammadíové.

Její bratr Hamidreza norské televizní stanici NRK řekl, že doufá, že díky ceně bude život aktivistů v Íránu bezpečnější. "Situace je tam velmi nebezpečná, aktivisté tam mohou přijít o život," řekl. 

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že ocenění vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen čelit represím, zastrašování, násilí a zadržování. "Jsou obtěžovány za to, co nosí nebo nenosí. Jsou proti nim uplatňována stále přísnější právní, sociální a ekonomická opatření," řekla novinářům v Ženevě mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.

Íránské úřady se k ocenění zatím nevyjádřily, ale polooficiální tisková agentura Fars uvedla, že Mohammadíová "obdržela cenu od západních lidí", a obvinila ji, že se "několikrát dostala na titulní stránky novin kvůli svým činům proti národní bezpečnosti".

V polovině prosince loňského roku Mohammadíová v dopise Javaidu Rehmanovi, zvláštnímu zpravodaji OSN pro lidská práva v Íránu, označila "útoky na ženy během zadržení a ve vazebních střediscích" za "součást represivního programu" islámské republiky proti protestujícím a bojovníkům.

Ve zprávě zveřejněné u příležitosti výročí  smrti Amini je označila za "den zaznamenání útlaku náboženského autoritářského režimu vůči íránským ženám". Mohammadíová je také jednou z žen, které vyzývají OSN, aby rozšířila definici zločinů proti lidskosti o genderový apartheid.

Za to, že se odmítla nechat umlčet za mřížemi, má již 18 měsíců zakázáno mluvit přímo se svým manželem a dětmi. "Když je vaše žena a nejbližší člověk ve vězení, každý den se probouzíte s obavami, že se dozvíte špatné zprávy," řekl Rahmaní v nedávném rozhovoru pro CNN.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3464

Diskuse

Obsah vydání | 10. 10. 2023