- Ukrajina hlásí drobné pokroky v "extrémně tvrdých" bojích v rámci protiofenzívy

Ukrajina ve středu ohlásila drobné pokroky v protiofenzívě proti ruským silám, které podle ní probíhaly v "extrémně tvrdých" bojích, píše agentura Reuters.

Náměstkyně ministra obrany Hanna Maliar ve svém příspěvku na Telegramu uvedla, že ukrajinské akce měly "částečný" úspěch.

V uplynulém dni ukrajinské jednotky postoupily o 200-500 metrů v různých oblastech poblíž malého východního města Bachmut a o 300-350 metrů směrem k jihovýchodnímu městu Záporoží, uvedla.

Informovala o pokračujících bojích u obce Makarivka ve směru na jižní přístavní město Berdiansk a uvedla, že boje zuří v oblastech Novodanylivka a Novopokrovsk ve směru na Mariupol.

- Dolní komora ruského parlamentu ve středu oznámila, že odhlasovala předběžnou podporu legislativě, která umožní ministerstvu obrany podepisovat smlouvy s podezřelými nebo odsouzenými zločinci pro boj na Ukrajině.

Po více než 15 měsících od invaze na Ukrajinu se Rusko snaží získat další vojáky pro tuto největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války.

Podle navrhovaných změn by bylo možné uzavřít smlouvu s osobou, která je vyšetřována pro spáchání trestného činu, jejíž případ je projednáván u soudu nebo poté, co byla odsouzena, ale ještě před nabytím právní moci rozsudku, uvádí se v databázi Státní dumy, dolní komory parlamentu.

Lidé odsouzení za sexuální trestné činy, velezradu, terorismus nebo extremismus by se nemohli přihlásit, uvedla agentura Reuters.

Ti, kteří se přihlásí, by byli zproštěni trestní odpovědnosti po splnění smlouvy nebo v případě, že obdrží ocenění za své bojové výkony.

Žoldnéřská skupina Wagner měla dříve povoleno rekrutovat odsouzené z věznic pro boj na Ukrajině, ale v únoru uvedla, že s tím přestala. Podle aktivistů za práva vězňů převzalo tento proces ministerstvo obrany, které však chtělo provést změny.

Nové změny, které posuzuje duma, se netýkají náboru osob, které si již odpykávají trest, a ministerstvo obrany se k nim nevyjádřilo.
 
- Kreml znepokojily zprávy o tom, že na Ukrajině byl zraněn vysoký čečenský velitel

Kreml ve středu uvedl, že je znepokojen nepotvrzenými zprávami médií o tom, že na Ukrajině byl zraněn vysoký čečenský velitel, a očekává objasnění toho, co se skutečně stalo, píše agentura Reuters.

Předtím  ve středu televizní kanál ministerstva obrany informoval, že Adam Delimchanov, šéf čečenské národní gardy, byl na Ukrajině zraněn. .

Delimchanov, který je poslancem Dumy a zároveň velitelem čečenské divize ruské národní gardy, je všeobecně považován za druhého nejvýše postaveného představitele kavkazského regionu hned po Ramzanu Kadyrovovi.

- Vladimir Putin bude ve středu v Moskvě jednat s kubánským premiérem Manuelem Marrerem Cruzem, uvedl Kreml.

Rusko se snaží posílit vztahy s latinskoamerickými, africkými a dalšími nezápadními zeměmi, protože Západ se jej snaží izolovat a ekonomicky trestat za invazi na Ukrajinu.

- Německo zakotvilo závazek NATO vydávat 2 % svého hrubého domácího produktu na obranu a označilo Rusko za největší hrozbu pro evropskou bezpečnost, když vláda ve středu oznámila svou vůbec první národní bezpečnostní strategii.

Zde jsou některé z hlavních bodů německé strategie, které byly nastíněny v politickém dokumentu a na vládní tiskové konferenci, jak o nich informovala agentura Reuters:

    Rusko je největší hrozbou pro mír v euroatlantickém prostoru.

    Rusko se snaží destabilizovat evropské demokracie, oslabit EU a NATO

    Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že je důležité pokračovat v diskusi o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, a to i po skončení války

Vojenský rozpočet Německa byl v loňském roce sedmý největší na světě za USA, Čínou, Ruskem, Indií, Saúdskou Arábií a Velkou Británií.

Členové NATO se v roce 2014 zavázali, že do roku 2024 budou na obranu vynakládat 2 % HDP.
Výdaje na obranu v západní a střední Evropě dosáhly v posledním roce studené války nejvyšší úrovně
Čtěte více


- Ve středu vypukl požár v elektrárně Novočerkassk v ruské jižní Rostovské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou, informovala státní tisková agentura RIA.

Neuvedla, co bylo příčinou požáru.

- Cesta šéfa OSN do jaderné elektrárny v Záporoží byla odložena kvůli obavám o bezpečnost cestování

O odložení cesty informoval také vedoucí Ruskem dosazených úřadů v Záporožské oblasti Jevgenij Balickij.

"Na Grossiho budeme v Záporožské jaderné elektrárně čekat 15. června, návštěva se o den odkládá," citovala ho agentura Interfax.


Podle západního diplomatického zdroje osloveného agenturou AFP byla Grossiho návštěva odložena "o několik hodin, ale nebyla zrušena".


- Ukrajina obvinila ruské vojenské síly z útoku na automobil poblíž společné hranice obou zemí a ze zabití šesti lidí.

Ukrajinská generální prokuratura napsala na Telegramu, že k útoku došlo v úterý v Sumské oblasti na východě Ukrajiny.


- Mezinárodní výbor Červeného kříže pod zuřivou kritikou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přiznal, že zásady neutrality, na jejichž základě funguje, byly válkou na Ukrajině vystaveny nebývalému tlaku.

Obhajoval také kvalitu své reakce na záplavy způsobené zničením přehrady Nová Kachovka na jihu Ukrajiny a uvedl, že úzce spolupracoval s ukrajinským Červeným křížem na koordinaci úsilí o zásobování pitnou vodou.

Juerg Eglin, vedoucí delegace MVČK na Ukrajině, rovněž prozradil, že Rusko nadále odmítá umožnit tomuto orgánu přístup na Ruskem okupovanou stranu řeky Dněpr, kde podle odhadů MVČK žije většina z 50 000 lidí postižených povodněmi.

Odmítl sdělit ruské vysvětlení odmítnutí přístupu, protože jednání ještě neskončila, uvedl: "Jsme připraveni zasáhnout na obou stranách řeky a předložili jsme konkrétní žádosti."

MVČK uvedl, že stovky tisíc lidí byly postiženy jiným způsobem na horním toku přehrady a že riziko zaminování se stává pro civilní obyvatelstvo stále větší hrozbou. Dodal, že pracovníci MVČK pracují pod rizikem ostřelování.

V širším měřítku MVČK uvedl, že nyní navštívil 1 500 zajatců z obou stran a že tyto návštěvy vedly ke zlepšení podmínek v Rusku. Rovněž doručil 2 500 zpráv mezi vězni a příbuznými.

Na obranu MVČK před Zelenského dlouhodobou kritikou organizace uvedla, že zásady, podle kterých pracuje, nejsou vždy chápány.

Ariane Bauerová, regionální ředitelka MVČK pro Evropu a Střední Asii, uvedla:"Současné prostředí, ve kterém se nacházíme, je extrémně medializované. Naše úsilí není vždy vidět. Náš diskrétní přístup se někdy může zdát nesourodý s realitou dnešního informačního prostoru.

Neutralita a důvěra zůstávají ústředním prvkem plnění našich cílů a nelze je od sebe oddělovat. Zůstat neutrální znamená, že se držíme svých zásad - právě těch, které pomáhají lidem, kteří naši podporu potřebují.

Zůstat neutrální ukazuje, že nám záleží na mandátu, který nám udělily státy, jež byly signatáři Ženevské úmluvy. V tomto konfliktu i v mnoha dalších jsme byli svědky toho, že neutralita je pod tlakem a je špatně chápána, ale v tomto konfliktu možná více než v jiných. Pro nás neutralita není morální postoj, je to nástroj, který nám pomáhá pracovat a získat přístup k válečným zajatcům a obyvatelstvu v těžko dostupných oblastech."

Odmítla se vyjádřit k tomu, zda jsou ukrajinští váleční zajatci v Rusku v horších podmínkách než Rusové držení na Ukrajině, ale uvedla, že zlepšení podmínek v Rusku nastalo po návštěvách MVČK v Rusku.

Rusko podle ní také spolupracovalo s MVČK tím, že vytvořilo jmenné seznamy zajatců držených pod jeho pravomocí.


- V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny voda přes noc ustoupila o dalších 32 cm, ale 28 vylidněných osad je stále zaplaveno, citoval ve středu ráno deník Kyiv Post regionální vojenskou správu.



- Podle agentury OSN pro uprchlíky válka na Ukrajině způsobila největší roční nárůst počtu lidí nuceně vysídlených v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí a porušování lidských práv za poslední desetiletí.

V roce 2022 vzrostl počet vysídlených osob o 21 % a na konci roku činil odhadem 108,4 milionu. V květnu 2023 se tento počet pravděpodobně zvýšil na více než 110 milionů osob, přičemž největší vliv na tento nárůst měly ruská invaze a válka v Súdánu, uvádí se ve středu zveřejněné zprávě UNHCR.

"Tato čísla nám ukazují, že někteří lidé se příliš rychle vrhají do konfliktů a příliš pomalu hledají řešení. Důsledkem je devastace, vysídlení a utrpení pro každého z milionů lidí násilně vyhnaných ze svých domovů," uvedl Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky.


-Šéf seskupení Wagner zopakoval, že odmítá podepsat smlouvy s ruským ministerstvem obrany
 
Šéf ruských žoldnéřů Jevgenij Prigožin ve středu zopakoval, že jeho bojovníci z Wagneru odmítají podepsat smlouvy s ministerstvem obrany, den poté, co ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že dohody jsou potřebné.

Ve vzácném přímém projevu vzdoru vůči ruskému vůdci Prigožin prohlásil: "Nikdo z útočníků ze skupiny Wagner není připraven jít znovu cestou hanby. Proto smlouvy nepodepíší."

Putin v úterý v televizním přenosu podpořil výzvu ministerstva obrany, aby "dobrovolní" bojovníci na Ukrajině podepsali smlouvy s vojenským velením země, což je všeobecně považováno za prostředek k zajištění kontroly nad Wagnerem.

Putin uvedl, že smlouvy jsou nezbytné k tomu, aby všichni účastníci ruského tažení na Ukrajině mohli dostávat platby sociální podpory, na které mají nárok. Ty zahrnují odškodnění pro bojovníky, pokud jsou zraněni, a pro jejich rodiny, pokud jsou v boji zabiti.

Prigožin vede od loňského roku ostrý veřejný spor s ministrem obrany Sergejem Šojguem a armádními špičkami, které obviňuje, že neposkytují Wagnerovým jednotkám na Ukrajině adekvátní podporu a munici, čímž jim způsobují vyšší ztráty.

Ve středečních výrocích však uvedl, že se domnívá, že mezi Putinem a parlamentem bude nalezeno "kompromisní řešení", které umožní, aby Wagnerovi bojovníci získali sociální záruky a certifikovaný status bojovníků.

- Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov učinil bizarní výzvu, aby ukrajinská rozvědka poskytla informace o tom, kde se nachází Adam Delimchanov, jeho pravá ruka a poslanec ruské Státní dumy.

Zpráva na Kadyrovově oficiálním účtu na Telegramu následovala po zprávách o útoku na Delimchanovův konvoj v Záporožské oblasti, která je centrem ukrajinské protiofenzívy.

Kadyrov píše: "Já sám Adama Delimchanova nemohu nijak najít. Nedostane se mi do kontaktu. Žádám ukrajinskou rozvědku, aby mi poskytla informace o tom, na jaké místo a jaké pozice byly přesně zasaženy, abych mohl svého drahého BRATRA ještě najít. Slibuji štědrou odměnu a žádám vás o pomoc."

Ruské ministerstvo obrany citovalo Státní dumu, která potvrdila, že Delimchanov byl zraněn, ale neposkytla žádné další informace.

Kyrylo Sazonov, ukrajinský vojenský blogger, na svém účtu na Facebooku tvrdil, že Delimchanov byl zabit při útoku u města Prymorsk západně od Mariupolu poté, co ukrajinská rozvědka spatřila kolonu terénních vozů.

Píše: "Nebyli žádní zranění... Všechna těla byla odvezena vrtulníky. Dorazily za půl hodiny."


- Agentura Reuters přináší užitečné vysvětlení k ruským taktickým jaderným zbraním, které mají být umístěny v Bělorusku a o nichž se dříve zmínil prezident této země Alexandr Lukašenko.

Putin uvedl, že do Běloruska budou vyslány "taktické" jaderné zbraně - tak se jim říká proto, že jsou určeny pro použití na bojišti -, ale neřekl přesně, které hlavice budou rozmístěny a kde.

Lukašenko uvedl, že hlavice jsou třikrát silnější než atomové bomby, které USA svrhly na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945.

Hirošimská bomba, vyrobená z vysoce obohaceného uranu 235, měla sílu asi 16 kilotun (což odpovídá 16 000 tunám TNT), zatímco bomba v Nagasaki, vyrobená z plutonia 239, měla podle Světové jaderné asociace sílu asi 21 kilotun.

Pokud má Lukašenko pravdu, měly by ruské hlavice každá sílu asi 48 až 63 kilotun. Podle analýzy ruských jaderných zbraní, kterou provedl časopis Bulletin of Atomic Scientists, má Rusko asi 1 816 nestrategických jaderných hlavic.

Putin uvedl, že mobilní balistické rakety krátkého doletu Iskander, které mohou nést jaderné hlavice, již byly předány Bělorusku. Ruské zdroje uvádějí, že Iskander má dolet 500 km.

Putin rovněž uvedl, že 10 běloruských letadel bylo upraveno pro přepravu těchto hlavic. Bělorusko uvedlo, že letouny Su-25 byly upraveny na letouny Su-25.

Putin rovněž uvedl, že 10 běloruských letadel bylo upraveno pro přepravu bojových hlavic. Bělorusko uvedlo, že letouny Su-25 byly upraveny pro nesení hlavic. Podle ruských zdrojů má letoun Suchoj-25 dolet až 1 000 km.

Federace amerických vědců uvedla, že zbraně by mohly být umístěny na letecké základně Lida, 40 km od litevských hranic.

Pokud by tomu tak bylo, mohly by nosiče zasáhnout většinu Ukrajiny, téměř celou východní Evropu, včetně pobaltských států, Polska, Slovenska, Maďarska, České republiky, Rumunska, rozsáhlé území Německa a také část Dánska, Švédska a Finska. V dosahu by byla města jako Berlín a Stockholm.

Putin uvedl, že Rusko dokončí výstavbu speciálního skladu v Bělorusku 7. a 8. července a že zbraně budou rozmístěny brzy poté. Lukašenko se vyjádřil jinak. Minulý měsíc se zdálo, že naznačil, že zbraně jsou již na cestě, zatímco 13. června řekl, že zbraně budou rozmístěny "během několika dnů".

Řekl také, že by mohly být "jaderné zbraně pro každého", kdo vstoupí do rusko-běloruského svazku. Ve videu zveřejněném 14. června Lukašenko uvedl, že jeho země začala přebírat dodávky ruských taktických jaderných zbraní.


- Podle shrnutí nové národní bezpečnostní strategie se Německo snaží snížit svou závislost na surovinách diverzifikací dodávek a vytvořit pobídky pro firmy, aby držely strategické rezervy.

Strategie, která by měla být v plném znění zveřejněna později ve středu, přichází rok a půl po ruské invazi na Ukrajinu, která odhalila energetickou závislost Německa na Rusku.

Podle shrnutí obsahuje také závazek, že Německo bude na obranu vynakládat v průměru 2 % ekonomického výkonu, což je však slabší závazek než ten, který kancléř Olaf Scholz učinil několik dní po ruské invazi v přelomovém projevu ohlašujícím "přelom epoch" neboli Zeitenwende v německé zahraniční politice.

Scholz prohlásil, že Německo začne investovat do obrany více než 2 % ekonomické produkce (z dosavadních přibližně 1,5 %) poté, co léta odolávalo výzvám spojenců z NATO, aby tak učinilo.


- Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministerstva vnitra, sdílel video, které má být rozhovorem se ženou, která zůstala po nočním ruském úderu uvězněna pod troskami a jejíž manžel útok nepřežil.

Russia attacked Kramatorsk and Kostiantynivka in Donetsk region last night. Three people dead, three wounded. People had to be digged out from the debris.

Many homes were destroyed or damaged.

A local resident shares her story - she and her husband were trapped under the… pic.twitter.com/3qOQY55jA5

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 14, 2023

- Švédsko doufá, že do podzimu bude schopno určit, kdo stojí za sabotáží plynovodu Nord Stream, řekl švédskému rozhlasu prokurátor, který vede vyšetřování v zemi.

Mats Ljungqvist, prokurátor vedoucí švédské vyšetřování, podle agentury Reuters švédskému rozhlasu řekl, že se setkal s německým prokurátorem a že spolupracují, ale odmítl uvést další podrobnosti.

"Doufám, že přinejmenším na podzim tohoto roku budeme schopni přijmout rozhodnutí ohledně obvinění, alespoň taková je ambice, jak se věci nyní mají," řekl Ljungqvist švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu SR. "Myslím si, že časem skutečně vyjde najevo, [kdo sabotáž provedl]."

Německo potvrdilo, že jeho vyšetřovatelé v lednu provedli razii na lodi, která mohla být použita k přepravě výbušnin použitých k odpálení potrubí. Německá média uvedla, že loď mohla být použita malou ukrajinskou nebo proukrajinskou skupinou.

Ljungqvist v dubnu agentuře Reuters řekl, že hlavním scénářem je, že za útokem stojí stát nebo státem podporovaná skupina.

- Bývalá vedoucí kampaně vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného byla  ve středu odsouzena k sedmi letům a šesti měsícům vězení za "vytvoření extremistické organizace", uvedla agentura Reuters s odvoláním na skupinu pro ochranu práv OVD-Info.

Navalného příznivci reagovali na rozsudek nad Lilií Čanyševovou s rozhořčením.


- Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak využil úderu na Oděsu k tomu, aby zopakoval časté výzvy Ukrajiny ke zpřísnění hospodářských sankcí vůči Rusku. Ve svém příspěvku na Telegramu uvedl:

    Rusové ostřelovali město řízenými střelami Kalibr. Zahynuli civilisté.

    Každá z těchto raket má nejméně 40 zahraničních komponentů. Bez mikroelektroniky je Rusko nebude schopno vyrobit.

    Je třeba zpřísnit sankce zejména proti těm, kdo teroristické zemi pomáhají získávat komponenty pro zbraně.

- Suspilne uvádí, že počet mrtvých v důsledku úterního raketového útoku na Kryvyj Rih se zvýšil na 12.

S odvoláním na městský úřad uvedl, že v noci na dnešek zemřel v nemocnici 67letý zraněný muž.

- Očekává se, že šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi navštíví Záporožskou jadernou elektrárnu, aby "provedl [vlastní] posouzení" rizik, která provoz představuje v probíhajícím konfliktu.

Protivzdušná obrana sestřelila dvě rakety Kalibr. Úřady sdělují, že útok byl zaměřen na civilní infrastrukturu včetně obchodního centra, vzdělávací instituce, obytného komplexu, restaurací a obchodů.

Při útoku byl zasažen také sklad obchodního řetězce, v němž vypukl požár.

Probíhají práce na odklízení trosek a nadále probíhá pátrání po lidech uvězněných pod troskami.

- Šéf jaderného dozoru OSN Rafael Grossi se setkal s prezidentem Volodomyrem Zelenským, aby s ním projednal rizika pro Záporožskou jadernou elektrárnu před plánovanou návštěvou zařízení. Grossi po schůzce novinářům řekl, že ve středu plánuje cestu do elektrárny, aby mohl "sám posoudit", "jaké nebezpečí nám hrozí".

Zelenskyj pochválil odvahu ukrajinských jednotek v počátečních fázích protiofenzívy své země a vyzdvihl jednotky operující u obléhaného města Bachmut s tím, že "v různých oblastech dochází k pohybu vpřed". Zelenskyj pochválil i několik dalších jednotek a poděkoval jim "za vaši sílu".

Ruský prezident Vladimir Putin mezitím prohlásil, že ukrajinské ztráty během konfliktu jsou téměř "katastrofální" a že protiútok nebyl úspěšný v žádné oblasti. Ruský prezident to prohlásil během televizního setkání s válečnými zpravodaji a vojenskými blogery. "Jedná se o masivní protiofenzívu s využitím strategických rezerv, které byly pro tento úkol připraveny," řekl Putin. "Oni jich ztratili přes 160, my jsme přišli o 54 tanků a některé z nich podléhají obnově a opravě."

- Americká Sněmovna reprezentantů jednomyslně odhlasovala rezoluci vyzývající Rusko k okamžitému propuštění vězněného amerického novináře Evana Gershkoviche.

- Moskva  naznačila, že možná odstoupí od dohody o dodávkách obilí z černomořského regionu poté, co Putin prohlásil, že byl podveden Západem, který nesplnil slib, že pomůže dostat ruské zemědělské zboží na světové trhy.

- Podle aktualizovaného seznamu obětí, který v úterý poskytl Volodymr Zelenskyj, si ruský raketový útok na byt v Kryvém Rogu ve střední Ukrajině vyžádal 11 mrtvých a více než 30 zraněných.

- Americký prezident Joe Biden se setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem před významným zasedáním aliance, které se uskuteční příští měsíc v Litvě a na němž se očekává, že se budou řešit otázky týkající se členství Ukrajiny v alianci.

- Americká vláda oznámila nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 325 milionů dolarů, který zahrnuje dělostřelecké náboje, protiletadlové systémy a 15 nových bojových vozidel pěchoty Bradley. Ministerstvo obrany Spojeného království oznámilo balíček protivzdušné obrany pro Ukrajinu ve výši 115 milionů dolarů. Lotyšsko přidělilo Ukrajině další pomoc ve výši 460 000 dolarů v souvislosti s katastrofou na Kachovské přehradě.

- Potvrdilo se, že ukrajinské síly v úterý osvobodily vesnici Neskučné poté, co se do oblasti dostali novináři agentury Reuters. Rusko zatím žádné zisky nepřiznalo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout