Nejvyšší íránský vůdce otevírá prostor pro uzavření jaderné dohody se Západem

15. 6. 2023

Vzhledem k tomu, že nejvyšší vůdce má konečnou pravomoc ve všech zahraničněpolitických otázkách, poskytuje jeho diplomatický jazyk zásadní vhled do vyjednávacího postoje Íránu a zároveň má zásadní dopad pro budoucnost jaderných jednání a americko-íránských vztahů.

Projev přichází v kritickém okamžiku pro íránský jaderný program a jeho vztahy s Washingtonem. Nepřímé rozhovory mezi USA a Íránem jsou od září na mrtvém bodě a obě strany obviňují tu druhou z kladení nepřiměřených požadavků. Vyjednávací proces také zbrzdila pomoc íránské vlády Rusku ve válce na Ukrajině a brutální potlačení celostátního protestního hnutí, ke kterému od té doby došlo.

Írán mezitím neustále pokračuje ve svých jaderných aktivitách tím, že zvyšuje své zásoby vysoce obohaceného uranu, instaluje pokročilejší odstředivky a omezuje spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Tyto kroky, které překračují limity stanovené v rámci společného komplexního akčního plánu z roku 2015, který byl sjednán mezi Íránem a pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem, zvýšily obavy ohledně jaderných záměrů Íránu.

Ačkoli se úplné obnovení JCPOA jeví jako stále méně pravděpodobné, obě strany by stále mohly mít prospěch z menší dohody, která zahrnuje vzájemné ústupky. Taková dohoda by pomohla zmírnit napětí a částečně řešit jejich zájmy, čímž by se předešlo bezprostřední krizi.

Chameneího souhlas s potenciální dohodou, i když s výhradou, že by neměla být ohrožena íránská jaderná infrastruktura, by mohl být vykládán jako signál, že Teherán je nyní připraven učinit určité ústupky. Klíčovou otázkou však je, co měl na mysli zachováním íránské jaderné infrastruktury, která by mohla zahrnovat pokročilé odstředivky, zásoby vysoce obohaceného uranu a další jaderný materiál a zařízení, které představují riziko šíření jaderných zbraní.

Írán má především zájem na tom, aby získal záruky, že USA budou dodržovat jakoukoli novou dohodu, i když nebude právně závazná. Proto mnozí v Íránu tvrdí, že zachování významných částí jaderné infrastruktury, i kdyby byly pod dohledem MAAE nebo mezinárodního společenství, je nezbytnou pojistkou proti případnému odstoupení USA od nové dohody. Zachování jaderné infrastruktury v její současné podobě by však bylo jasným porušením omezení stanovených v jaderné dohodě z roku 2015.

Chameneí ve svém projevu rovněž zopakoval dlouhodobý postoj Íránu, že neusiluje o jaderné zbraně, a zdůraznil, že takové zbraně jsou spolu s chemickými zbraněmi, které nevybíravým způsobem zabíjejí lidi, zakázány z náboženských důvodů. Trval na tom, že tvrzení Západu o "obavách z výroby jaderných zbraní v Íránu" je lež, a dodal, že americká zpravodajská komunita několikrát, včetně posledních měsíců, potvrdila, že neexistují žádné známky toho, že by Írán směřoval k výrobě jaderných zbraní. Vyzval rovněž Írán, aby nadále spolupracoval s MAAE v rámci dohody o zárukách.

Je zajímavé, že Chameneího projev se shoduje se zprávami, které naznačují, že USA a Írán skutečně uvažují o prozatímní dohodě. Taková dohoda by zahrnovala zmrazení nebo zastavení některých íránských jaderných pokroků výměnou za částečné zmírnění sankcí. Obě strany však dosud popíraly, že by dosáhly nějaké prozatímní dohody nebo alternativního ujednání nad rámec JCPOA.

Nicméně obě strany čelí domácímu i mezinárodnímu tlaku na vyřešení patové situace v jaderné oblasti. Chameneí se snaží zajistit úspěch konzervativního prezidenta Ibrahíma Raísího jako svého chráněnce a potenciálního nástupce, zajistit strategické zájmy Íránu a jeho regionální vliv a vyhnout se vojenské konfrontaci s USA nebo Izraelem. Na druhé straně prezident Biden usiluje o splnění svého slibu diplomacie s Íránem, zabránění jaderné krizi, která by mohla negativně ovlivnit jeho kampaň za znovuzvolení v roce 2024.

V této souvislosti Chameneího projev signalizuje podporu Raísího vládě, aby usilovala o diplomatické řešení s Washingtonem.

Jakákoli nová dohoda však s sebou nese rizika a výzvy pro obě strany. Ve Spojených státech se Bidenova administrativa setkává s odporem zákonodárců, zejména republikánů, kteří dlouhodobě vystupují proti JCPOA a jsou pro zachování, ne-li zvýšení tvrdých hospodářských sankcí vůči Íránu. Biden bude čelit velké výzvě, zejména ve světle užších vazeb Teheránu s Moskvou od ruské invaze na Ukrajinu, při přesvědčování Kongresu a americké veřejnosti, že jednání s Teheránem slouží národnímu zájmu.

Stejně tak musí Raisi bojovat s zastánci tvrdé linie, kteří jsou proti jakýmkoli kompromisům v íránském jaderném programu a tvrdí, že by bylo bláhové věřit, že USA splní své sliby vzhledem k jednostrannému odstoupení bývalého prezidenta Trumpa od JCPOA. Nicméně Chameneího projev může pomoci ochránit Raisiho před domácí kritikou, pokud se jeho diplomatům podaří dohodu uzavřít.

V konečném důsledku mají Írán i USA na dosažení dohody silný společný zájem. Omezenější nebo prozatímní dohoda by mohla sloužit jako důležitý most, který by účinně zmírnil napětí a vytvořil základ pro další jednání.

 

Celý text v angličtině ZDE