Hluk dopravy, letadel a dokonce i zvonění telefonů mají negativními účinky na zdraví
20. 6. 2023
čas čtení
7 minut
Vědci nyní začínají zjišťovat, co vše tento hluk způsobuje našemu tělu
Hluk z dopravy byl označen za hlavní fyziologický stresor, druhý po
znečištění ovzduší a zhruba na stejné úrovni jako vystavení pasivnímu
kouření a radonu
Západoevropané přicházejí kvůli hluku z dopravy o více než 1,6 milionu let zdravého života
V
roce 2011 byla na nejrušnějším německém letišti ve Frankfurtu nad
Mohanem otevřena čtvrtá vzletová a přistávací dráha. Tato přístavba
vyvolala velké protesty a demonstranti se na letiště vraceli každé
pondělí po několik let. "Ničí mi to život," řekl agentuře Reuters o rok
později jeden z protestujících. "Pokaždé, když jdu na svou zahradu,
slyším a vidím jen letadla přímo nad sebou."
Nová dráha také
nasměrovala desítky letadel přímo nad dům Thomase Münzela, kardiologa z
Univerzitního lékařského centra v Mohuči. "Bydlel jsem blízko německé
dálnice a v blízkosti vnitřních kolejí městské železnice," říká. "Hluk z
letadel je zdaleka nejobtěžující." Münzel četl zprávu Světové
zdravotnické organizace (WHO) z roku 2009, která dávala hluk do
souvislosti se srdečními problémy, ale důkazy byly v té době kusé.
Částečně veden obavami o vlastní zdraví, změnil v roce 2011 zaměření
svého výzkumu, aby se dozvěděl více.
Vystavení silnému hluku je již dlouho spojováno se ztrátou sluchu. Hluk letadel a aut si však vybírá daň nejen na uších. Hluk z dopravy byl označen za hlavní fyziologický stresor, druhý po znečištění ovzduší a zhruba na stejné úrovni jako vystavení pasivnímu kouření a radonu.
V posledním desetiletí rostoucí počet výzkumů spojuje hluk z letadel a silniční dopravy se zvýšeným rizikem řady kardiovaskulárních onemocnění. Vědci také začínají přesněji určovat mechanismy, které jsou ve hře.
Podle odhadů je zhruba třetina lidí v Evropě a USA pravidelně vystavena nezdravé hladině hluku, která se obvykle pohybuje kolem 70 až 80 decibelů. Pro srovnání, běžný hovor má obvykle kolem 60 dB, osobní a nákladní automobily dosahují 70 až 90 dB a sirény a letadla mohou dosáhnout 120 dB i více.
Četné studie spojují chronické vystavení takovému hluku v prostředí se zvýšeným rizikem srdečních potíží. Podle studie z roku 2018, která zkoumala zdravotní údaje více než milionu lidí, je například u lidí žijících v blízkosti frankfurtského letiště až o 7 % vyšší riziko mrtvice než u lidí žijících v podobných, ale klidnějších čtvrtích. Analýza téměř 25 000 případů úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v letech 2000-2015 mezi lidmi žijícími v blízkosti švýcarského letiště v Curychu zaznamenala významné zvýšení úmrtnosti v nočních hodinách po přeletech letadel, zejména u žen, uvedl nedávno tým v časopise
European Heart Journal.
Vědci zkoumají fyziologii, která stojí za kardiovaskulárními důsledky hluku, a zaměřují se na viníka: dramatické změny endotelu, vnitřní výstelky tepen a cév. Tato výstelka se může ze zdravého stavu změnit na "aktivovanou" a zanícenou, což může mít vážné následky.
Cesta od hluku k cévám probíhá následovně: když se zvuk dostane do mozku, aktivuje dvě důležité oblasti - sluchovou kůru, která hluk interpretuje, a amygdalu, která řídí emocionální reakce na něj. Jakmile hluk zesílí, a zejména během spánku, amygdala aktivuje tělesnou reakci "útěk nebo boj" - i když si toho člověk není vědom.
Po spuštění této stresové reakce se do těla uvolňují hormony jako adrenalin a kortizol. Některé tepny se stáhnou, jiné rozšíří, krevní tlak se zvýší, trávení se zpomalí, zatímco krevní řečiště zaplaví cukry a tuky, které rychle využijí svaly.
Kaskádovitá stresová reakce také podněcuje tvorbu škodlivých molekul, které způsobují oxidační stres a zánět ve výstelce cév. Tento nefunkční endotel narušuje průtok krve a ovlivňuje řadu dalších procesů, jejichž porucha přispívá k řadě kardiovaskulárních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku, hromadění plaku v tepnách, obezity a cukrovky.
Studie na lidech a myších ukazují, že endotel nefunguje tak dobře již po několika dnech vystavení nočnímu hluku z letadel, což naznačuje, že hlasitý hluk se netýká pouze lidí, kteří jsou již ohroženi srdečními a metabolickými problémy. Podle studie Münzela a jeho kolegů z roku 2019 se u zdravých dospělých osob, které byly vystaveny nahrávkám vlaku během spánku, téměř okamžitě zhoršila funkce cév.
"Překvapilo nás, že u mladých lidí se po vyslechnutí těchto zvuků během jediné noci objevila endoteliální dysfunkce," říká Münzel, který je rovněž spoluautorem přehledu o hluku a kardiovaskulárním zdraví. "Vždycky jsme si mysleli, že je to něco, co se vyvíjí roky."
Přestože se údaje stále hromadí, rozplést příčinu a následek může být složité. Není snadné provádět dlouhodobé experimenty se spánkem nebo rozlišovat mezi účinky denního a nočního hluku nebo účinky samotného hluku oproti kombinovaným účinkům hluku a znečištění ovzduší (které jdou často ruku v ruce).
Důsledky hluku v životním prostředí je také obtížné rozeznat kvůli subjektivní povaze zvuku, říká Andreas Xyrichis, vědecký pracovník v oblasti zdravotnictví na King's College v Londýně. Xyrichis studuje nemocniční jednotky intenzivní péče, kde zvonící telefony a řinčící nádobí mohou v závislosti na pacientovi uklidňovat nebo působit proti jeho zotavení. "Opravdu se snažíme rozlišovat mezi úrovní decibelů a vnímáním hluku," říká.
I přes přetrvávající otázky se však stále více uznávají souvislosti mezi hlukovou zátěží a zhoršeným fyzickým zdravím. Zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2018 uvádí, že Západoevropané každoročně kvůli hluku z dopravy společně ztrácejí více než 1,6 milionu let zdravého života. Tento výpočet vychází z počtu předčasných úmrtí způsobených přímo expozicí hluku a také z let prožitých s postižením nebo nemocí způsobenou hlukem.
A toto číslo pravděpodobně poroste. V roce 2018 žilo ve městech 55 % lidí a do roku 2050 se očekává, že tento počet dosáhne téměř 70 %, odhaduje OSN.
Některé vlády se na základě protestů veřejnosti pokusily ztišit hluk urbanizace přijetím zákazů nočního létání, pobídkami pro tišší technologie a udělováním pokut za stížnosti na hluk. Jednotlivci si mohou pomoci sami tím, že si zajistí co nejtišší prostředí v ložnicích tím, že si upraví okna nebo pověsí závěsy snižující hluk, nebo se přestěhují do tišších čtvrtí, pokud si to mohou dovolit.
Podle Mathiase Basnera, psychiatra a epidemiologa z Pensylvánské univerzity a předsedy Mezinárodní komise pro biologické účinky hluku, může být levnějším řešením nošení špuntů do uší v noci nebo přestěhování ložnice do tišší části domu. Podle něj by lidé měli tato opatření přijmout i v případě, že je hluk nijak zvlášť neohrožuje.
"Pokud žijete na Manhattanu, po nějaké době si hluku nevšimnete, protože je normální," říká. "Ale pokud jste si na něj psychicky zvykli, neznamená to, že to nemá negativní zdravotní důsledky."
4354
Diskuse