Pan Švejnar vrátil debatu o balíčku k podstatnému, k růstu a rozvoji

26. 5. 2023 / Boris Cvek

 

Švejnar kladl důraz na to, že bychom neměli zapomínat na růst HDP, na rozvoj ekonomiky a investice do budoucnosti. Vyzdvihl, že západní země se také zadlužovaly a zadlužují, to samo není problém, problém je, pokud nedochází k růstu. Ostatně státní dluh se udává v procentech k HDP, takže jednou z cest, jak dosáhnout snížení dluhu, je růst HDP.

Česko je podle Švejnara v unijním kontextu výjimkou, kde po covidu k růstu stále nedochází. Nelze říci, že by Švejnar vládní balíček kritizoval, dokonce rozvíjel vládě blízkou úvahu o tom, jak redukce zaměstnanců ve veřejné sféře může zajistit vyšší růst (nehledě na to, že stát ušetří na platech), pokud tito lidé najdou práci, kde budou produkovat vyšší přidanou hodnotu. Vyžaduje to ovšem digitalizaci státní správy a vhodné uplatnění pro ty vyhozené lidi, což je podle mě zatím jen utopie.

Pokud jde o inflaci, Švejnar zopakoval svou v českém kontextu velmi kontroverzní tezi, že vysoká inflace u nás je důsledkem rychlého zvedání sazeb Rusnokovou ČNB (ovšem musím říci, že příklad Maďarska mu dává za pravdu). A pak řekl ještě něco velmi zajímavého.

Prý původně dovezená inflace, daná cenou surovin, v Česku záhy přešla v ziskovou inflaci (spojenou s inflačními očekáváními, které vyvolala politika ČNB), čili v inflaci způsobenou nadměrnými zisky firem (u ČEZu to vyloženě bije do očí). Vláda měla podle Švejnara okamžitě těm firmám ty zisky vzít, už v roce 2022, čímž by inflaci efektivně zkrotila. Teď by bylo dobré, kdybychom měli ve veřejném prostoru jasná data, jak tomu bylo během vysoké inflace se ziskovostí firem, v jakém sektoru a z jakého důvodu.

Na připomínku, že stát musí platit šíleně vysokou obsluhu dluhu, reagoval Švejnar logicky tím, že za to mohou právě vysoké úrokové sazby nasazené centrální bankou. Ostatně firmy tento problém řeší tím, pokud mohou, že si půjčují v eurech.

Vrátil bych se ale ještě k DPH a k rozvoji ekonomiky. Premiér v České televizi prohlásil, že vláda po balíčku „urychlí strategické projekty“, výslovně zmínil vysokorychlostní tratě. Možná by vláda měla ve spolupráci s průmyslem, zaměstnavateli, odbory připravit nějaký zdůvodněný plán, co udělá pro růst této země, kdy a jak. Vysokorychlostní tratě si tu přece slibujeme už tak dvacet let a nemáme zatím nic. Veřejnost dostala pomocí teatrální tiskovky vlády zprávu o tom, jam zásadní je krotit dluh pomocí škrtů a danění. Neměla by dostat ještě mnohem silnější zprávu o vizi do budoucna, o růstu ekonomiky a kvality života?

Z hlediska růstu ekonomiky a DPH by jistě bylo také výborné vyjít vstříc přání průmyslu, aby sem mohli přijít rychle pracovat lidé z třetích zemí. Prezident Svazu průmyslu a obchodu nedávno v České televizi uváděl odstrašující příklad kvalifikovaných Tchajwanců, kteří by sem chtěli přijít pracovat, ale kteří zjistili, že naše země je odmítá.