Místo nového plynovodu ze Sibiře Čína postaví jiný z Turkmenistánu

26. 5. 2023

Namísto projektu Síla Sibiře 2 s kapacitou 50 miliard metrů krychlových, který Kreml prosazuje již více než 7 let, se Peking rozhodl upřednostnit nový plynovod z Turkmenistánu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroje z řad vysoce postavených čínských představitelů a zástupců ropného a plynárenského průmyslu země.

Přestože turkmenský plyn stojí Čínu o 30 % více než ruský plyn a jednání o slevě s Ašchabadem nepřinesla výsledky, Peking dal zelenou projektu linky D, který bude z Turkmenistánu dovážet 30 miliard metrů krychlových ročně.

Podle vysoce postaveného zdroje agentury Reuters začala státní ropná a plynárenská společnost CNPC minulý týden připravovat studii proveditelnosti pro 200 kilometrů dlouhé propojovací vedení z hranice Sin-ťiangu s Kyrgyzstánem do čínského města Wu-ťia jako prvního přijímacího bodu.

"To znamená, že příprava linky D je v plném proudu," uvedl zdroj a dodal, že výstavba vnitřního propojení v Číně by mohla začít již příští rok.

V roce 2022 Čína dovezla 35 miliard metrů krychlových plynu z Turkmenistánu prostřednictvím tří stávajících plynovodů a zaplatila za něj 10,3 miliardy dolarů. Ruské dodávky prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře, zahájené v roce 2019, činily 16 miliard metrů krychlových a jejich cena byla dvaapůlkrát nižší - asi 4 miliardy dolarů.

Na setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Kremlu v březnu ruský prezident Vladimir Putin navrhl zvýšit průtok plynu šestkrát - až na 98 miliard metrů krychlových ročně. A přestože Putin nazval Siho "drahým přítelem" a mluvil čínsky, připíjel na jeho zdraví, dlouho očekávaný kontrakt na plyn nikdy nepřišel.

Navzdory všem ruským úklonám a prohlášením o nezničitelném "strategickém partnerství" se Čína spoléhá na Turkmenistán. "Středoasijské plynovody jsou považovány za klíčovou investici do čínského energetického a geopolitického prostoru. Je to dodavatelský řetězec se strategickou hodnotou, která přesahuje obchodní aspekty," řekl agentuře Reuters čínský úředník obeznámený s globální strategií CNPC.

Pokud jde o ruský návrh, Čína ho může využít ve svůj prospěch - "vyjednávat o nejlepší ceně za linku D", řekl další zdroj agentuře Reuters. Podle něj je možné, že nakonec Peking může uzavřít obě dohody - jak s Moskvou, tak s Ašchabadem, ale s největší pravděpodobností nebude spěchat s uzavřením ruského kontraktu.

Návštěva ruského premiéra Michaila Mišustina v Číně, kde byl pověřen rozšiřováním ekonomických vazeb, nedokázala situaci změnit. Velká delegace ruských představitelů, včetně čtyř vicepremiérů a dvou ministrů, se vrátila ze Šanghaje s prázdnýma rukama: Jasný souhlas Číny s novým plynovodem se nepodařilo získat. Si Ťin-pching ve veřejných prohlášeních po rozhovorech neřekl o návrhu ani slovo.

Nový plynový kontrakt s Čínou zoufale potřebuje Gazprom, který loni ztratil evropský trh a více než polovinu svého vývozu. Čerpání plynu do Evropy kleslo na nejnižší úroveň od posledních let SSSR a letos pravděpodobně klesne na úroveň roku 1970.

"Gazprom má katastrofální exportní situaci," řekl v březnu agentuře Reuters zdroj blízký společnosti. Čína letos nakoupí 22 miliard metrů krychlových plynu - sedmkrát méně, než Evropská unie spotřebovala před válkou. Navíc náklady na tyto dodávky činí 290 dolarů za tisíc metrů krychlových, zatímco smluvní ceny pro Evropu dosáhly v prosinci 1000 dolarů, odhaduje analytik BCC Ronald Smith.

Problém je v tom, že "(Čína) prostě nepotřebuje další plyn," říká Butt Odgerel, analytik Nadace pro výzkum energetické politiky.

Čína nechce opakovat chybu Evropy a má v úmyslu diverzifikovat dodavatele, zejména proto, že s tím nejsou žádné problémy: Spojené státy, Katar, Austrálie a Turkmenistán chtějí prodávat plyn, zdůrazňuje: "Toto je trh kupujících. A pokud Rusko nepřijde s extrémně atraktivní nabídkou, Čína může čekat, jak dlouho bude chtít."

Zdroj v ruštině: ZDE