„Další rok, další nový rekord“: OSN před konferencí COP31 upozorňuje na rostoucí hladiny skleníkových plynů
29. 10. 2026
„Nadměrně zatěžujeme oceán a atmosféru,“ uvedl jeden z představitelů Světové meteorologické organizace (WMO). „To znamená, že vlny veder, tropické cyklóny a bouřky se zesilují rychleji, než na co nás připravovaly naše historické referenční hodnoty.“
Vzhledem k tomu, že do další klimatické konference Organizace spojených národů zbývají méně než dva týdny, potvrdila v úterý jedna z agentur OSN, že hladiny tří klíčových skleníkových plynů v atmosféře dosáhly v roce 2025 bezprecedentních maxim. To předznamenává dlouhodobý nárůst teplot, píše na webu Common Dreams Jessica Corbett.
„Další rok, další nový rekord,“ uvedla ve svém prohlášení náměstkyně generálního tajemníka Světové meteorologické organizace (WMO) Ko Barrettová. „Posledních 11 let bylo nejteplejších v historii a tento trend bude zřejmě pokračovat.“
„Tři hlavní skleníkové plyny jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Od 60. let se tempo růstu emisí CO₂ ztrojnásobilo,“ sdělila Barrett novinářům během tiskové konference ke každoroční „Zprávě o skleníkových plynech z roku 2025“.
„Když byl bulletin poprvé vydán v roce 2004, roční úroveň oxidu uhličitého činila 377,5 částic na milion (ppm). V roce 2025 to bylo již 426,8 ppm,“ poznamenala Barrettová. Metan (CH₄) dosáhl hodnoty 1 948 částic na miliardu (ppb), zatímco oxid dusný (N₂O) činil 339,1 ppb.
„Každá další částice na milion je významná, protože zadržuje další teplo,“ zdůraznila. „V podstatě tak přetěžujeme oceán a atmosféru. To znamená, že vlny veder, tropické cyklóny a bouřky se zesilují rychleji, než na co nás připravovaly naše historické referenční hodnoty.“
Zatímco oxid uhličitý je nejrozšířenějším dlouhodobě působícím plynem, Barrettová se zabývala také „plyny, které se sice vyskytují v mnohem nižších koncentracích, ale představují obrovské riziko“. Příkladem je hexafluorid síry (SF₆), který úzce souvisí s výrobou a distribucí elektřiny a jehož koncentrace v posledních třech desetiletích stoupá kvůli celosvětové vlně elektrifikace.
„Koncentrace hexafluoridu síry v roce 2025 vzrostla o 249 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1995. Měří se však v částicích na bilion (ppt) – nikoli na milion. Proč by nás to tedy mělo znepokojovat?“ řekla. „Protože SF₆ má v atmosféře životnost až 3 200 let. Jeho potenciál globálního oteplování je více než 24 000krát vyšší než u CO₂.“
„Energetická transformace je nezbytná a vítaná,“ dodala Barrettová. „Ale stejně jako u každé transformace musí být provedena chytře a na základě environmentálních pozorování.“
Zpráva WMO navazuje na sérii nedávných analýz OSN, které ukazují, že cíl Pařížské dohody omezit globální nárůst teploty v tomto století na 1,5 °C nad předindustriálními úrovněmi již není možný bez dočasného překročení této hranice. Návrat k této úrovni je však stále proveditelný, a to díky ambiciózním opatřením k postupnému ukončení využívání fosilních paliv.
Kromě toho před probíhajícím summitem o biologické rozmanitosti v Arménsku varovala, že svět není na dobré cestě ke splnění žádného z cílů Globálního rámce pro biologickou rozmanitost z Kunmingu a Montrealu, kterému se přezdívá „Pařížská dohoda pro přírodu“.
Zatímco tato akce věnovaná globální krizi biologické rozmanitosti – která souvisí se zhoršující se klimatickou krizí – má skončit za několik dní, světoví lídři se mají znovu sejít 9. listopadu v turecké Antalyi na další klimatické konferenci (COP31).
Ačkoli jsou Spojené státy historicky největším znečišťovatelem ovzduší na světě a jedna z nedávno zveřejněných zpráv OSN opakovaně upozorňuje na emise USA, prezident Donald Trump, podporovaný ropnými koncerny, opět odstoupil od Pařížské dohody a neočekává se, že by do Antalye vyslal delegaci.
„Zbytek světa je vyčerpaný z neustálého sčítání škod, které USA dobrovolně způsobují spojencům, multilaterálním strukturám, hospodářské spolupráci a pomoci při katastrofách,“ řekl australský klimatolog Malte Meinshausen agentuře Associated Press na začátku tohoto měsíce. „Zbytek světa by se pravděpodobně měl na USA soustředit ještě méně.“
Ve Spojených státech profesor Pensylvánské univerzity Michael Mann v úterý uvedl, že „mezi veřejností panuje velká podpora pro přechod na čistou energii. Problémem je, že průmysl fosilních paliv v současné době ovládá naši vládu. Existují však důvody k optimismu, že by se situace mohla začít obracet k lepšímu díky nadcházejícím volbám“.
„Pokud se jedna nebo obě komory Kongresu vrátí do rukou demokratů, bude existovat možnost, že Kongres bude působit jako brzda destruktivní politiky Trumpovy administrativy. Za pár let, s novým vedením v Bílém domě, by USA mohly znovu potvrdit své vedoucí postavení v oblasti klimatu,“ řekl klimatolog novináři Brianovi McHughovi.
„Musíme rychle přejít od spalování fosilních paliv,“ zdůraznil Mann. „Prostě neexistuje jiná cesta. Bez jejich regulace a zavedení systému pobídek, který firmy přiměje přejít na čistou energii, na ničem jiném opravdu nezáleží.“
Diskuse