Co izraelské volby vypovídají o tamní společnosti
29. 10. 2026
Benjamin Netanjahu a jeho spojenci porazili opozici.
A to navzdory tomu, že:
premiér má na svědomí události ze 7. října,
čelí soudnímu řízení kvůli obvinění z úplatkářství a podvodu,
země čelí krizi životních nákladů a bydlení,
dochází k útokům na soudnictví,
ve společnosti panuje pobouření nad ochranou ultraortodoxních Židů před vojenskou službou,
propukl skandál „Qatargate“,
země prochází obdobím katastrofální války s Íránem,
a že izraelská vládnoucí elita racionálně usoudila, že Netanjahu dělá ze svého státu vyvrhele, a spojila se, aby se ho zbavila, píše na sociální síti X Owen Jones.
Extremisté, jako Ben-Gvir a Smotrič, tentokrát kandidovali samostatně, ale podle odhadů získají dohromady téměř stejný počet mandátů jako minule.
Jedinou významnou změnou je nárůst podpory stran vedených Palestinci.
Většina opozice se však staví proti spolupráci s nimi. Avigdor Lieberman například zaujímá vůči Palestincům ještě extrémnější postoje než samotný Netanjahu.
Pokud by opoziční lídři uzavřeli dohodu s palestinskými stranami, nejenže by dlouho nevydržela, ale vyvolala by zuřivou pravicovou reakci.
Skutečnost, že opozice by na papíře mohla s podporou palestinských stran vytvořit aritmetickou většinu – ale rozhodně tak neučiní – vyvrací nesmysl, že „pokud může volit malá menšina Palestinců, kteří v Izraeli zůstali po Nakbě, pak je Izrael demokracií pro všechny své občany“.
Co to všechno znamená?
Jakékoli iluze, že v izraelské společnosti může dojít ke změně, by už dávno měly být rozptýleny.
Kdyby opozice sestavila vládu, pokračovala by v genocidě, okupaci, apartheidu a kolonizaci.
Netanjahu není Izrael, říkali nám.
To je pravda v tom smyslu, že v mnoha klíčových otázkách je izraelská společnost ve skutečnosti ještě extrémnější než Netanjahu.
Tato nepodložená iluze je nyní mrtvá a pohřbená.
Nyní je třeba mnohem rozhodněji prosazovat úplné zbrojní embargo a rozsáhlé sankce proti Izraeli.
Diskuse