Globální databáze potravin i pro Česko

26. 5. 2023 / Jiří Podhorecký

V Open Food Facts jde o nic menšího, než vytvořit celosvětovou otevřenou databázi potravin, jídla které běžně kupujeme. Nápad vznikl ve Francii už pred deseti lety a od počátku měl vizi stát se datově otevřeným všem, kteří tyto informace chtějí používat, nebo se podle nich ve svém stravování orientovat. Ať už jako obyčejný zákazník supermarketu, vegan, vegetarián, nebo i kdokoliv jiný, jehož zájmy kolem potravin jsou spíše profesionální. S dlouhodobým soustředěním na zdraví, ekologii a vlastnosti každé potraviny.

Řeklo by se, že takových projektů je po světě celá řada. A lepších? Úžasnějších? Jak se to vezme. Ano, samozřejmě že tento projekt trpí nedostatky a nedokonalostmi, protože sousto ke zpracování  je docela velké. Ale má srozumitelné cíle a už i výsledky.  Samozřejmě, že kdekdo, včetně komerčních firem nebo zájmových organizací v Česku tvoří svá data o potravinách. Běžný spotřebitel je jistě najde, nebo dokonce využívá jejich služeb, takže takovým spotřebitelům není třeba obhajovat užitečnost.

Zároveň jsme saturování nekonečnými radami výživových poradců, lékařů civilizačních chorob, nebo v nejhorším případě šarlatánů kteří se tváří, že vám prodají patent na naše zdraví. To vše na všeprostupujícím základu konzumí existence , který bych shrnul jako "životní styl jako zboží". Téměř vše, co je v naší pozornosti, je buď zbožím, nebo placenou službou někohoho jiného. Sami se stáváme zbožím aniž chceme, nebo aniž o tom víme. Někdy je to pohodlné, jindy to je zároveň ubírající svobodu volby, nebo být jednoduše šťastný i bez závislosti na tomto zboží a službách.

Proto bych rád vysvětlil, co mne zrovna tady nadchává a co beru z mého úhlu pohledu jako zajímavé.

Proč to dělám

Rozhodl jsem se být součástí tohoto projektu a říct, co pro mne znamená. Jak moji činnost, zjevně bez přímočarého výdělku, vysvětlit i blízkému okolí. Nakonec jsem došel k pointě, že je to mé vyjádření patriotismu. Svým způsobem. Povahově nejsem člověkem, který by na náměstí v demonstracích vykřikoval hesla a mával českou vlajkou, nebo u piva zdůrazňoval národní hrdost vyhraněním proti jiným národům a etnikům. Nechci být ani zuřivý poháněč nesmyslných diskusí na internetu a generátor statusů s jepičí životností.

Můj patriotismus tedy došel do formy, že je pro mne důležité ctít a podporovat příslušnost k zemi kde žiji, k jazyku kterým mluvím a kultuře, kterou díky jazyku i zemi prožívám. Bez potřeby popírat okolní svět a cizí kultury. To se dá udělat i tím, že bez komerční motivace se účastním a také vtáhnu do mezinárodního projektu i další aktivní lidi z Čech. Tací lidé jsou motivování jinými hodnotami než jsou peníze nebo přímočarý osobní zisk. Je zajímavé se připojit a posilovat tak českou stopu na internetu i mimo hranice Česka.

S vědomím, že země jako je Česká republika je malá a nedůležitá, ji svým nepolitickým a nekomerčním způsobem zlepšuji zapojení do občanských nadnárodních projektů. Skrz lidi, kteří to cítí podobně. Dokud to není vyřčeno explicitně, tak tento zájem a myšlenku sami nedokáží formulovat a ani ji dále rozvíjet. Stačí jim ale pomoct a jít příkladem

Mnozí lidé jsou indoktrinování masmédii, spotřebitelskými návyky, nebo dezorientováni informační mlhou asociálních sítí natolik, že si myslí že nic takového neexistuje, anebo nemá šanci existovat. Přitom ale prokazatelně funguje, jak už jsem zmínil výše řečenou Wikipedii, nebo celou sféru vývoje otevřeného software. Bez početné české komunity převážně neznámých lidí, by nic takového pro Čechy samo od sebe nevzniklo a nepokračovalo.

Co jsem se také dozvěděl

Abych ilustroval, co jsem se kromě přidávání potravinových dat dozvěděl o potravinách, shrnu to do několika zkratek:

- Nahlédl jsem na některá nezjevná zjištění, která se nikdy jako zákazník svého oblíbeného supermarketu nebo webshopu s jídlem nedozvíte. S trochou představivosti jde vidět z odstupu, jak chirurgicky přesně jsou rozděleny značky a trhy, kde se produkty vyskytují. Zákazník není takovým pánem, jak vám omílá provařená mantra pořád dokola. Zákazník bude kupovat to, co je v jeho informované pozornosti. Proto firmy vyvíjejí nadlidské úsilí na reklamu, aby vám pak prodali z prdu kuličku. A také proto jsou v obchodech nejdražší potraviny umístěny ve výši očí.

- Potvrzení že konkrétní typ zboží proměňuje svou jakost, množství a nutriční kvalitu v čase a místě, podle zájmu výrobce, nikoliv podle spotřebitele. Změna obalu být co nejlákavějším, už je jen detail.

- Ověření, jak se dá pracovat s krátkodobou a dlouhodobou pamětí spotřebitele ve prospěch značky, nikoliv ve prospěch zákazníka. Nejde nevidět, nejde pocítit na vlastní chuť, jaký kvalitativní propad se stal s dobře známými českými značkami potravin, ať už je to konzervované jídlo, sušenky, mražené zboží, cukrovinky, čokolády... když je před lety převzaly nadnárodní firmy, kompletně jim změnily receptury o kterých šíří dojmy že jsou tradiční české... ale samotné výrobky jsou vycpány surovinami které priorizují trvanlivost v regálech na úkor zdraví člověka nebo přírody, vysokým obsahem ultra-zpracovaných surovin a potravinovými doplňky, které vytváří stále více alergií.

- Obyčejnému smrtelníkovi je těžko uvěřitelné, jak silně jsou prorostlé potravinové výrobky vekých korporací do životů lidí a do konzumních návyků lidí v zemích na celém světě. Čím větší korporace, tím je pravděpodobnější, že se jejich portfolia výrobků objeví ve vaší pozornosti, ale zároveň jde častokrát o ultra-zpracované potraviny nebo nápoje, které nejméně prospívají zdraví člověka.

Naopak lokální, regionální potraviny mají tendenci být zdravější, nebo alespoň environmentálně méně škodlivější. Když ovšem vezmeme v potaz celou eko-stopu jejich existence. Soupeří sice s globálními značkami, ale jejich stopa nemusí být tak škodlivá.

Jako pozitivní efekt bych zdůraznil, že málokterá privátní databáze potravin je schopná udělat nutriční srovnání, nebo podat informace o zboží napříč státy po celém světě v jazyce, kterému rozumíte. Nebo u zboží, které bylo dříve v prodeji a už není na trhu. To má význam v globální společnosti, kdy cestující lidé nebo expati se dostanou do cizí země a tím do naprosto jiného potravinového systému. To je pro mnoho lidí neřešitelný stravovací problém, protože fakticky neznají žádnou lokální potravinu a neví čeho se mohou vyvarovat. Existují široce používané značky vlastností a kvality, ale je jich čím dál tím více, chaos roste. Open Food Facts je také u potravin mapuje.

Bydlím v Českém Krumlově, který je ilustrujícím příkladem toho, co píši o potravinách. Turisté přijíždějící na více dní z Asie, ale i jiného zbytku světa jsou uchváceni místními reáliemi, touží ochutnat tradiční české jídlo. To ochutnají, ale jejich střevní mikrobiom není na tak rychlé změny v přísunu knedlíků a omáček připraven a tak přichází nevyhnutelně to, co Čeští turisté znají z Egypta jako pověstnou faraonovu pomstu. Řešením pro citlivější turisty je, že si s sebu vozí vlastní jídlo, nebo hlad zaženou stravováním v místních asijských restauracích. Čechům to připadá směšné, protože to nechápou do důsledků.

Potraviny mají i obal

Dalším příjemným zjištěním bylo, s jakým odhodláním a systematičností se dá pustit do nadlidského úkolu zmapovat a datově zaznamenat vlastnosti obalů potravin. Především v souvislosti s jejich výrobou a dopadem na životní prostředí.  Jde tedy o jejich fyzikální parametry a množství na jednotku potraviny. Známe v potravinářském průmyslu festival marnosti, kdy se v zájmu většího zisku vyrábí zbytečně neúsporné nebo nerecyklovatelné obaly. To není zanedbatelné, protože v tak velkém množstí produkce jídla je i gram plastu v obalu navíc zátěží životního prostředí. Data vlastností obalů pro veřejnou databázi potravin mohou vycházet jak z oficiálních dat výrobců, tak i z komunitně organizovaných akcí, kde je uživatelé měří váží a identifikují.  Budou podkladem k jednoduchému výpočtu a značení ekologičnosti obalů.

Projekt si tedy dává další cíl navázat na cosi podobného, co se už povedlo s nutričním hodnocením potravin prostřednictvím mezinárodně přijaté barevné škály Nutri-Score. Na vědeckém základě vzniklo ve Francii škálování od zdravých až po nezdravé potraviny a tím zákazníkům usnadňují volbu při nákupu. Právě francouzští spotřebitelé jsou pověstní svým zájmem o kvalitní jídlo, šířeji i zájmem o potraviny v supermareketech s kvalitním složením. V Čechách tento trend také vnímáme, stát generuje nejrůznější značení regionality potravin, ale nakonec vidíme, že nejvíc prostoru v regálech zaujímají zrovna ty produkty, které by pod výživovým drobnohledem spíš neobstály. To je v režii tandemu výrobců a prodejců, nikoliv podle  vyprázdněného hesla "zákazník je pán".

Budu pokračovat

Za své úsilí jsem byl ještě v období covidové situace osloven nabídkou strávit tvůrčí víkend v Paříži mezi lidmi, kteří jsou přímo u vzniku projektu. Sdílet s nimi nápady k dalšímu rozvoji. Vzhledem k nejistotě a rizicích cesty letadlem jsem nakonec odmítl, ale přesto mi to dává dva silné pocity: Předně že lidé z těchto projektů stojí o zahraniční osobní kontakty a za druhé, že informační společnost díky internetu přesto dokáže generovat výsledky i bez osobního kontaktu. Alespoň tedy v Paříži.

Obeslal jsem mezi tím e-mailem české sítě zdravých potravin s nabídkou, že mohou být prodesionálními přispěvateli dat o potravinách které prodávají do databáze OpenFood Facts a tím posílit povědomí o zdravých produktech na trhu. Nikdo z nich nezareagoval. Nevadí, věřím, že existenci a rozvoj tohoto projektu to neohrozí.

V tomto poněkud oslavném textu nejde o mne.  Chtěl bych navodit pocit, že má smysl dělat věci, které na první pohled - a měřítky názorového hlavního proudu - nemají valnou důležitost. Podle mne mají. U strukturovaných projektů s vizí ten smysl přichází později, Zato je trvalejší a dá se díky němu dosahovat nových horizontů.

Opakujte, prosím, lidem

Internet není jen nekonečně zbytečné zpravodajství o všem a o ničem, zesilovač frustrací a verbální agresivity, reklam a hejtů od egomaniaků, nebo pornoweby všech příchutí! Internet v principu není chorý, jen se stal v mnohých případech nástrojem těch, kteří ho zneužívají na úkor druhých.