Orbán je infiltrovaný čínský agent v Evropě

9. 6. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut

Asi 10 tisíc demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Budapešti protestovat proti plánům maďarské vlády vybudovat nový kampus pro elitní šanghajskou univerzitu Fudan. Předseda vlády Viktor Orbán podepsal v dubnu dohodu s Čínou o výstavbě kampusu s odhadovanými náklady 1,8 miliardy USD. Bude to první zahraniční základna čínské univerzity v Evropské unii.

Pod Orbánovým vedením posílila maďarská vláda přátelské vztahy s Čínou, s Ruskem a s dalšími autoritářskými režimy, jako je Brazílie a Indie. Orbán a jeho strana Fidesz se vykreslují jako antikomunisté a zároveň utužují vazby země na Čínu. Fudan je nejnovějším mezníkem v Orbánově oficiální zahraniční politice „otevírání se Východu“.

 

Tento nacionalistický předseda vlády se stal čínským a ruským trojským koněm uvnitř EU a NATO. Orbán není ničím jiným než agentem v Evropě pro tyto dva nedemokratické národy.

Zákon z roku 2017 zaměřený proti zahraničním univerzitám přinutil Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou založil George Soros, uzavřít své brány. Orbán v té době trval na tom, že v Maďarsku není místo pro zahraniční univerzity a zahraniční kulturní vliv, přestože se Soros v této zemi narodil. Nyní svou politiku přehodnotil a přivítal univerzitu diktatury.

Vládní investice do Fudanu, která v roce 2019 zakázala ve své chartě odkazy na „svobodu myšlení“, stojí v roce 2019 více než celý maďarský vysokoškolský systém. Elitní čínská univerzita má být postavena na základě půjčky od čínské banky, která bude stát maďarské daňové poplatníky 540 miliard HUF (1,4 miliardy EUR). Velikost a náklady projektu jsou obzvláště překvapivé, protože v areálu Fudan má studovat jen asi 8 000 studentů. V důsledku toho by byla univerzita ve srovnání s ostatními univerzitami v Budapešti malá.

Liberální budapešťský starosta Gergely Karácsony a starostka devátého okresu Krisztina Baranyi se rozhodli sabotovat plány rychlým přejmenováním ulic, které obklopují místo, kde má být univerzitní kampus postaven, jako „ulice Svobodného Hongkongu“, „Dalajlámova ulice“ a „ulice ujgurských mučedníků“.

Karácsony zdůraznil, že tato investice je pouze v zájmu privilegované menšiny, která má blízko  k Orbánově vládě, zatímco 99 procent obyvatel má zájem vybudovat na tomto místě studentské městečko, které by poskytlo dostupné bydlení 12 tisícům maďarských studentů.

Radikální pravicová vláda Viktora Orbána učinila posilování  vztahů s Čínou v rámci provýchodní politiky svou největší prioritou. Oboustranné vztahy se prohloubily poté, co Peking v roce 2013 představil svou iniciativu Jeden pás a jedna cesta.

Maďarský ministr zahraničí kritizoval sankce uvalené EU na Čínu za masivní porušování lidských práv. Začátkem května maďarské veto přinutilo EU odložit plány na vydání prohlášení odsuzujícího čínskou politiku v Hongkongu. Všechny členské země Evropské unie mají právo vetovat společné akce Unie bez ohledu na to, zda je podporuje většina. Pokud jediná země nesouhlasí, zablokuje to postoj všech  26 dalších zemí.

Během pandemie COVID-19 se Maďarsko stalo jedinou zemí EU, která se začala spoléhat na čínskou vakcínu Sinopharm, přestože na evropském kontinentu ještě nebyla schválena.

Jedním ze základních kamenů vztahu mezi těmito dvěma autokratickými státy je výstavba železniční trati mezi Budapeští a srbským hlavním městem Bělehradem. Maďarskou část postaví čínsko-maďarský společný podnik, který stojí 2,3 miliardy EUR a který z 90% financuje čínská Exim Bank. Smluvní podmínky předpokládaného projektu, financované z čínských půjček, realizované čínskou technologií a prováděné čínskými podniky, zůstávají po mnoho let utajovány. Všechny studie však dokazují, že maďarská strana z tohoto projektu vůbec nebude mít prospěch.

Maďarsko se snaží stát se logistickým centrem pro čínské výrobky, protože jeho zeměpisná poloha z něj dělá nejlepší bránu pro zboží do západoevropských destinací.

Čínský prezident Si Ťin-pching hovořil s Orbánem 29. dubna telefonicky a ocenil tohoto krajně pravicového vůdce křesťanských fundamentalistů za jeho politiku vstřícnou k Číně a za prohloubeníí spolupráce s Čínou během pandemie.

Orbán vede kampaň za demontáž evropského multikulturního, tolerantního liberalismu a  za zavedení křesťanské fundamentalistické, ukltrakonzervativní a xenofobní kultury.  

Při návštěvě Číny v únoru Orbán prohlásil: „Je třeba připustit, že politické systémy odlišné od našich mohou být někdy ekonomicky úspěšnější, jsou schopnější účinněji bojovat proti chudobě a jsou konkurenceschopnější než naše.“

Evropská unie musí přestat jednat jako škola, která odmítá zasáhnout proti šikanujícímu studentovi. Umožňuje násilníkovi svobodně jednat ,aniž by udělala to, co by udělala každá slušná škola: násilníka by vyloučila. Bez ohledu na svou demagogickou antievropskou rétoriku jsou Orbán a Maďarsko hluboce závislé na Unii. Bez podpory EU by Maďarsko zkrachovalo. Všechny důležité podniky v Maďarsku závisí pro své přežití na členství Maďarska v EU. Nejvýznamnější Orbánovi sponzoři Orbána vděčí za své rozsáhlé majetky členství Maďarska v Unii. Lőrinc Mészáros, Orbánův přítel z dětství, byl majitelem malého podniku na montáž plynárenského zařízení ve Felcsútu. Jen o pár let později je nejbohatší osobou v Maďarsku (má majetek 1,35 miliardy EUR). Mészárosovo impérium se nyní skládá z více než 100 firem v oblasti zemědělství, stavebnictví, médií a pěstování vína. Všechny Meśzározovy příjmyej pochází z projektů financovaných EU.

Deset elitních podniků nejblíže strany Fidesz získalo  veřejné zakázky v hodnotě téměř 8 miliard USD, od té doby, co v roce 2010 Orbán převzal v Maďarsku moc. Vyplývá to ze zprávy agentury Reuters z roku 2018. Finanční úspěch těchto elit je tak zaručen, že když jeden z nich koupí nějakou firmu , všichni obchodníci se snaží koupit její akcie. Například když Mészáros počátkem roku 2017 koupil maďarskou holdingovou společnost Konzum, její akcie se v té době staly nejrychleji rostoucími akciemi na celém světě.

Orbánův zeť István Tiborcz je nyní jeden z nejúspěšnějších podnikatelů v Maďarsku od Orbánova vzestupu, ale je pozoruhodné, že všechny jeho podnikatelské aktivity jsou zcela závislé na fondech EU. Jedna z jeho společností, Elios,  dostala z EU 65 milionů EUR na instalaci  pouličního osvětlení LED po celém Maďarsku. Ta světla,  které instalovala firma Elios, byla o 56 procent dražší než ta, které se prodávají  v kterémkoli supermarketu v Budapešti. Více než 280 mil. EUR dotací, které byly použity na vybudování linky metra v maďarském hlavním městě, skončilo na bankovním účtě Orbánova zetě.

Pokud Evropská unie Maďarsko a Polsko nevyloučí, budou působit jako shnilá jablka v koši a celý kontinent zaplatí za to, že tito  agenti likvidující civilizované západní hodnoty rozšíří ideologii fašismu všude.

2
Vytisknout
3135

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2021