Klimatická krize povede ke dvojnásobnému propadu ekonomik zemí G7 oproti recesi způsobené pandemií

10. 6. 2021

čas čtení 2 minuty

Ekonomiky bohatých zemí se podle nového výzkumu dvojnásobně sníží ve srovnání s krizí způsobenou covidem-19, pokud se jim nepodaří vypořádat se s rostoucími emisemi skleníkových plynů.

Země G7 – největší průmyslové ekonomiky na světě – přijdou o 8,5% HDP ročně. Hovoříme o ztrátě dosahující 5 bilionů amerických dolarů, pokud se globální teploty zvýší o 2,6 stupně Celsia, a to po dobu následujících 30 let. Tento teplotní nárůst lze odvodit od vládních závazků a politických agend po celém světě, jak uvádí aktuální výzkum organizací Oxfam a Swiss Re Institute.

Ekonomiky zemí G7 se během koronavirové pandemie v průměru snížily o zhruba 4,2%. Ekonomické škody způsobené klimatickou krizí by podle výzkumu odpovídaly dvojnásobku ztrát způsobených pandemií, a to každý rok do roku 2050. Jinými slovy: bohaté země by podobnou krizi zažívaly dvakrát do roka po dobu 30 let.

Hospodářství Spojeného království by do roku 2050 při současné klimatické agendě přicházelo o 6,5% HDP ročně. Kdyby však byly splněny cíle pařížské dohody o klimatu, ekonomické ztráty Velké Británie by odpovídaly pouze 2,4% HDP ročně. 

Další země by byly zasaženy ještě více, včetně Indie, jejíž ekonomika by se v důsledku zvýšení teploty o 2,6 stupně Celsia smrskla o celou čtvrtinu, zatímco Austrálie by přišla o 12,5% průmyslové výroby. Jižní Korea by ztratila téměř desetinu svého ekonomického potenciálu.

Simulace provedená pojišťovací společností Swiss Re bere v potaz předpovědi přímých dopadů klimatického rozkladu, včetně extrémního počasí a povodní, jakož i dopadů na zemědělskou produkci, zdraví a stres způsobený horkem.

„ Klimatická změna je největším dlouhodobým rizikem pro globální ekonomiku. Není řešením zůstat na místě. Potřebujeme, aby země G7 v tomto ohledu učinily větší pokrok. To znamená, že nestačí pouze dostát závazkům spočívajícím ve snížení emisí; je také třeba pomoci rozvojovým zemím. To je velice důležité,“ míní hlavní ekonom společnosti Swiss Re Jerome Haegeli.

Swiss Re zjistila, že politická agenda a sliby jednotlivých vlád týkající se snížení emisí skleníkových plynů jsou stále nedostačující k tomu, aby byly splněny cíle pařížské dohody.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
6687

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2021