Klimatická krize

Amazonský deštný prales nyní vypouští více kysličníku uhličitého než pohlcuje

15. 7. 2021

čas čtení 3 minuty
- Podle studie publikované v časopise Nature Amazonský prales nyní vypouští více kysličníku uhličitého než pohlcuje.

- Znepokojující je skutečnost, že i bez požárů by se značná část pralesa kvůli klimatické krizi a odlesňování stala spíše zdrojem CO2 než jeho pohlcovačem.

- K záchraně Amazonského pralesa je zapotřebí globální dohody, která by měla přimět brazilskou vládu k akci.

Vědci poprvé potvrdili, že amazonský deštný prales nyní vypouští více oxidu uhličitého, než je schopen absorbovat, informuje list Guardian.

Podle nové studie zveřejněné v časopise Nature dosahují emise miliardy tun oxidu uhličitého ročně. Obří prales byl dříve pohlcovačem uhlíku, který absorboval emise způsobující klimatickou krizi, nicméně nyní způsobuje její urychlení, jak uvedli vědci.

Většina emisí je způsobena požáry, z nichž mnohé byly založeny úmyslně, aby se připravila půda pro produkci hovězího masa a sóji. Avšak i bez požárů by se jihovýchodní Amazonie vlivem vyšších teplot a sucha stala spíše zdrojem CO2 než jeho pohlcovačem.

Rostoucí stromy a rostliny od roku 1960 pohlcují přibližně čtvrtinu všech emisí z fosilních paliv, přičemž Amazonie hraje hlavní roli jako největší tropický les. Podle vědců je ztráta schopnosti Amazonie zachycovat CO2 jasným varováním, že snížení emisí z fosilních paliv je nyní naléhavější než kdy jindy.

Při výzkumu byla v průběhu poslední dekády použita malá letadla k měření hladiny CO2 až do výšky 4 500 metrů nad pralesem, což ilustruje, jak se celá Amazonie mění. Předchozí studie, které naznačovaly, že se Amazonie stává zdrojem CO2, vycházely ze satelitních údajů, které mohou být ztíženy oblačností, nebo z pozemních měření stromů, která mohou pokrývat jen nepatrnou část rozsáhlé oblasti.

Podle vědců je obzvláště znepokojující zjištění, že část Amazonie vypouští uhlík i bez požárů. Podle nich je to s největší pravděpodobností důsledek každoročního odlesňování a požárů, které v následujícím roce zvyšují citlivost přilehlých lesů. Stromy produkují většinu dešťových srážek v regionu, takže méně stromů znamená větší sucha a vlny veder, jakož i větší úhyn stromů a požáry.

Vláda brazilského prezidenta Jaira Bolsonara je ostře kritizována za to, že podporuje další odlesňování, které se vyšplhalo na 12leté maximum, zatímco požáry dosáhly v červnu nejvyšší úrovně od roku 2007.

Luciana Gatti z Národního institutu pro výzkum vesmíru v Brazílii, která výzkum vedla, říká: „První velmi špatnou zprávou je, že vypalování lesů produkuje přibližně třikrát více CO2, než les pohlcuje. Druhou špatnou zprávou je, že místa, kde odlesnění dosahuje 30% a více, vykazují desetkrát vyšší emise uhlíku než místa, kde je odlesnění nižší než 20%.“

Méně stromů znamená méně deště a vyšší teploty, což ještě zhoršuje období sucha pro zbývající lesy. „Máme tu velmi negativní smyčku, která činí les náchylnější k nekontrolovatelným požárům,“ míní Gatti.

Velká část dřeva, hovězího masa a sóji z Amazonie se vyváží z Brazílie. „K záchraně Amazonie potřebujeme globální dohodu,“ konstatovala Gatti. Některé evropské země prohlásily, že zablokují obchodní dohodu EU s Brazílií a dalšími zeměmi, pokud prezident Bolsonaro nebude souhlasit s tím, že proti ničení Amazonie něco smysluplného udělá.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3001

Diskuse

Obsah vydání | 20. 7. 2021