Prezident Zeman měl podle někdejšího premiéra Sobotky informaci, že na území ČR má být spáchán teroristický čin

Sebevědomí ČR na vnitřní straně spodního prádla vládních představitelů

20. 4. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Bez ohledu na to, co všechno mohlo být cílem útoku ve Vrběticích, zůstává jeden nezpochybnitelný fakt: došlo k vojenskému útoku cizí mocnosti na území suverénního státu, během kterého zemřeli dva lidé. V souvislosti s tím je postoj současné české vlády skandální. Premiér země zlehčuje tuto agresi na vyřizování si "obchodních" účtů, zastupující ministr zahraničí neumí dost dobře vysvětlit, proč se chystal letět do Moskvy na jednání společně se slovenským nacionalistou (prokremelským aktivistou) a ministr průmyslu se domnívá, že ČR vypovězením několika ruských zpravodajců a vynětím ruské státní agentury z tendru na dostavbu atomové elektrárny (!) reagovala dostatečně "razantně".

Je vysoce pravděpodobné, že se nepodaří zjistit, jaký byl přesně záměr ruské vojenské akce na území ČR. Byť má toto šetření svůj nepochybný význam, žádným způsobem to nesnižuje závažnost samotného aktu. 


Zůstává nezodpovězeno, jak stará je informace o ruském útoku. Z informací, které redakce Britských listů má, pracovala Bezpečnostní informační služba s variantou ruského útoku bezprostředně po výbuších ve Vrběticích. V rozhovoru, který poskytl někdejší premiér Bohuslav Sobotka  Českému rozhlasu, uvádí, že akt mohl "destabilizovat" vládu, ale zároveň odmítá, že by tehdy vláda měla o podezření informace. To koliduje s dostupnými informacemi stejně jako prohlášení nejvyššího zástupce Pavla Zemana, že možnost spojovat útok s diverzní akcí Ruska bylo možné začít spojovat teprve v roce 2018. V celém rozhovoru ovšem Sobotka uvádí, že Zeman měl informaci o hrozbě teroristického činu na území ČR. Je zcela nejasné, jak mohla tehdejší vláda nespojovat výbuch ve Vrběticích s vědomím této hrozby. 

Jakkoliv tomu bylo, současné výroky, které mohou minimálně v případě dřívějšího premiéra vést ke snaze vyhnout se obvinění z bezpečnostního selhání, umožňují současným vládním představitelům, aby nejednali jako představitelé sebevědomé země. Premiér Andrej Babiš zlehčuje vojenskou akci Ruska na území ČR skandálním způsobem jako útok na "bulharského obchodníka" a jeho zboží. Přímo se nabízí paralela s útokem na World Trade Center 11. září 2011. Premiér Babiš, pokud by tehdy byl prezidentem USA, by mohl směle tvrdit, že šlo o útok na "obchodní sídlo", nikoliv teroristický akt.

Vicepremiér a zastupující ministr zahraničí Jan Hamáček na setkání ministrů zahraničí Rady Evropy nepožádala o solidární vyhoštění ruských diplomatů, ale o vyhoštění "ruských zpravodajců", a to pouze jako alternativu k oficiálnímu prohlášení. jeho předchozí vysvětlování své plánované návštěvy jako "kamufláže" je zcela nedůvěryhodné, zejména s ohledem na rozpor mezi jeho tvrzením a tvrzením Andreje Babiše. Oba přitom museli o potvrzení ruské stopy ve Vrběticích vědět, což nakonec Hamáček přiznává právě tvrzením o "krycí akci".

Dalším aktérem je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, jenž se domnívá, že vyhoštění 18 ruských diplomatů - agentů a vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan je dostatečná odveta za teroristický útok. Rusko přitom vyhostilo recipročně české diplomaty. Vyřazení Rosatomu z tendru je pouze potvrzením požadavku bezpečnostních složek ČR, které ministr Havlíček, ale i premiér Babiš a většina vlády, ignorovali a snažili se ho obejít zcela směšným způsobem: bezpečnostním dotazníkem předpokládaným účastníkům tendru. Jedná se tedy pouze o nápravu vědomě chybných předchozích rozhodnutí v této věci, nikoliv o odvetné opatření. Hodnotit tento postup jako "dostatečně razantní" je směšné, jelikož je to naprosto samozřejmé a s jakoukoliv sebevědomou odvetou to nemá nic společného. Zvlášť tehdy, pokud tendr na dostavbu nebude vyhlášen a vytvoří se tak dostatečný "timeout" k možnému budoucímu zapojení Rosatomu.

Prezident Miloš Zeman se - zatím - úspěšně promlčel k uspokojivému řešení výbušné situace, jejíž doutnák, použijeme-li tuto cynickou metaforu, mohl dohořet až k němu. Nyní, když mu vládní představitelé vytvořili dostatečně komfortní předpolí, může v ujet před národ a sdělit, že bulharské zboží není v českém zájmu, na rozdíl od dobrých vztahů s Ruskem. Protože, jak říká ministr Havlíček, "jsou tu tisíce firem", které s Ruskem obchodují.

A seběvědomí suverénní země? Můžeme ho hledat na vnitřní straně spodního prádla jeho vládních představitelů.

3
Vytisknout
10135

Diskuse

Obsah vydání | 26. 4. 2021