Státní terorismus Ruska je fakt, probíhá roky v podobě kybernetických útoků a šíření dezinformací

22. 4. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Diskuse o tom, zda šlo ve Vrběticích o útok na zboží, sabotáž nebo státní terorismus jsou možná pro část české společnosti zajímavé a připadají jí podstatné. Žel, tento faktor určitého neinformovaného puntičkářství následně zamlžuje nejen podstatu toho, že Rusko páchá vojenské akce na území suverénního státu (nejen ČR), ale zejména fakt, že toto není zdaleka jediný způsob nežádoucích intervencí do vnitřních záležitostí ČR (nejen ČR). Rusko je vysoce aktivní zejména v ohrožování kybernetické bezpečnosti ČR a - což je zcela zásadní - v šíření dezinformací. Zejména v tomto ohledu se daří, i prostřednictvím proxy partnerů (SPD, KSČM, Václav Klaus starší, prezident Miloš Zeman) prosazovat zájmy Kremlu v rozporu se zájmy ČR. Jako je třeba hledání jakýchkoliv cest, jak by se Rusko mohlo podílet na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Při dynamické proměně mezinárodních konfliktů pak nelze pro tento komplexní způsob ohrožování suverénní země najít příhodnější termín než státní terorismus.

Obecná definice terorismu praví


"Terorismus je násilná forma prosazování politických zájmů stoupenců určité radikální ideologie (politické, náboženské, nacionalistické, separatistické, ekologické a jiné), cílem násilností je zpravidla civilní obyvatelstvo." (Zdroj: BIS).

Právní úprava českého právního řádu rozlišuje teroristický čin a teror:

"V případě prvního trestného činu - teroristického útoku - je klíčové prokázat úmysl poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla. Následně pak trestní zákoník stanoví chování, jež ve spojitosti s první podmínkou naplní skutkovou stránku tohoto trestného činu. Naproti tomu trestný čin teroru v sobě spojuje pouze dva základní nerozvinuté faktory - úmysl poškodit ústavní zřízení České republiky a jiného úmyslně usmrtit. Tato úprava by se dala označit za „tvrdé jádro“ trestně-právního postihu terorismu." (Zdroj: MV ČR)

Fakt, że nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje výbuch ve Vrběticích na základě jiného paragrafu vůbec neznamená, že ruská vojenská akce neměl za cíl zastrašovat obyvatelstvo a přinutit českou vládu, aby určitým způsobem konala. Nebo že nebylo cílem destabilizovat politickou situaci v ČR. V tomto smyslu potvrzuje takový záměr Bohuslav Sobotka.

Zejména ale jde o to vnímat celou událost v kontextu jiných aktivit, kterými Rusko ingeruje do vnitřních záležitostí ČR a které mají povahu teroristických činů nebo teroru. Tedy aktivit, které destabilizují a ohrožují společenský a politický život suverénního státu. Je to pouze pár měsíců, kdy došlo ke kybernetickému útoku na benešovskou nemocnici. Takový útok může reálně způsobit oběti na životech. Podle vyšetřovatelů vede stopa do Ruska, což pochopitelně Rusko odmítá. Stejně jako odmítá spousty dalších případů hackerských útoků, jejichž vyšetřování vede ke stejným závěrům.

Hackerské útoky v českém prostředí jsou stále ještě ojedinělé, jakkoliv právě odhalení o výbuchu ve Vrběticích mohou reálně způsobit jejich nárůst. Mnohem podstatnějším útokem na suverenitu, stabilitu ústavní demokracie České republiky jsou soustavné snahy o zvrácení společenského diskursu prostřednictvím řízených dezinformací. Tento problém vnímám z dlouhodobého hlediska jako nejvýznamnější aspekt "státního terorismu", který Ruská federace zcela systematicky podporuje. 

Odhalení útoku ve Vrběticích je toho velmi přesvědčivým důkazem. Dezinformační scéna v českém digitálním prostoru svou reakcí dokázala, jak důležité jsou zájmy Kremlu oproti vše jiným událostem, jak zásadní je vliv Ruska na témata a narativy dezinformací, jak provázané jsou dezinformační aktivity a politický marketing českých populistů.

Právě komplexní pohled na to, jak vrstevnatým, hybridním způsobem se snaží Rusko ovlivňovat události v ČR, přičemž může spoléhat na vysoce postavené ústavní činitele, počínaje prezidentem, dává poněkud přesnější obraz toho, co to znamená státní terorismus ve 21. století, kdy důležitější než občasné agresivní akce na fyzickém území jsou nespočetné interakce v digitálním prostoru, které pak připravují půdu k tomu, že česká společnost je ochotna významně pochybovat o ohrožení své suverenity i ve chvíli, kdy premiér a vicepremiér vystoupí a oznámí útok cizí mocnosti na území ČR. Premiér a vicepremiér, kteří nemají sebemenší důvod k takovému činu, neboť vláda, kterou reprezentují, do poslední chvíle hledala cestu, jak naplnit ruské zájmy v podobě dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech.


1
Vytisknout
6590

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2021