Nový pokus o vysvětlení statistiky příjmové chudoby

27. 2. 2020 / Boris Cvek

Ve středu jsem na Radiožurnálu  v rozhovoru Lucie Výborné a Daniela Prokopa slyšel opět pokus o vysvětlení zavádějících statistik tzv. příjmové chudoby. Z těchto statistik Česko vychází dlouhodobě „nejlépe v Evropě“ (správněji „nejlépe v Unii“, protože Evropa končí až na Uralu). A stále se mi zdá, že se ani tentokrát Danielovi Prokopovi nepodařilo jasně lidem říci, co je na té statistice špatně.

Představte si, že máte společnost, kde jsou všichni chudí tak, že nemají žádný příjem a umírají hlady. Podstatné je toto: všichni stejně. Podle statistiky příjmové chudoby není v takové společnosti ovšem nikdo chudý. Jak je to možné? Protože nikdo nemá nižší příjem než ti ostatní. Když tedy budete mít zemi, v níž jsou všichni lidé tak nějak stejně chudí, budete v ní mít nízkou příjmovou chudobu. Ideální vymazání příjmové chudoby je tak dostat lidi na nulu (neboť jakmile připustíte nějaký příjem, už budou i nějaké rozdíly).

Jiný příklad: vezměte si deset lidí, z nichž sedm má příjem deset tisíc a tři dva tisíce. Ti tři jsou v takové společnosti chudí. A pak si vezměte jiných deset lidí: sedm má příjem dva tisíce a tři jeden tisíc. Ti tři v takové společnosti nejsou chudí. Právě v této logice je u nás chudých méně než v západních zemích Unie, kde mají lidé obecně mnohem vyšší příjmy než u nás, tedy oproti těmto vysokým příjmům jsou tam chudí i ti, kdo by u nás patřili mezi průměr.

Porozumět této logice je velmi důležité, protože politici i různí odborníci výsledky ČR právě ve statistice příjmové chudoby uvádějí jako argument, že u nás se chudobou nemusíme vůbec zabývat. Je to podobné situaci, kdy by ve výše zmíněné společnosti, kde jsou všichni na nule a umírají hlady, někdo řekl: ale přece tu není žádný problém, nikdo tu není chudý.

0
Vytisknout
3995

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2020