Cui bono

Budou v roce 2020 i sněmovní volby?

23. 1. 2020 / Bohumil Kartous


Po Praze běží taková zajímavá politická spekulace: Může se stát, že na podzim roku 2020 neproběhnou pouze řádné krajské volby, ale že zároveň proběhnou i volby sněmovní. A nebo dokonce že proběhnou i volby prezidentské. Nepříliš věrohodné? Určitý motiv, jenž by mohl pomoci Andreji Babišovi, v tom je možné hledat...
Představte si, že jste předsedou vládnoucí strany a premiérem v turbulentní politické situaci. Hrozí vám trestní stíhání, hrozí, že váš business postavený na čerpání dotací z EU přijde o dojnou krávu. Hrozí, že současná nadějná situace, kdy dosahujete pravděpodobného vrcholu popularity a téhož i v průzkumech veřeného mínění, už prostě lepší nebude. S časem můžete pravděpodobně více ztratit než získat.

Do toho vstupuje problém s krajskými volbami. Hnutí Ano Andreje Babiše nyní ovládá pět krajů, přičemž tento stav nemusí rozhodně trvat po dalších volbách. Problém s krajskými volbami spočívá v účasti, která je stabilně nízká a která dělá z těchto voleb do značné míry loterii. Pokud by proběhly zároveň krajské i sněmovní volby, může hnutí Ano vytěžit větší účast a svou popularitu. Tím pádem by mohlo udržet stávající pozice, případně ještě výrazně posílit.

Způsob, jakým dosáhnout předčasných voleb, přitom nemusí být zase tak složitý. Stačí pod nějakou záminkou vyhodit z vlády ministra či ministry ČSSD a předem uzavřít dohodu s prezidentem, že nebude ustavovat přechodnou vládu. 

S prezidentem je spojena ještě další možnost, která by mohla nastat. Na podzim by totiž mohly proběhnout i volby prezidentské. Pravděpodobnost takového scénáře je vysoce spekulativní, ostatně už před koncem roku se šířila domněnka o tom, že Miloš Zeman ohlásí abdikaci během svého vánočního poselství s tím, že zkrátzí čas potenciálním kandidátům na sbírání hlasů, sháněí poslanců a senátorů a na předvolební kampaň. 

Stejně jako předchozí spekulace týkající se prezidenta se ani tato nepotvrdila, nicméně pokud by prezidentské volby skutečně na podzim proběhly, mohl by Andrej Babiš kandidovat a vytvořit si tak v případě úspěchu potenciální ústavní ochranu před trestním stíháním. Zároveň by mohlo jeho hnutí uspět i v krajských a sněmovních volbách, a to v rámci jedné předvolební kampaně. 

Otázka zní, proč by Andrej Babiš takový krok neudělal. ČSSD, která je nyní v krajích stále ještě poměrně silná, je v terminálním stádiu a dá se očekávat další ústup z volebních výsledků. Elektorát této strany přitom Ano v posledních volbách do značné míry převzalo. V případě Miloše Zemana je pravděpodobné, že pohřbít ČSSD zcela pro něj bude poměrně dobrá záminka předčasné volby umožnit. Je možné, že pokud budou sněmovní volby v řádném termínu, tedy až v roce 2021, ztratí do té doby hnutí Ano na preferencích. Ať už pod vlivem trestního stíhání, problémům s evrospkými dotacemi pro Agrofert na úkor malých a středních zemědělců nebo proto, že obhajuje volební výsledek jako vládnoucí strana, což je nevýhodná pozice. Zároveň by tak bylo možné eliminovat možnou snahu konsolidovat politickou opozici, která je nyní fragmentovaná do mnoha subjektů. Stejně tak by bylo možné využít současné rozpolcenosti populistické politické sféry, do které vstoupila nová strana. Nízké volební zisky velkého množství malých stran by podle současné metody přepočtu hlasů na mandáty posílily zejména hnutí Ano.

Důvodů, proč by neměly být předčasné volby, mnoho není. Nejspíše jen nejistota v tom, co udělá Miloš Zeman a lidé okolo něj, budou-li mít příležitost si opět trochu politicky hrát. 

Uvidíme nejspíše velmi brzy, zda jde jen o další nepodloženou spekulaci, nebo zda už proces přípravy předčasných voleb započal.


-1
Vytisknout
3476

Diskuse

Obsah vydání | 28. 1. 2020