"Živoucí fosílie" mohou vyvrátit základní tvrzení evoluční teorie

20. 1. 2020

čas čtení 2 minuty
Výzkumný tým objevil první přesvědčivé důkazy o průběhu přirozeného výběru také na úrovni epigenomu, který rozhoduje o tom, zda, kdy a do jaké míry dojde k vyjádření geneticky "předprogramovaných" dispozic organismu. K takovému výběru přitom dochází po desítky milionů let, upozorňuje Jason Alvarez.


Pokud existuje jediný princip, na němž se dosud evoluční biologové shodli, jde o tezi, že přírodní výběr se projevuje na úrovni genomu.

Nyní ale výzkum vedený vědci z University of California v San Franciscu zjistil, že k přirozenému výběru může docházet také na epigenetické úrovni. Toto bezprecedentní zjištění vyvrací široce přijímané přesvědčení, že v geologickém měřítku se přírodní výběr uskutečňoval výhradně na úrovni genomu.

Ve studii publikované 16. ledna v časopise Cell výzkumníci ukazují, že patologická kvasinka Cryptococcus neoformans, která infikuje lidi s oslabeným imunitním systémem a je zodpovědná za zhruba 20 % úmrtí spojených s onemocněním AIDS - obsahuje zvláštní epigenetickou "značku" na své sekvenci DNA. Ta přitom podle laboratorních experimentů a statistických modelů měla z tohoto druhu vymizet někdy ve věku dinosaurů.

Studie nicméně ukazuje, že metylační značka se udržela nejméně po 50 milionů let a možná až 150 milionů let poté, co měla zmizet. Bylo to umožněno neobvyklým enzymem značnou dávkou přírodního výběru.

Metylace DNA není ničím neobvyklým. Vyskytuje se u všech obratlovců a rostlin i u mnohých hub a hmyzu. U některých druhů však zcela chybí.

Když výzkumníci porovnali kmeny C. neoformans, o nichž se ví, že se navzájem oddělily před 5 miliony let, zjistili, že nejen že všechny mají dosud příslušnou metylaci, ale ta také obklopuje analogickou oblast genomu, což naznačuje, že tyto značky poskytují nějakou formu výhody při přežití.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6773

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2020