K politice masochismu

27. 9. 2019 / Karel Dolejší

V tradici křesťanského sektářství existuje hluboce zakořeněné vědomí, že pokud už jste jednou na světě, jednoduše nemůžete nehřešit. Veřejné vyznávání hříchů pak patří k prostředkům úlevy, které si hříšník může po libosti dopřát - mj. aby dokázal bližním, jak je vlastně morálně na výši.

Íránský fundamentalistický režim kategoricky odmítá diplomatická jednání se Spojenými státy ZDE a prohlašuje, že je připraven na válku ZDE. Za posledních několik měsíců aktér, který nese hlavní zodpovědnost za brutální masakry a přežívání Asadovy diktatury v Sýrii, kromě jiného zaútočil v cizích a v mezinárodních teritoriálních vodách na řadu ropných tankerů ZDE ZDE, jím kontrolované milice provedly několik nedbale kamuflovaných útoků na americké jednotky v Iráku ZDE ZDE, sestřelil americký průzkumný prostředek v mezinárodním vzdušném prostoru ZDE a sponzoroval masivní útok na ropná zařízení v Saúdské Arábii ZDE.

Přitom ale v řadách interních kritiků "západního imperialismu" se dosavadní narativ nijak zásadně nemění. Hlavní problémy ve vztazích mezi Západem a fundamentalistickým teokratickým režimem v Teheránu jsou nadále rutinně připisovány výlučně nedobré vůli na straně Západu. Jestliže donedávna byl na hlavního viníka špatných vztahů pasován bývalý poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton, nyní je odpovědnost připisována "nesmiřitelnému" ministru zahraničí Michaelu Pompeovi. Jakýkoliv náznak rozhodnosti ve vztahu k íránské agresi je obratem démonizován coby příprava k americké invazi do Íránu zaměřené na změnu režimu, která ovšem existuje nanejvýš tak ve vlhkých snech amerikanofobů.

Skutečnost, že Írán navzdory oslavované dohodě JCPOA z roku 2015 dál usiluje o získání zbraní hromadného ničení ZDE, vyvíjí rakety dlouhého doletu ZDE, organizuje statisícové ozbrojené oddíly na území cizích států ZDE a usiluje o vraždění příslušníků íránské opozice v Evropě ZDE nevyvolává zřejmě na straně levičáckých kritiků žádné obavy ohledně stability na Blízkém východě. Stejně jako je nepodněcuje ani fakt, že íránské velmocenské ambice zahrnují jako svůj klíčový prvek likvidaci sunnitských muslimů a Izraele ZDE ZDE.

Namísto reflexe reálných problémů způsobovaných agresívním fundamentalistickým Íránem, jehož režim je obdobně nereformovatelný jako bývaly režimy komunistické, nalézáme přízrak prý na dosah ležícího diplomatického řešení antagonistických rozporů, kterému údajně brání jen západní zaslepenost, umanutost a agresivita. Skutečnosti, že přeceňovaná dohoda JCPOA 1) ani zdaleka nevyřešila klíčové problémy ve vztazích s Íránem, 2) Írán ji hodlal nanejvýš účelově využít k zajištění klidu při realizaci projektu regionální hegemonie, nehrají v "analýzách" ohánějících se jako údajnými argumentačními trumfy Boltonem a Pompeem pražádnou roli.

Hlavní teze zahraničněpolitického masochismu by se totiž dala stručně vyjádřit následovně: "Ať se ve světě přihodí cokoliv špatného, vždy za to může Západ."

Cílem zahraničněpolitických masochistů ovšem rozhodně není něco prakticky vyřešit - například nastolit na Blízkém východě znovu rovnováhu sil, jaká zde existovala před katastrofální americkou invazí do Iráku v roce 2003.

Jde jim, stejně jako těm, kdo volají "Mea culpa!" nebo přednášejí tradiční stranickou sebekritiku, výlučně o pocit vlastní fiktivní morální nadřazenosti.

I kdyby měl proto zhynout svět.

0
Vytisknout
3420

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019