Ještě o svatém Václavu

29. 9. 2019

Miroslav Ivanov ve své knize o vraždě sv. Václava vyslovil teorii, že starší z bratří byl Boleslav, ale že se narodil ještě před uvedením jeho otce Vratislava na knížecí stolec, zatímco Václav se narodil až poté, píše Jan Šimůnek. A protože západní křesťanská církev brala prvorozenectví striktně podle pořadí narození, zatímco východní podle byzantského ritu patrně prosazovala "porfyrogenesi", tedy nástupnictví prvního syna, narozeného až po uvedení jeho otce na post panovníka (a starší v následnictví pomíjela), nastal zde konflikt mezi zastánci obou větví křesťanství (respektive nabyl na obrátkách, protože existoval v podstatě od mise Konstantina a Metoděje), protože obě strany měly svého kandidáta na knížecí stolec.
 

Drahomíra pocházela z německého území, takže byla s vysokou pravděpodobností pokřtěna a vychována v duchu západní větve křesťanství, a proto byla spíš na straně Boleslava. Pro Václava tedy bylo výhodné prosadit ve státě východní křesťanskou větev a nechat se posadit na knížecí stolec, jeho bratr, následník podle západokřesťanských zvyklostí) a patrně i podle původního "pohanského" práva proti němu a jeho stoupencům zorganizoval puč a následně "prozápadní" převrat ve státě, doprovázený vražděním příslušníků nepřátelské strany, což se přihodilo i sv. Ludmile.

Ivanov upozornil i na to, že oba bratři se jmenovali prakticky stejně: Věnceslav = Boljeslav = "více slávy". Přičemž slovo "věnce" přešlo do moderní češtiny jako "více", zatímco jeho synonymum "bolje" bylo u nás zapomenuto, ale přešlo do ruštiny a dalších východních slovanských jazyků (do nich se zase nedostalo to "věnce").

V závěru své poznámky Jan Šimůnek míní, že  "Křesťanství není a nikdy nebylo nějakou 'duchovní' záležitostí. Vždy šlo o jediné: peníze a moc".

Nejsem si tímto posledním tvrzením tak jist, konstatuje Jan Čulík. V křesťanství samozřejmě šlo často  o "peníze a moc", avšak nikoliv vždycky.
0
Vytisknout
2528

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019