Johnson v Británii záměrně normalizuje chaos

12. 9. 2019

Foto: Poradce Borise Johnsona, psychopat Dominic Cummings  


Musíme nyní překročit hranice stranickopolitické loajality a demografických rozdílů a vysvětlovat lidem tváří v tvář: To, co prožíváme, není normální, ani náhodné. Je to záměrně vyvolávaný chaos.


V ostře varovném článku, aktuálním i pro poměry v České republice, argumentuje britský ekonomický a politický komentátor Paul Mason, že nejdůležitější v nynější situaci je vystoupit z vlastní sociální bubliny a osobně hovořit s lidmi, kteří věří v nebezpečné iracionální nesmysly. Je to nesmírně obtížné, ale je to jediný možný způsob jednání proti blížící se katastrofě. I v ČR, poznamenává Jan Čulík.

Minulou sobotu, snad poprvé v historii, skandovali neofašisté jméno současného britského premiéra. Ve vládní čtvrti Whitehall, někteří v opilosti, útočili náhodně na demonstranty proti brexitu, řvali do tváří novinářů a nakonec, nevyhnutelně, zaútočili na policii.
 

Je to součástí znepokojujícího vývoje, který vznikl v posledních dvou týdnech: normalizace chaosu.

Máme parlament, suspendovaný proti jeho vůli. Máme ministry, kteří hrozí, že budou porušovat zákon. Máme obvinění, že síť vládních poradců používá zašifrovaných telefonů, aby se vyhnula právnímu dohledu. A ministři informují vybrané novináře, že vláda uvažuje o suspendování zákonnosti vyhlášením mimořádného stavu.

Televizní zpravodajství BBC to nereflektuje. Devět z deseti článků na zpravodajských serverech se soustřeďuje na sex, na módní potraviny a na skandály méně významnějších příslušníků královské rodiny.

Nic v tomto deprimujícím a rozmazaném obraze se neděje náhodně. Naslouchejte údajným příslibým Johnsonova poradce Dominica Cummingse: "zničí" výroční sjezd Labouristické strany, "čistkou odstraní" vzbouřence z Konzervativní strany, "rozbije" Jeremyho Corbyna a údajně je mu úplně jedno, jestli Severní Irsko "padne do moře".

Je to otevřené úsilí převzít moc.

Jedním z nejnebezpečnějších faktorů této situace je, že britské technokratické elity jí vůbec nerozumějí. Málokdo je ochoten zabývat se hmotnými příčinami a třídní dynamikou této krize. Nikdo je tomu nenaučili. Avšak je to jasné.

V Británii, stejně jako v USA, se podnikatelská elita rozpadla na dvě skupiny: jedna chce hájit multilaterální globální pořádek a globalizovaný volný obchod, druhá chce ten systém rozbít. V Británii, stejně jako v Americe za Trumpa, patří do této druhé skupiny šéfové firem, které chtějí provádět frakování, šéfové podniků spekujících v oblasti soukromých akcií, vyhýbající se daním, a spekulanti s nemovitostmi a vysokými financemi.

Zde v Británii stejně jako v Trumpově státě ta nestabilita, kterou tito lidé potřebují, také vyhovuje geopolitickým cílům Vladimíra Putina - jehož hlásné trouby Sputnik, Ruptly a RT nabízejí tichou podporu pro narativ Borise Johnsona. Avšak toto je také transatlantický projekt Trumpovy vlády. Pro Trumpa je přínosem divokého brexitu dne 31. října poslušný, rozbitý britský obchodní partner a potenciální účastník na provokacích, které Trump plánuje proti Íránu.

Liberální establishment - v korporátních správních radách, ve vedení kolejí v Oxfordu a v Cambridgi, právníci, lékaři a tradiční vlastníci pozemků a nemovitostí - nevědí, co si počít. A dělnická třída v Británii je více rozhádána než ve třicátých letech, kdy anglický fašista Oswald Mosley organizoval v anglických městech demonstrace.

Nechci vyvolávat strach, ale zeptejte se sami sebe: Kdyby existoval jeden mozek, který tohle všechno organizuje, o čem by v této chvíli uvažoval?

Zaprvé by věděl, že nedostatečnost nepsané anglické ústavy je dokázaným faktem. Jestliže může být parlament suspendován jednou, může být suspendován i znova. z

Zadruhé, části britských médií nemají žaludek na to, aby aktivně bránila zákonnost a princip, že se politikové mají ze svých činů veřejnosti zodpovídat.

Zatřetí, v zemi se šíří atmosféra únavy. Lidi už byli unavení neřešitelným brexitem a nyní začínají být otráveni nekonečnými titulky o ústavní krizi, která jak se zdá nikdy nekončí.

Ve třicátých letech dvacátého století poukázal psycholog Erich From na to, že ideální podmínky pro vzestup diktátorů vznikají, když se občané octnou ve stavu "vnitřní únavy a rezignace".

U dělnické třídy v Německu si Fromm povšiml "hlubokého pocitu rezignace, nevíry v její předáky, pochybnosti ohledně hodnoty jakékoliv politické organizovanosti či politické činnosti - mnoho lidí se vzdalo jakékoliv naděje, že by jakákoliv politická akce mohla být efektivní."

Městskému obyvatelstvu v Británii, vzdělaným občanům a kvalifikovaným příslušníkům dělnické třídy v Británii je už jasno. Připravují se na vzbouření. Avšak na malých městech a v deindustrializovaných komunitách vládne zmatek. Lidé na venkově si mysleli, že brexit je vzbouřením za demokracii proti elitě, avšak nyní je to elita - královna, Jacob Rees-Mogg a další - kteří likvidují demokracii.

Profesionální politika se dnes zaměřuje na mikroprůzkumy veřejného mínění a na zkoumání, jaký dopad mají na veřejnost různé vládní signály. Nejinstinktivnější je však jít v pátek večer do hospody, do míst, kde víte, že existuje podpora pro Johnsona, a klidně a jasně argumentovat, proč je to šílené.

Zjevným cílem Borise Johnsona je vytvořit chaotickou situaci, v níž se slušní lidé začnou příliš obávat fašistů a fotbalových chuligánů na to, aby šli protestovat, kdy buxde pokroková většina voličů vyloučena z národa jako "elitáři, šílenci bojující proti globálnímu oteplování a zrádci".

Musíme nyní překročit hranice stranickopolitické loajality a demografických rozdílů a vysvětlovat lidem tváří v tvář: To, co prožíváme, není normální, ani náhodné. Je to záměrně vyvolávaný chaos. A cesta zpět k normalitě je odstraněním Johnsona z Downing Street. 

Kompletní článek v angličtině ZDE


0
Vytisknout
3508

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2019