Neviditelná hrozba

17. 9. 2019 / Jan Sláma

čas čtení 4 minuty

Jak mlha na blatech se kolem nás šíří neznámé nebezpečí. Nejsou to snad ani tak teroristi s výbušninami a samopaly, jako spíše podivná individua sedící kdesi u počítačů a spřádající z jedniček a nul smrtící střely. Alespoň tak nám toto kybernebezpečí předkládají politici a různí pseudoodborníci.

Po letech více méně nudného nebezpečí, kterému ale skoro každý rozuměl, tu máme cosi čemu většina národa nerozumí vůbec nebo jen jaksi intuitivně, ale čím je stále více strašena.

 

Jen nevím, když jsou ona nebezpečí tak záhadná a skrytá, k čemu nám bude budování armády ještě nedávno považované za nepotřebnou. K čemu nám bude nákup vrtulníků, letadel a obrněnců, když se jimi, s tím pro nás spíše virtuálním nebezpečím asi bojovat moc nedá. Nevědomý občan si pak říká, že příslušná a závazná procenta z národního důchodu putují do zemí zbrojovek jako ti voli a hřivny, které se v daleké historii musely odevzdávat silnějším sousedům.

V průběhu posledních málo desítek let, jsme si my lidé na sebe ušili velký problém. Vymysleli jsme si počítače, aby nám usnadnily práci a snížily byrokracii. Výsledek v této oblasti nás nepřestává překvapovat. To co se v minulosti provádělo s tužkou v ruce za nějakou dobu, se nyní provádí s pomocí počítačů, ale proces trvá často déle. Ne samotný konečný výpočet, ale všechny práce kolem. Lidí zaměstnanaých v administrativě neubývá ale naopak. A papírů přibývá a přibývá.

Problém spojený s bezpečností je v tom, že to co dříve zůstávalo někde v šuplíku kanceláře (zamknutém), je dnes sdělováno pomocí internetu tam či onam. I lidé sami píší do počítačových sítí sami o sobě a to většinou zcela dobrovolně.

S rozvojem automatizace a nástupem robotizace se mnohé činnosti řízené lidmi přesunuly do procesů, které se možná za nedlouho budou tvořit bez dozoru člověka, možná že na ně i docela ztratí svůj vliv. Ale už dnes se nám varovně říká, že třeba i chytrá lednička řízená jednoduchým programem bude napadnutelná a nějaký virus nám třeba přechladí pivo nebo přes internet nám provede něco nečekaného.

To špatně vychlazené pivo by nebylo tak tragické, ale prý se může nepřítel vloudit i do počítačů řídících atomovou elektrárnu, ale třeba i tu obyčejnou a nečekaně zastavit dodávku energie. Takové dopady na zasaženou zemi mohou být mnohem ničivější než třeba shozená bomba. Tak mne znovu napadá, že vyhazujeme peníze za nesmyslné zbraně, zatímco by bylo účelnější za ně budovat obranu počítačovou a místo výcviku placené armády vycvičit počítačové odborníky. Ani by nepotřebovali stejnokroj. Ale teď přeháním. Bez uniforem by to nešlo. Kam by se přidělávaly hvězdičky .

Teď ale vážněji. Nedávno jsem zažil takový útok na vlastní kůži a to opakovaně. Horší je, že se teroristi vloudili přímo do útvarů ministra vnitra pana Hamáčka. Jednoduše nám přestala chodit pošta. No a co, řeknete si. Ale s nedodanou poštou nebyla dodána faktura za telefon a internet. Moje chyba byla, že jsem si toho nevšiml, ale O2 si všimla. Najednou šel počítač pomaloučku, pomalu. Když jsem to reklamoval, řekli mi, že jsem nezaplatil fakturu. Nezaplatil prý ani urgenci. Pošta nechodila. Nechodily ani výpisy z banky, prostě vůbec nic. Zaplatit jsem pak musel i to zpomalení a znovu uvedení internetu do normálního chodu. Po čase začala pošta zase chodit, ale házela mi do schránky cizí dopisy. Kam ty moje nevím. Já jsem diverzi narušoval tím, že jsem za pošťáka suploval a odnášel poštu adresátovi. Třeba za to budu potrestán.

0
Vytisknout
9564

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2019