Británie: Fundamentalističtí brexitéři požadují chaos v zemi

12. 7. 2019

Foto: Joseph Schumpeter

Budoucí britský premiér Boris Johnson vyvolá v zemi odchodem z EU dne 31. října bez dohody ekonomický chaos. Sám nemá žádné odpovědi na naléhavé otázky, avšak sofistikovanější brexitéři požadující vypadnutí Británie z EU bez dohody jsou inspirováni teoriemi poválečného ekonoma Josepha Schumpetera a jeho následovníků, píše Simon Jenkins.

Podle nich jsou občasné periody chaosu ve společnosti  nutné. Tak jako během válek, hospodářských krizí a thatcherismu, Británie podle nich nyní vyžaduje terapeutický šok, který jí posune do nové karmy, do nové vnitřní velikosti.
 

Pro tyto fundamentalistické brexitéry jsou pěstitelé ovcí a rybáři, kteří v Británii přijdou o existenci, jen lokajové euroochranářství. Britské výrobní firmy, které také zkolabují, se staly otroky eurokonglomerátů a jsou nuceny dovážet z EU součástky automobilů a letadel, protože je už samy nejsou schopny vyrobit. Musejí se probudit.

Je také ponižující, že v Británii sklízejí její ovoce bulharští dělníci, že Poláci staví polské domy a byty a že Portugalci pracují na britských klinikách a v pečovatelských institucích. Vypadnutí Británie z EU bez dohody bude v krátkodobé perspektivě bolestné, ale ta krátkodobá perspektiva je jen pro ekonomické sluníčkáře.

Tato vize vypadnutí Británie z EU bez dohody akceptuje, že bude trvat léta, než se Británii podaří uzavřít "obchodní dohody s ostatním světem", avšak soběstačnost nezávisí na obchodních dohodách s ostatním světem. Vypadnutí Británie z EU  bez dohody bude sice ekonomickou sankcí, kterou Angličané uvalili sami na sebe, avšak sankce posilují ekonomiky v obklíčení. Vynucují si propouštění zaměstnanců, zeštíhlení podniků, vyžadují rušení předpisů a odstraňování byrokracie. Vyžadují náhradu dovozu v důsledku rychle klesající hodnoty místní měny. Schumpeter hovořil právě o takové "bouři tvůrčího ničení, o procesu průmyslové přeměny, která provede revoluci hospodářské struktury zevnitř, okamžitě zničí minulou strukturu, okamžitě vytváří strukturu novou."

Explicitní Schumpeterovou inspirací byl Marx, který psal o "násilném zničení kapitálu nikoliv vnějšími vztahy, ale jako podmínky jeho vlastního přežití". Schumpeter nebyl marxista, ale věřil jako Marx, že kapitalismus vyžaduje "exploze, kataklysmata, krize, v nichž likvidace pracovní síly i likvidace velké části kapitálu násilně přivede kapitalismus zpět do místa, odkud může znovu fungovat a plně zaměstnat své produktivní síly, aniž  by spáchal sebevraždu."

Pro Marxe bylo kapitalistické ničení branou k socialismu, pro Schumpetera je to očišťování prostřednictvím bolesti.

Kreativní destrukce je bizarním obratem pro britský konzervatismus, který se dosud stavěl s tradiční opatrností a respektem vůči etablovaným institucím a zájmovým skupinám. To, jak silná ideologická revoluce probíhá v Konzervativní straně, vidíme z toho, že to byl Jeremy Hunt, ne Boris Johnson, kdo konstatoval, že oběť a likvidace britských podniků, závislých na vývozu, je cena, kterou bude nutno zaplatit.

Jak ale ukázala Thatcherová, dokonce i kreativní destrukce vyžaduje zvládání krizí. Johnsonova politická strategie je jen chaos.

Je možné, že Johnson přežije v premiérské funkci jen po dobu pár měsíců, než vznikne velký skandál, anebo jeho strana zařve: Dost. V důsledku povstání v Dolní sněmovně může vzniknout labouristicko-liberálnědemokratická koalice, možná krátce i pod vedením Jeremyho Corbyna anebo nového šéfa Labouristické strany. Náhlé referendum může brexit zrušit a ponížit brexitéry. Severní Irsko bude možná začleněno do Irské republiky - Skotsko se možná osamostatní. Bolest a škody budou obrovské, může z toho však vzniknout i prospěch. To je podstatou chaosu. Nikdo neví, co se stane.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
3832

Diskuse

Obsah vydání | 16. 7. 2019